Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí

Jsou situace, kdy zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé nemusejí platit zdravotní pojištění.

Z hlediska posuzování registrace pojištěnce u zdravotní pojišťovny je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, což mj. znamená, že každá osoba musí být z titulu trvalého pobytu na území ČR povinně registrována u zvolené zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:

  • zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků za podmínek uvedených v ustanovení § 5 písm. a) z.č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
  • osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ),
  • osoba, za kterou platí pojistné stát (například student, poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeč o zaměstnání apod.).

Pokud není u pojištěnce v rámci celého kalendářního měsíce ani jeden den uvedena některá z těchto tří kategorií, stává se na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmůČtěte více: Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010

daňová kalkulačka 2009 (350x100)

Občan s trvalým pobytem na území České republiky není povinen přispívat platbami do příjmové stránky systému například v případech, kdy:

  • je ve zdravotním pojištění osobou, za kterou je plátcem pojistného stát za podmínky, že současně není výdělečně činnou osobou (není zaměstnán, nepodniká),
  • postačí evidence ve „státní“ kategorii pouze po část příslušného kalendářního měsíce,
  • je vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění je možné například při výkonu výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve smyslu nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72 nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Musí se ale jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Většina občanů České republiky má svůj pojistný vztah řešený zaměstnáním. Jakkoli je trendem zákonodárného procesu u zaměstnavatelů stále výrazněji redukovat okruh příjmů, ze kterých se pojistné neodvádí, lze i v roce 2010 stále ještě nalézt dostatek situací, kdy občané jako zaměstnanci pojistné neplatí. Podobné téma: Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti

Pojistné neodvádí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel například v případě:

  • příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny (jedná se o příjmy podle § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 z.č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
  • zaměstnání na dohodu o provedení práce ve smyslu § 75 zákoníku práce
  • kdy zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Takový zaměstnavatel může u poživatelů invalidního důchodu uplatnit v roce 2010 odpočet od dosaženého příjmu ve výši 5 355 Kč.
  • osoby, která nedosáhla v kalendářním měsíci příjmu ve výši alespoň 2000 Kč například u zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti,
  • poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (8 000 Kč)
  • nemoci zaměstnance po celý kalendářní měsíc. Pokud netrvá nemoc celý kalendářní měsíc, musí být (mimo zákonné výjimky) odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to například i v situaci, kdy zaměstnanec onemocní od 3. dne kalendářního měsíce (pondělí), je nepřetržitě nemocen do konce tohoto měsíce a za sobotu a neděli (1. a 2.) nemá žádný příjem. Taková situace může nastat v květnu 2010.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že občan – zaměstnanec nemá v příslušném kalendářním měsíci vyřešen svůj pojistný vztah kupříkladu tehdy, kdy je zaměstnán:

V takovém případě je řešením vzniklé situace například registrace u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s měsíční platbou pojistného ve výši 1080 Kč.

Pojistné neodvádí zaměstnanec ani zaměstnavatel z těchto zúčtovaných plnění, taxativně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z.č. 592/1992 Sb.:

  • náhrada škody podle zákoníku práce,
  • odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období podle z.č. 128/2000 Sb., o obcích, z.č. 129/2000 Sb., o krajích a z.č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
  • věrnostní příplatek horníků,
  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Čtěte více: Důležité změny v sociálním pojištění k 1.lednu 2010                                                                       
1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 2. 2010 12:38