Spočítejte si...

Zavřít

Zdraží v Česku víno?

Jak vysoká je daň z tichého a šumivého vína? Kde je a není zavedena? A proč nám možná víno podraží?

Spotřební daň z vína je v České republice legislativně upravena zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Hodnotou potřebnou pro výpočet základu daně je množství vína a meziproduktů, vyjádřené v hektolitrech.

Jak stanovit sazbu? 

Z hlediska určení sazby je třeba zvýšenou pozornost věnovat správnému určení předmětu zdanění, které musí být v souladu s ustanovením §93 zákona o spotřebních daních. Tento zákon rozlišuje šumivá vína, tichá vína a meziprodukty. Sazba spotřební daně u šumivých vín je stanovena ve výši 2340 Kč/hl, u tichých vín je sazba nulová a meziprodukty jsou zdaněny stejnou výší sazby, jako vína šumivá, tedy 2340 Kč/hl. Čtěte také: Víno je bezpečnější než akcie

Kde se (ne)daní?

V současné době se spotřební daň z vína v České republice neplatí. O jejím zavedení se však již ve značné míře diskutovalo v minulých dvou letech. Navíc nulová sazba na tichá vína není ve srovnání s ostatními zeměmi žádnou výjimkou. Spotřební daň totiž není zavedena hned ve 12 zemích (Švýcarsku, Španělsku, Slovinsku, Portugalsku, Lucembursku, Itálii, Řecku, Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Česku a Německu).

Francie, vyhlášený výrobce vín, má zavedenou tzv. symbolickou jednokorunovou daň na litr tichého vína, a to pouze z evidenčních důvodů. Důvody, proč některé země přistoupily na uvalení spotřební daně na víno, jsou více než zřejmé. Mezi ně patří například posílení fiskální funkce těchto daní. Mezi země, které spotřební daň z tichého vína vybírají, patří například Norsko, Finsko,Velká Británie, Irsko, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Estonsko, Polsko a další. Celkem lze napočítat 26 zemí, které mají zatížena tichá vína touto daní. Nejvyšší spotřební daň je zavedená v zemích Skandinávie. Norsko v tomto ohledu drží nejvyšší příčku, spotřební daň zde dosahuje hodnoty 182 Kč/l tichého a šumivého vína. Ve Finsku je to 80 Kč/l, ve Švédsku pak 65 Kč/l. Naopak u našich sousedů dosahuje hodnota spotřební daně 10 Kč/l, a to pouze v Polsku. Ostatní sousední země mají zavedenou nulovou sazbu.

Pomoc rozpočtu nebo šedá ekonomika?

V České republice se o zavedení spotřební daně na tichá vína mluví již dva roky a dodnes je zde zavedena nulová sazba. Ministerstvo financí plánuje její zavedení od ledna roku 2014. Výše plánované daně by měla být 10 Kč/l. Zároveň by od této daně měla být osvobozena produkce drobných vinařů. Argumentem pro zavedení spotřební daně na tichá vína je předpokládané zvýšení příjmu státního rozpočtu o 1,3 miliardy Kč ročně. Dalším pak skutečnost, že vláda chce tímto krokem ochránit drobné, tuzemské vinaře.

Záměr Ministerstva financí již od samého počátku kritizuje svaz vinařů, a proti němu se staví i Ministerstvo zemědělství. Zavedení spotřební daně na tichá vína podle svazu vinařů způsobí zvýšení podílu černého obchodu a znevýhodní postavení českých vinařů oproti zemím, kde je nulová sazba. Svaz vinařů proto 1. dubna 2012 zahájil petiční akci, která má do dnešního dne přes třicet tisíc signatářů a stále další přibývají. Na stranu vinařů se přiklání i Ministerstvo zemědělství, podle něhož by tento plánovaný krok vlády mohl vést k ovlivnění zdraví spotřebitelů, daňovým únikům a také zvýšení nezaměstnanosti na venkově. Jaký skutečně bude dopad zavedení spotřební daně na tichá vína, ukáže až rok 2014. Čtěte také: Minčič: Víno nezdraží. Nechceme ohrozit konkurenceschopnost vinařů

V současné době jsou od daně osvobozeny vína a meziprodukty sloužící pro výrobu octa, přípravu léčiv, meziprodukty určené k výrobě přísad do potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemu, meziprodukty určené pro povinné rozbory a další. Ve vybraných zemích jako je Řecko, Portugalsko nebo Kypr jsou od daně osvobozena i vína šumivá. Jak je již uvedeno výše, šumivá vína vyprodukovaná v České republice podléhají spotřební dani. Šumivé víno, alias sekt, se vyrábí zpravidla kvašením vinných hroznů. Jeden litr sektu je tedy v České republice zatížen daní ve výši 23,40 Kč.

Cena vína

Stanovení ceny vína se řídí legislativou EU. Tato legislativa se však vztahuje pouze na vína stolní. Sledování a stanovení cen ostatních vinných produktů se řídí zákony jednotlivých, členských států. V České republice je například Vinařský zákon č.321/2004 Sb., který definuje třídění vín, vinařské oblasti, technologické a pěstitelské postupy a mnoho dalších. EU stanovuje například orientační cenu stolního vína. Na orientační cenu pak dále navazují další, které se právě z ceny orientační vypočítávají.

widgety

Z ceny orientační lze tedy odvodit například výkupní cenu, která představuje 92 % ceny orientační, nebo minimální cenu, která představuje 82 % z výše zmíněné ceny. Co se týče vývoje cen vína, v srpnu loňského roku došlo k mírnému snížení ceny bílého vína na 32,70 Kč/l, u červeného vína cena stoupla o dvě koruny, tedy na hodnotu 33,40 Kč/l. U vína dovezeného ze zahraničí se cena pohybovala v jednotné výši 24,20 Kč/l. Celkem bylo do České republiky dovezeno 880 051 hl vína. Podíl bílého vína činil 39 %, podíl červeného pak 27,3 % z celkové hodnoty dovozu. Nejvíce vína bylo dovezeno z Itálie, Španělska a Slovenska. Z České republiky bylo za sledované období, tedy od ledna do srpna roku 2012, vyvezeno 86 039 hl vína za průměrnou, jednotkovou cenu 32,30 Kč/l. Hlavním odběratelem bylo ve sledovaném období Slovensko, kam bylo vyvezeno přes 70 000 hl vína.

Jak je vidět, obliba vína a jak suroviny pro výrobu, tak samotného produktu, je stále na vzestupu. Tento trend potvrzuje nejen stále se zvyšující poptávka po vínech tuzemských, ale i rostoucí zájem o víno a jeho kvalitu ze strany spotřebitelů. Ti zjišťují, že kvalitní vína nemusí hledat v zahraničí. Stačí se jen rozhlédnout po oblastech českých a moravských. Otázkou tedy zůstává, jak zásadní bude dopad zavedení spotřební daně v příštím roce a jak se případné zavedení odrazí na spotřebě tohoto nápoje. Názory se různí a není na místě spekulovat o možném negativním, neutrálním či dokonce pozitivním dopadu. Důsledky ukáže až rok 2014, a to, jak se s danou situací dokážou vypořádat výrobci, prodejci a v neposlední řadě také spotřebitelé tohoto nápoje.