Zmíněný případ ještě nebyl řešen podle nového občanského zákoníku, nicméně závěry v článku uvedené jsou tím spíše platné za současné nové právní úpravy. A nyní k otázce: Mohu se mýlit, v interpretaci nového občanského zákoníku se tápe, ale domnívám se s poukazem na ust. § 898 odst. 1 NOZ, že takového souhlasu třeba je, na podporu svého tvrzení bych k otázce poukázal i na ust. § 898 odst. 2 písm. d) NOZ.
mýlí se každý, kdo by jako já šel nejdřív na soud, aby mu povolil výpověď stavebního spoření.
ve skutečnosti je potřeba nejdřív zajít do stavební spořitelny, stavební spoření vypovědět, a rodič dostane formulář (že učinil výpověď StS). ten papír má dole dva podpisy pro oba rodiče - pozor platí i pro rozvedené rodiče, je potřeba aby výpověď podepsali oba rodiče.
pokud jeden rodič nesouhlasí, tak je nutné podat na opatrovnický soud "návrh rodiče na udělení souhlasu soudem za druhého rodiče nezletilého". není to žádná bramboračka, soud musí jmenovat kolizního opatrovníka, tedy městský úřad (tedy OSPOD), sociálka to projedná nejdřív s oběma rodiči, a nedosáhne-li dohody tak jde to k soudu jako návrh na udělení souhlasu soudem za druhého rodiče, na to se normálně nařizuje jednání, projednává a soudí.
pokud oba rodiče souhlasí, nebo když je výše popsaným způsobem získán náhradní souhlas - musí si rodič(e) připravit nějaký účet nebo instrument, kam peníze převedou, ten už je potřeba mít (nelze tedy například až ex-post nakupovat dluhopisy nebo vložit na termínovaný vklad, účel je potřeba exaktně definovat předem) a do žádosti vypsat. s takto vyplněným návrhem se podává na soud "návrh na schválení právního úkonu za nezletilého" - některé StS už mají na to univerzální formulářovou žalobu, kterou vám na přepážce předvyplní, někde si to musíte sepsat sami s advokátem - ale v obou případech návrh na soud. tady ještě nemohu posloužit konkrétní zkušeností, zdali soud nařídí jednání, nebo to klepne bez projednání a bez opatrovníka, čekám na termín.
jedno je ale jisté - pokud se kalouskovi zazlívalo, že postupným snižováním státní podpory, a zdaněním úroků, apod utahováním podmínek stavebního spoření, toto pohřbil - tak TOHLE je teprve definitivní hrob. za takový vopruz tech pár tisícovek málokomu bude stát, a radši bude i dětem spořit na jméno vlastní, a mít nad naspořenými prostředky nějakou kontrolu.
Já se domnívám, že se nic podstatného nezmění, to že je manipulace s majetkem dětí obtížná, zdlouhavá a administrativně náročná tady bylo už za Rakouska, možná konkrétně u SS se to začalo důsledněji uplatňovat. A dotazy typu „jaké spoření pro děti?“ se tu vyskytují stále a budou vyskytovat. A když mám vybírat mezi spořeními, tak je stavební stále dobré, neříkám, že je nejlepší (já jsem před lety začínal na spořícím účtu s úrokem 3,3%, dnes jsem na 0,8%). A že lidé budou před založením nějakého finančního produktu dětem víc přemýšlet, tomu bych taky moc nevěřil.
Co já vím, tak naprostá většina stavebních spoření "na děti" byla založena jen proto, aby se ze státu vytáhla další podpora, nebylo nic neobvyklého, když v rodině běžely smlouvy tři či více. A v tomto ohledu musím říct, že s přísným postupem docela souhlasím, ono spořit "na dítě", brát na to státní peníze a pak peníze libovolně použít je až tak trochu podfuk.
Trochu jiná situace je, když se "pro dítě" spoří na klasickém spoření bez nějaké specifické výhody vázané na osobu, tam si spíš myslím, že by rodiče měli mít možnost s prostředky do zletilosti dítěte manipulovat relativně volně a s tím, že právní úprava i v tomto případě rodiče omezuje trochu problém mám, stavební spoření je ale trochu specifická situace :-(
Tomu nerozumím. Máte problém s komplikacemi, které jste si způsobil sám a nemusel jste. Chci-li s penězi manipulovat, tak si je spořím na své jméno a dítěti je dám k osmnáctinám, nebo raději k maturitě, nebo kdy chci, a když se ke mně bude špatně chovat, tak mu je nedám vůbec. V čem je problém? Chcete dítěti peníze dát a současně nedat, to je pro chytrou Horákyni. A co když chce dát babička peníze vnoučeti a tatínek je alkoholik a hráč, dnes je to ošetřeno, dá je dítěti na účet a soud to ohlídá.
není. stavební spoření totiž může fungovat pouze díky nenulové množině "přátelských" spořičů, kteří si neberou úvěr, ale jen spoří. tyto spořené prachy se pak půjčují těm co staví, a stavební spořitelna si je nemusí půjčovat na volném trhu nebo od bundesbanky. to je jediný rozdíl stavební spořitelny od jiné, a proto stát tyto spořitele podporuje státní podporou. protože to jiné skupině umožňuje výhodnější úvěrové produkty na ty stavební účely. jinak by se to nelišilo od kampeliček nebo jiných forem družstevního financování.
elementary, dear watson. při výpovědi spoření ze strany spořitelny, nebo při dosažení cílové částky, kdy majitel spoření nesdělí další dispozice, se naspořené prostředky uloží na neúročený meziúčet.
při přespoření (k čemuž stačí i připsání úroků a státní podpory), spořitelna přecení úročení podle aktuálních VOP, a to i zpětně.
některé spořitelny mají dokonce právo přespoření považovat za automatický souhlas s navýšením cílové částky, skásnou tedy i poplatek za navýšení CČ, a dále vklad úročí podle nových podmínek.