Zdravotní péče v Unii není zadarmo

Výdaje na zdravotní péči jsou vysoké a stále rostou. V kterém státě Evropské unie jsou nejvyšší? Jak si stojí Česká republika v žebříčku evropských zemí? Kde lidé doplácejí nejvíce a kde se naopak o zdraví stará stát z veřejného zdravotního pojištění?

Úroveň zdravotnictví je ve velké míře ovlivněna množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Přístroje, chod nemocnic či zřizování speciálních ordinací je velice nákladné. Zdravotní péče ve všech členských zemích Evropské unie je na vysoké úrovni a na rozdíl od ostatních vyspělých států leží odpovědnost za financování především na státu. Kolik peněz vynakládáme na zdravotnictví u nás? Jak jsme na tom v porovnání s ostatními státy?

Důraz je kladen na prevenci a zdravý životní styl

V současnosti se lidský věk ve všech členských zemích Evropské unie prodlužuje, ale kvalita života s tím úměrně nestoupá. Evropská unie má tento demografický vývoj na zřeteli a vychovává občany k vlastní zodpovědnosti za své zdraví. Každý z nás žije svůj vlastní život a záleží jenom na něm, jak ho prožije.

Péče o zdraví začíná již od ranného dětství, je nedílnou součástí výchovy v rodině a dále pokračuje naší školní docházkou a vlastně nikdy nekončí. Evropská unie posiluje zájem občanů o zdraví druhých, ohleduplnost a znalost úkonů zachraňujících život.

V životě lidském nastávají události, které nemůže jednotlivec ani při sebelepší vůli ovlivnit. Zde je sociální solidárnost na místě a je důležité poskytnout každému kvalitní lékařskou službu.

Pacient není chápán jen jako pasivní prvek zdravotní péče, ale naopak všechna zdravotnická zařízení usilují o jeho aktivní spoluúčast při nemoci. Klade se důraz na prevenci a zdravý životní styl.

Vzdělání lékařů je vysoké, stejně tak se zvyšuje lékařské povědomí veřejnosti. Lékařská profese je vysoce ceněna a vážena. Na dobré zdravotní péči vydělávají samotní občané zlepšující se kvalitou zdraví a života.

A kolik lékařů působí v Evropské unii? V roce 2002 byl průměr v Evropské unii 3,6 lékařů připadajících na 1000 obyvatel.

Výdaje na zdravotnictví v „mezinárodních“ dolarech

„Mezinárodní“ dolary (kurzy národních měn převedené paritou kupní síly) umožňují srovnávat výdaje v jednotlivých státech, neboť zohledňují rozdíly v cenových hladinách jednotlivých států.

Nejvíce peněz do zdravotnictví proudí v Lucembursku a Německu, kde je to více než 2000 dolarů na občana za rok. Z původních patnácti zemí je na tom nejhůře Řecko, které je v uvedené tabulce až za Českou republikou.

Z nových deseti členských zemí Evropské unie je na tom nejlépe Slovinsko, hned za ním následuje Česko. Rozdíl mezi Slovinskem, Španělskem, Portugalskem a Českem není výrazný a můžeme říci, že finanční prostředky proudící do zdravotnictví jsou v těchto zemích srovnatelné. Rozdílná úroveň zdravotnictví je tedy ovlivněna jinými faktory. Nejméně peněz ve zdravotnictví je v Pobaltských zemích – Lotyšsku a Litvě.

Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP

V Německu tvoří výdaje na zdravotnictví více než 10 % k HDP (jako v jediné zemi v Evropské unii). V Lucembursku je to sice pouze 5,8 %, avšak Lucembursko dosahuje nejvyšší HDP ze všech členských zemích.

V původních patnácti členských zemích se výdaje pohybují okolo 8 % k HDP, kdežto v nových členských státech pouze okolo 6 %, což je jeden z důvodů horší zdravotní péče v těchto zemích. Lze předpokládat, že výdaje do zdravotnictví v nejbližších letech ještě porostou – především však soukromé výdaje občanů.

Podíl vládních výdajů na celkových výdajích do zdravotnictví

V následující tabulce je uvedeno, z kolika procent jsou výdaje na zdravotnictví kryty ze státních prostředků. Dopočet do 100 % představují soukromé výdaje občanů.

V Lucembursku a v Česku jsou výdaje na zdravotnictví z více než 91 % kryty ze státních prostředků. V Česku je dokonce bezplatně ošetřen i ten, kdo si neplatí zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné. Doplatky za léky nebo ošetření jsou u nás a v Lucembursku minimální.

Občané ve všech zemích si platí zdravotní pojištění, a přesto musí za mnohé lékařské úkony doplácet a platit mnohdy až 40% spoluúčast. Pobyt a stravování v nemocnicích není rozhodně zadarmo.

Vládní výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatelerok 2001
Země Výdaje v mezinárodních dolarech Podíl výdajů na HDP (v %) Podíl vládních výdajů na celkových výdajích (v %)
Lucembursko 2518 5,8 91,9
Německo 2067 10,6 75,1
Dánsko 1992 8,3 82,1
Francie 1775 9,5 76,0
Švédsko 1622 8,4 77,3
Belgie 1616 8,7 71,2
Nizozemí 1523 8,1 67,5
Rakousko 1513 8,0 69,7
Itálie 1503 8,1 73,7
Irsko 1474 6,7 75,8
Velká Británie 1437 7,3 81,0
Finsko 1252 6,6 75,1
Slovinsko 1154 8,6 78,9
Španělsko 1076 7,7 69,9
Portugalsko 1045 8,2 71,2
ČR 942 7,2 91,4
Řecko 772 8,3 55,5
Kypr 762 7,9 53,8
Maďarsko 640 6,8 75,7
Slovensko 618 5,9 89,6
Malta 550 8,8 68,5
Estonsko 426 6,1 76,7
Polsko 403 6,0 69,7
Litva 304 6,0 72,4
Lotyšsko 239 5,9

Zdroj: http://www.who.int/whosis

Anketa

Jste ochoten/ochotna připlácet na zdravotní péči?