Spočítejte si...

Zavřít

Zdraží spotřebitelské úvěry nový zákon?

Od ledna 2011 budete moci půjčené peníze bez důvodu vrátit a snadno se vyvázat z půjčky. Na druhou stranu tato novinka zatěžuje banky. Povede dobrý úmysl ke zdražení?

Již v květnu byl podpisem prezidenta republiky definitivně přijat Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Ten tzv. transponuje (převádí) do našeho právního řádu Směrnici Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Nový zákon nabude účinnosti se začátkem roku 2011.

Pro finanční trh jde o vcelku zásadní legislativní změnu, která zároveň ruší původní zákon č. 321/2001 Sb. Jak totiž název napovídá, jde o novou právní úpravu podmínek, za kterých lze poskytovat spotřebitelské úvěry. Jednoznačně jde o krok, kterým je myšleno na spotřebitele a který klade zvýšené nároky na společnosti poskytující úvěry. K podrobnostem se dále dostaneme, nicméně pro představu – vezmete-li si od příštího roku spotřebitelský úvěr, budete mít nově možnost do 14 dnů od podpisu smlouvy bez sankčních poplatků úvěr zrušit.

Naopak nový zákon neobsahuje maximální výši roční procentní sazby nákladů (RPSN). Po vzoru Slovenska a dalších evropských zemí takový úmysl měla ČSSD. Podle jejího tehdejšího návrhu by se tato hranice odvíjela od repo sazby stanovované Českou národní bankou (k 16.9.2010 je to 0,75 %). U půjček do 9999 Kč by hranice RPSN činila 30 % nad repo sazbu. U půjček mezi 10–30 000 korun by se k repo sazbě připočítávalo maximálně 25 %. Půjčky nad 30 000 korun by pak mohly mít RPSN maximálně 20 % nad repo sazbou. Nicméně tento návrh sněmovnou neprošel (a původní evropská směrnice hranice také nenastavuje), a tak si rozumné náklady spotřebitelského úvěru musí i nadále ohlídat sám spotřebitel. Bude k tomu ale díky novému zákonu mít lepší podklady od samotných poskytovatelů.

Úvěry na akciové nákupy zákon nereguluje

Které úvěry jsou zákonem upravované a které nikoli detailně vykládá druhý paragraf nového zákona. Základní definici je však možné vyvodit z rozpětí velikosti poskytovaného úvěru. Zákon se vztahuje na spotřebitelské úvěry vyšší než 5000 Kč (nebo na úvěry nižší, pokud jejich součet od jednoho poskytovatele překročí tuto hranici) a nižší než 1 880 000 Kč. Zároveň jsou z tohoto pásma vyjmuty třeba podnikové půjčky s úrokem nižším než tržním, úvěry poskytnuté na účely bydlení, ale také úvěry určené na nákup akcií či jiných investic (pokud je do těchto operací banka či obchodník s cennými papíry zapojen – §2 g).

Zákon upravuje také leasing s výjimkou toho, který je čistým pronájmem. Zákon pokrývá běžné pořízení věci formou financování ať již od bankovní nebo nebankovní společnosti. Jakmile je cílem nebo jen pro zákazníka garantovanou možností financování předmět vlastnit, pak (s výjimkou hypoték) je zákazník kryt tímto zákonem. V praxi je to tedy každý účelový úvěr, finanční leasing ať s povinností nebo opcí koupě, ale i operativní nájem s opcí koupě. Zákonu nepodléhají jen běžná zapůjčení a tedy i operativní leasingy bez možnosti odkoupit vozidlo po skončení jeho pronájmu, upřesňuje pro server Měšec.cz produktová manažerka ČSOB Leasing Marta Slažanská. V praxi to tedy bude znamenat, že zákon bude upravovat, alespoň zpočátku, drtivou většinu leasingových smluv. Operativní leasing fyzickým osobám totiž nabízí pouze několik málo společností. 

Musí vám dát více informací a v příkladech

Nový zákon vyžaduje od bank, aby ke svým úvěrům poskytovaly mnohem více informací. Ty jsou zákonem pevně stanoveny, a tak by jedním z hlavních přínosů zákona měla být snadnější orientace běžného spotřebitele v nabídce úvěrů (od různých společností bude mít stejné údaje, a bude si je tak moci jednoduše porovnat).

Zákon předepisuje společnostem nabízejícím úvěry, co má být obsaženo v marketingové prezentaci (reklamě), předsmluvní informaci, smlouvě o spotřebitelském úvěru a u kontokorentních úvěrů a kreditních karet zákon také předepisuje, jak musí být spotřebitel informován v průběhu trvání smlouvy.

Velice zajímavé bude sledovat, jakým způsobem budou banky a další společnosti (typicky úvěrové, které rády využívají televizních reklam) propagovat svou nabídku. Možnosti se nabízejí dvě. Mohou se v reklamách vyhnout zveřejnění jakéhokoli údaje o nákladech úvěru. Pokud to udělají, pak podle zákona musí reklama obsahovat všechny tyto informace:

  1. RPSN
  2. výpůjční úrokovou sazbu, a to spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených se spotřebitelským úvěrem,
  3. celkovou výši úvěru,
  4. výši jednotlivých splátek a celkovou částku splatnou spotřebitelem,
  5. dobu trvání spotřebitelského úvěru,
  6. v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za konkrétní zboží nebo službu jejich cenu a výši případné zálohy,
  7. informaci o povinnosti uzavřít smlouvu o doplňkové službě související s úvěrem, zejména pojištění, je-li uzavření takové smlouvy podmínkou pro získání spotřebitelského úvěru za nabízených podmínek a náklady na tuto službu nelze určit předem.

