Prodej nemovitostí sice stále stagnuje, ale realitní trh se již dává do pohybu. Lidé hledají vhodné nemovitosti, ovšem s nákupem si dávají načas, čekají i na pokles cen, ke kterému začíná pomalu docházet,
tvrdí Jakub Havrlant, ředitel realitního tržiště bezrealitky.cz. Z analýzy této společnosti vyplývá, že nejvýrazněji stoupá poptávka o pronájmy: od ledna vzrostla o 20 procent. Pronajímatelé si mohou mezi zájemci vybírat a byty se pronajmou velmi rychle. Například v Praze nebo Ostravě, kde je poptávka po pronájmu největší, na jeden byt v průměru připadá i 15 zájemců. Podobné téma: Bytů bude nadbytek, stačí jen počkat a šetřit
Marketingovým tahákem se stává ekologické bydlení. Poptávka po nízkoenergetických nemovitostech od loňska stoupla téměř o 50 procent. Vzhledem k rostoucím cenám energií se klienti v poslední době zajímají nejen o prodejní cenu nemovitosti, ale také o náklady spojené s jejím provozem. Jan Řežáb, ředitel developerské firmy JRD, která jako první začala v Česku stavět nízkoenergetické bytové domy komerčně a bez dotací uvádí, že ve standardním novém bytě o rozloze 90 m2 jsou roční náklady na energie přibližně o 15 tisíc korun vyšší než v nízkoenergetickém. Pokud by cena energie rostla průměrně o 5 procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne 1,8 milionu korun,
dodává Řeřáb.
Nízkoenergetický dům se od běžného domu vizuálně nemusí lišit. Podstatný rozdíl je však ve spotřebě tepla na vytápění, která je u nízkoenergetického domu až o 60 procent nižší. Aby nemovitost mohla být definována jako nízkoenergetická, nesmí roční spotřeba tepla na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtvereční,
vysvětluje Daniel Morávek ze společnosti Atrea, která se specializuje na úsporné vytápění budov a vzduchotechniku. Podobné téma: Zelené dotace provází zmatky a spousta byrokracie
Nízkoenergetické stavby od letošního roku podporuje i stát, dotačním programem Zelená úsporám. Dotaci je možné získat i na byt v novostavbě, ale podporovány jsou jen energeticky pasivní domy a o peníze může žádat první majitel bytu, nikoli developer. Výše této nevratné dotace při splnění všech podmínek může dosáhnout až 495 tisíc korun.
Současný pokles poptávky po nových bytech nahrává kvalitnějším bytovým projektům, mezi které patří i energeticky úsporné stavby. Protože nálepka „eko“ pomáhá prodávat, někteří developeři současné popularity zeleného bydlení zneužívají. Jako nízkoenergetické dnes inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace, se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného,
vysvětlil Jan Řežáb. Podobné téma: Bez realitky či naopak?
Skutečně nízkoenergetických bytových projektů je na trhu zatím málo, přitom zájem o ně je velký. Mezi těch nemnoho dokončených patří například domy od developerské firmy JRD, která všechny své projekty staví v nejúspornější energetické třídě A. Například projekt Viladomy u Obory v Praze 10-Uhříněvsi byl ze 70 procent prodaný už v prvním měsíci výstavby. Ve srovnání s našimi nejbližšími sousedy jsme s necelým 1 % „zelených domů“, skutečně na chvostě. Rakousko má v současné době zhruba u 30 % novostaveb štítek A, v Německu ještě o 5 % více. Nemluvě o Kanadě, kde je to téměř 70 procent.
Pokud jako majitel bytu využíváte v letních dnech možností, které vám poskytuje kombinace nuceného větrání s rekuperací a venkovních žaluzií, dokážete udržet i v největších vedrech pokojovou teplotu do 25 °C. To vše bez užití klimatizace. Díky tepelné izolaci a oknům s trojskly je povrchová teplota zdí a vybavení bytu v zimě pouze o 0,5 až 1 °C nižší než vzduch v místnosti. I v těch největších mrazech máte v bytě úplně jiný pocit pohodlí a příjemného mikroklimatu. Podobné téma: Levné bydlení bez stavby? Alternativou mohou být mobilní domy
V nízkoenergetickém bytě probíhá větrání automaticky, pomocí vzduchotechnické jednotky a rozvodů. Řízené větrání zajišťuje potřebný přívod čerstvého vzduchu, v zimním období příjemně zahřátého. Nevzniká žádný průvan, vzduch proudí místností v řádu centimetrů za vteřinu a vy jej nevnímáte.
