Zdravotní pojištění: Co vás čeká?

Podnikatelé končí s podnikáním kvůli rostoucím minimálním odvodům. Příští rok se zvýší minimální odvody zdravotního pojištění. O kolik osoby samostatně výdělečně činné zaplatí více? Jak si spočítat minimální odvody a výši odvodu? Připravte se na růst i v dalších letech!

Růst minimálního vyměřovacího základu

Stejně jako u důchodového a nemocenského pojištění je minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění u OSVČ vázán na tzv. všeobecný vyměřovací základ. Tím je průměrná mzda obvyklá v národním hospodářství, která dva roky předcházela danému kalendářnímu roku. V příštím roce to tak bude mzda za rok 2003. Kromě toho se zvyšuje i procentní výměra z vyměřovacího základu, která vzroste z 40 % na 45 %. V dalších letech to bude bezmála 50 %.

Pár čísel na úvod

Statistický úřad ve svém pravidelném šetření vývoje ekonomické aktivity zveřejnil zajímavé údaje. Vyplynulo z nich, že za druhé i třetí čtvrtletí podnikatelé zrušili živnostenské listy, a tím skončili s podnikáním, v poměrně značném počtu. Jsou to možná i důsledky „aktivní politiky zaměstnanosti“ ordinované naší vládou. Za druhé čtvrtletí klesl počet podnikatelů o 25 800 se srovnatelným obdobím roku 2003. Ve třetím čtvrtletí bylo toto číslo 14 900. Dohromady tak skončilo podle těchto údajů s podnikáním 40 700 osob!

Oznamovací povinnost

Ze zákona vyplývá, že je-li občan osobou samostatně výdělečně činnou, má vůči své zdravotní pojišťovně určité povinnosti, kterými jsou:

  • Povinnost nejpozději do 8 dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. Za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne přijímat objednávky, faktury, uzavírat smlouvy o dílo atd. Zahájením tedy není získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti.
  • Povinnost odvádět na účet zdravotní pojišťovny pravidelně měsíčně zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozen.
  • Povinnost do 8 dnů po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byl ve zdaňovaném období pojištěn, vyplněný formulář „PŘEHLED o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“. Současně s PŘEHLEDEM je povinen předložit i doklad o dni podání daňového přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný nedoplatek pojistného.
  • Povinnost na vyžádání zdravotní pojišťovny předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného.
  • Povinnost v případě opravy v daňovém přiznání do 8 dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl ve zdaňovaném období pojištěn, opravný PŘEHLED a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné.
  • Pokud osoba samostatně výdělečně činná změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu.
Zdroj: VZP

Minimální mzda versus minimální vyměřovací základ

Minimální mzda je minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru a vyměřovacím základem pro osoby bez zdanitelných příjmů. Ta činí pro rok 2004 6 700 Kč, z čehož plyne, že minimální pojistné pro zaměstnance dosahuje výše 905 Kč.

Máte-li ovšem živnostenský list, popřípadě jiné oprávnění k podnikání, stát vám měří jiným metrem. Tím metrem pak není minimální mzda, ale následujícím způsobem vypočtený minimální vyměřovací základ:

MVZ = 12 * ½ * PRŮMĚRNÁ MZDA V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍt-2
Minimální vyměřovací základ = 15 857 * 12 * ½ = 95 142 Kč.

Měsíčně 7 929 Kč.

Minimální měsíční záloha = 7 929 * 0,135 = 1 071 Kč.

Kde 0,135 je 13,5% sazba pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění.

Pro letošní rok tak má OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 7 929 Kč a minimální měsíční záloha na pojistné činí 1 071 Kč.

V příštím roce bude minimální měsíční záloha činit 1143 korun, neboť se průměrná mzda v roce 2003 zvýšila na 16 933 Kč.

Kouzla s průměrnou mzdou – stanovte si taky svou!

Člověk by se domníval, že v ČR existuje jedna průměrná mzda, vypočtená Českým statistickým úřadem. Opak je pravdou… Pro účely výpočtu minimálního vyměřovacího základu stanovuje Ministerstvo zdravotnictví průměrnou mzdu tzv. sdělením a při tom se řídí údaji ČSÚ.

Pro letošní rok má toto sdělení číslo 485/2003 Sb. a průměrná mzda podle něho za rok 2002 činila 15 857 Kč. Avšak například ČSSZ počítá letos při určování minimálního vyměřovacího základu s průměrnou mzdou 15 711 Kč (viz Živnostníkům se lepí smůla na paty), kterou si určuje sama. Letos se bude minimální vyměřovací základ pro příští rok pro zdravotní pojištění počítat z loňské průměrné mzdy 16 933 Kč a pro sociální pojištění z 16 769 Kč.

Povinnost minimálního pojistného na zdravotní pojištění

Minimální vyměřovací základ nemusí být u OSVČ dodržen v kalendářních měsících, ve kterých tato osoba:

  1. nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den (zdravotní pojišťovně je nutno oznamovat zahájení i ukončení výdělečné činnosti – viz výše),
  2. byla po celý kalendářní měsíc:
    • uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,
    • osobou, za kterou platí pojistné stát,
    • osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody,
    • osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na důchod, avšak která nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
    • osobou, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let veku nebo nejméně o dvě děti do l5 let věku,
    • osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a platila pojistné z tohoto zaměstnání (odváděl za ni zaměstnavatel), vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.
Zdroj: VZP

Maximální vyměřovací základ

Pro OSVČ je určen částkou 486 000 Kč, která se nemění ani v závislosti na počtu měsíců, po které byla výdělečná činnost vykonávána. Maximální výše ročního pojistného je potom 65 610 Kč.

Maximální roční pojistné = 0,135×486 000 Kč = 65 610 Kč

Měsíční záloha pak maximálně 5 468 Kč. Nutno dodat, že této výhody zaměstnanci s vyššími příjmy využít nemohou.

Výpočet výše pojistného

Pojistné za rok se stanoví podle vzorce:

Pojistné za rok = 0,135 * 0,4 * (PŘÍJMY – VÝDAJE)

Kde 0,135 je sazba pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu, 0,4 je 40% vyměřovací základ pro rok 2004 z příjmů po odpočtu výdajů. Ten se v následujících letech zvýší na 45 % (2005) a od roku 2006 – na 50 %.

PŘÍJMY, VÝDAJE = zahrnují se pouze příjmy a výdaje dosažené v daném roce.

Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, se určí podle počtu měsíců, po které byla v roce výdělečná činnost vykonávána. Měsíční záloha i pojistné, připadající na jeden měsíc, musí být vypočteny nejméně z minimálního vyměřovacího základu.

Anketa

Jako OSVČ platíte...

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 7. 2005 1:24