Můžeme se tak dočkat velmi výpravných televizních reklam. Zákon totiž stanovuje, že v nich tyto informace musí být podány jasně, zřetelně a výstižně formou reprezentativního příkladu. Za nesplnění této povinnosti hrozí sankce až 500 000 Kč.

Daleko více náležitostí budou muset obsahovat předsmluvní informace (najdete je na stranách 12 až 14 zákona). Z nich by se měl zájemce o úvěr dozvědět veškeré potřebné informace k tomu, aby mohl mezi sebou pohodlně porovnávat nabídky jednotlivých společností. Opět musí být vše vysvětleno na reprezentativním příkladu. Předsmluvní informace (zákon obsahuje vzor formuláře) však ke splnění informačních povinností nepostačí.

Poskytovatelé úvěrů totiž mají za povinnost všechny informace zájemci o půjčku náležitě vysvětlit (§2 odst. 2). Co je tímto vysvětlením přesně míněno zákon neosvětluje. Do budoucna může mít taková vágnost následky v podobě soudních pří. Společnosti poskytující úvěr totiž při nesplnění této informační povinnosti hrozí sankce až do výše 5 milionů korun. Čtěte také: Trik úvěrových firem: poslední datum splátky je jiné, chyták vás přijde draze

Zákon samozřejmě specifikuje také povinné informace, které musí obsahovat úvěrová smlouva (najdete je na stranách 15 až 16 zákona). Vedle již dnes uváděných údajů (RPSN, úroková sazba atd.) bude smlouva nyní muset uvádět také informaci o některých právech dlužníka. Smlouva tak od příštího roku bude informovat například o dvou nárocích plynoucích z nového zákona – o možnosti odstoupit od úvěrové smlouvy do 14 dnů od jejího podpisu a o možnosti kdykoli předčasně splatit úvěr (a o nákladech s tím spojeným).

Aby nové smlouvy obsahovaly všechny předepsané náležitosti si banky a další společnosti jistě pohlídají. Pokud by totiž smlouva neodpovídala zákonným požadavkům, byl by úvěr již od data podpisu úročen diskontní sazbou platnou v době uzavření smlouvy (vyhlašuje ji centrální banka a nyní je ve výši 0,25 %).

Dvoje zadní vrátka: do 14 dnů a zadarmo

Zákon novými právy dává spotřebitelům možnost hned dvojitých zadních vrátek. Zaprvé každý, kdo podepíše smlouvu o spotřebitelském úvěru od ní během následujících 14 dnů může bez udání důvodů odstoupit. Musí tak učinit písemnou formou. V případě korespondenčního vyřízení je platné i takové odstoupení, které bylo podáno na poště právě 14. den po podpisu smlouvy (§11).

V případě tohoto odstoupení musí spotřebitel společnosti, která mu úvěr poskytla, peníze vrátit do 30 dnů od data odstoupení. Poskytovatel úvěru má nárok na úroky sjednané ve smlouvě vypočítané za dobu od načerpání úvěru do jeho vrácení.

Příjemné je pro spotřebitele také omezení výše sankčního poplatku v případě předčasného splacení. Podle zákona může dlužník kdykoli předčasně splatit, částečně nebo zcela, zbývající jistinu a společnost, která mu úvěr poskytla, za to může požadovat jen omezenou výši sankčního poplatku. Tu zákon stanovuje jako 1 % splácené části úvěru v případě, že do konce splácení úvěru zbývá více jak rok. Jestliže je tato doba menší, může se sankční poplatek pohybovat maximálně do výše 0,5 % splácené části úvěru (§15). Čtěte také: Centrální registr dlužníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku

Solidární ručitel

Zákon dále stanovuje například z jakých přesně údajů se vypočítává RPSN (§10 odst. 2), specifikuje povinnosti zprostředkovatelů nabízejících spotřebitelské úvěry (§17) nebo určuje společnostem poskytujícím úvěr povinnost prověřovat bonitu potenciálního zákazníka (§9). My se ale na závěr textu zastavíme u jiného specifika.

V části zákona, která upravuje tzv. vázané úvěry (§14), tedy ty úvěry, které jsou spjaté s pořízením nějaké konkrétní věci či služby, je z poskytovatele úvěru učiněn ručitel za případné nesplněné závazky prodejce úvěrem financované věci či služby. Financující společnost je solidárním ručitelem za dodavatele financovaného předmětu nebo služby. Ten, kdo si bere úvěr na předmět smlouvy a vznikne mu nějaká vada, za kterou je odpovědný dodavatel, a tento své finanční závazky nesplní, tak má právo v případě jejich uznání nebo soudního rozhodnutí (typicky např. v případě insolvence dodavatele) domáhat se peněz od financující společnosti, uvádí teoretický základ do možné praxe Marta Slažanská.

cestovko

Následně dodává, že tento bod zákona sníží dostupnost vázaných úvěrů, neboť si společnosti poskytující úvěry budou velmi opatrně vybírat, za koho budou ručit. Celá novela podle Slažanské také může způsobit zdražení spotřebitelských úvěrů. Zvýšená administrativní zátěž, zvýšená rizika ztrátovosti (možnost předčasného odstoupení, funkce solidárního ručitele), to podle ní společnosti mohou započítat do budoucí hodnoty úvěrů.

Zeptali jsme se proto v bankách a ostatních leasingových společnostech, jak je to s případným zdražováním spotřebitelských úvěrů. Odpovědi chodily podobné a za všechny vybíráme vyjádření od společnosti Raiffeisen Leasing: O zdražení spotřebitelských úvěrů v souvislosti s novým zákonem o spotřebitelském úvěru zatím neuvažujeme.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2010 9:32