Zdravotní pojištění a maximální vyměřovací základ v roce 2010

Maximální vyměřovací základ se letos zvýšil téměř na 2násobek. Jaké budete odvádět pojistné například při souběhu zaměstnání s různou výší příjmů? PŘÍKLADY UVNITŘ

Těžko bychom hledali výdělečně činného člověka, kterému by se nelíbilo, že se musí za svoji osobu zabývat problematikou maximálního vyměřovacího základu. I když se tyto milé starosti týkají menšiny zaměstnanců nebo podnikatelů, je zapotřebí si uvědomit správný postup zaměstnavatele i pojištěnce v této vskutku specifické oblasti. Čtěte také: Máte nízký příjem? Musíte doplatit zákonné minimum zdravotního pojištění

Letos je maximální základ téměř 2násobný

Výše maximálního vyměřovacího základu, vycházejícího z průměrné mzdy, se stanovuje na celý kalendářní rok. Na rozdíl od roků 2008 a 2009, kdy maximální vyměřovací základ vycházel ze 48násobku průměrné mzdy, je pro rok 2010 toto maximum stanoveno ve výši 72násobku průměrné mzdy.

Na základě nařízení vlády č. 339/2009 Sb. ze dne 16. 9. 2009 činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 částku 23 280,– Kč s přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0184. Vynásobením těchto dvou konstant vypočteme výši průměrné mzdy pro rok 2010, která po zaokrouhlení činí 23 709 Kč. Čtěte také:Zdravotní pojištění 2010 provází změna záloh a doby splatnosti

72násobek této částky, tj. 1 707 048 Kč, představuje pro rozhodné období kalendářního roku 2010 částku maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i OSVČ.

Po dosažení maximálního základu začínáte od nuly

Zaměstnavatelé si především musí hlídat, aby u nich nedošlo k překročení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, zkrátka zaměstnavatel sleduje pouze sám sebe a svého zaměstnance a nezajímá jej, zda má jeho zaměstnanec v daném roce současně příjmy v jiném zaměstnání nebo z podnikání. Zde je podstatný rozdíl v tom smyslu, že naopak při odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu vznikají situace, kdy je spolupráce zaměstnavatelů objektivní nutností. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném zaměstnavatelé potvrzují na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Čtěte také: Důležité změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2010

Kolik budete doplácet na zdravotním pojištění? Zjistíte na naší kalkulačce

daňová kalkulačka 2009 (350x100)

Od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém je maxima dosaženo, je vyměřovací základ zaměstnance nulový. Tato skutečnost se uvádí i v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele, kde je tento zaměstnanec samozřejmě započítáván do celkového počtu zaměstnanců, byť s nulovým vyměřovacím základem a s nulovou výší pojistného. U takového zaměstnance se bude pojistné znovu odvádět až v roce 2011. Čtěte také: Jak na penále ve zdravotním pojištění?

Anketa

Zdravotní pojištění si platíte jako:

Vzhledem k postupu při odvodu pojistného a ve vazbě na realizaci vrácení vzniklého přeplatku registrujeme především tyto varianty:

  • zaměstnanec má pouze jedno zaměstnání, ve kterém dosáhne maximálního vyměřovacího základu,
  • zaměstnanec má u jednoho zaměstnavatele dvě (případně více) zaměstnání, kdy v součtu zúčtovaných příjmů dosáhne maxima,
  • zaměstnanec má souběžně dvě (nebo více) zaměstnání a v úhrnu zúčtovaných příjmů překročí za rok 2010 částku 1 707 048 Kč,
  • pojištěnec je v roce 2010 zaměstnán u více zaměstnavatelů (takzvaně „za sebou“) a součet  započitatelných příjmů přesáhne maximum.

Postup při výpočtu výše pojistného v návaznosti na maximální vyměřovací základ roku 2010 si u každé z výše uvedených situací předvedeme na příkladě. Čtěte také: Zdravotní pojištění se vždy platit nemusí

Příklad: Měsíční hrubý příjem zaměstnance – manažera činí 220 000 Kč    

Pojistné ve měsících lednu až červenci odvede z částky hrubého příjmu 220 000 Kč, v měsíci srpnu činí vyměřovací základ zaměstnance pouze 167 048 Kč. Od měsíce září zaměstnavatel za tohoto zaměstnance již žádné pojistné neodvádí.

Příklad: Zaměstnanec akciové společnosti má souběžně dva příjmy ve výši 200 000 Kč (jako ředitel)  a  40 000 Kč (jako předseda představenstva)­.    

Pro účely placení pojistného se sčítají příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění. To znamená, že měsíční vyměřovací základ zaměstnance činí 240 000 Kč. Maxima bude dosaženo v měsíci srpnu, kdy bude odvedeno pojistné z částky 27 048 Kč, v posledních čtyřech měsících roku 2010 již pojistné placeno nebude.

Příklad: Zaměstnanec má souběžné příjmy u dvou zaměstnavatelů, kdy v zaměstnání A vykazuje hrubý příjem 160 000 Kč, v zaměstnání B pak 12 000 Kč. 

Zaměstnavatele A v takových případech nezajímá výše příjmu zaměstnance u zaměstnavatele B a pojistné odvede v měsících lednu až říjnu z vyměřovacího základu 160 000 Kč, v měsíci listopadu pak činí „zbytkový“ vyměřovací základ 107 048 Kč. U zaměstnavatele B je po celý rok vyměřovacím základem částka 12 000 Kč.

Příklad: Hrubý příjem zaměstnance činí od ledna 2010 částku 300 000 Kč. K 1. 7. 2010 změní zaměstnanec zaměstnavatele, u kterého pak bude od července dosahovat příjmu 400 000 Kč. 

I v takových případech platí zásada, že zaměstnavatel nebere ohled na výši případných dalších příjmů u jiného zaměstnavatele.

V prvním pololetí roku 2010 odvádí zaměstnavatel pojistné v měsících lednu až květnu z vyměřovacího základu 300 000 Kč, v červnu pak činí vyměřovací základ zaměstnance 207 048  Kč. Zaměstnavatel, u kterého bude zaměstnanec pracovat od července, bude platit pojistné z vyměřovacího základu 400 000 Kč v měsících červenci až říjnu, v měsíci listopadu bude jeho vyměřovací základ činit 107 048 Kč, měsíci prosinci pak 0 Kč.

V každém z těchto měsíců bude zaměstnanec vykazován na Přehledu o platbě pojistného a zdravotní pojištění zaměstnavatele. Na základě takto placeného pojistného vznikne u zaměstnance přeplatek na pojistném v částce 76 818 Kč (4,5 % z maximálního vyměřovacího základu 1 707 048 Kč).

Maximální vyměřovací základ platí i pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR, ale jsou v ČR výdělečně činné a vztahují se na ně právní předpisy platné v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Čtěte také: Jak správně platit zálohy na zdravotní pojištění v roce 2010 (+ kalkulačka)

Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné i po dosažení maxima, jedná se o chybu, kterou opravuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec. Je-li dosaženo maxima, neodvádí se pojistné ani z vyměřovacího základu, který není vypočten z dosaženého příjmu (neplacené volno, neomluvená absence, dopočet do minimálního vyměřovacího základu aj.). O vrácení přeplatku může zaměstnanec požádat až po skončení roku, kdy s ohledem na promlčení nároku lze o vrácení přeplatku za rok 2010 požádat nejpozději do konce roku 2015.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 2. 2010 19:38