Zdravotní a sociální pojištění pro podnikatele a zaměstnance. Co se změní?

Jak se podnikatelů a zaměstnanců dotknou změny v oblasti zdravotního a sociálního pojištění? Přinášíme kompletní přehled změn.

Zdravotní a sociální pojištění, to nejsou jenom minimální zálohy. V dnešním článku se proto podíváme na změny v těchto oblastech komplexněji.

Průměrná mzda změní minimální zálohy

Nejznámějšími novinkami z oblasti zdravotního a sociálního pojištění bývá vždy růst minimálních záloh na pojistné. Za těmi stojí každoroční stanovování výše průměrné mzdy na další rok vyhláškou Ministerstva sociálních věcí ČR.

Nová průměrná mzda pro rok 2016 činí 27 006 Kč a je součinem všeobecného vyměřovacího základu ve výši 26 357 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0246 (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru). Právě průměrná mzda pro rok 2016 určuje i výši minimálních záloh na další období.

Sociální pojištění 2016

Záloha na sociální pojištění se odvozuje od dosaženého zisku a vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jeho jedna polovina. Sazba pojištění pak činí 29,2 %. Pokud máte vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, budete platit minimální zálohy na pojistné, které se vypočítávají z jedné čtvrtiny průměrné mzdy, tedy částky 6752 Kč.

Nová minimální záloha na sociální pojištění pro rok 2016 bude 1972 Kč měsíčně. Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, bude analogicky 81 024 Kč (6752 × 12).

Maximální vyměřovací základ se stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 1 296 288 Kč.

Minimální záloha pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, se vypočte jako 29,2 % z jedné desetiny průměrné mzdy (minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost), tedy jako 29,2 % z částky 2701 Kč. Pro příští rok tedy bude platit minimální záloha ve výši 789 Kč.

Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, bude z logiky věci ve výši 32 412 Kč (2701 × 12). Rozhodná částka pro vedlejší činnost je 64 813 Kč. Podrobnější výpočty k novým minimálním zálohám najdete v článku Zdravotní a sociální pojištění 2016: kolik si připlatíte?

Změny v sociálním pojištění
Údaj platný pro rok 2015 2016
Maximální vyměřovací základ 1 277 328 Kč 1 296 288 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (hlavní činnost) 79 836 Kč 81 024 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ (hlavní činnost) 6653 Kč 6752 Kč
Minimální záloha
(hlavní činnost)
1943 Kč 1972 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 31 944 Kč 32 412 Kč
Minimální měsíční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 2662 Kč 2701 Kč
Minimální záloha
(vedlejší činnost)
778 Kč 789 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost 63 865 Kč 64 813 Kč

Pokud v příštím roce pokračujete v podnikání, budete novou výši záloh platit až v měsíci, který následuje po tom, ve kterém podáte Přehled o příjmech a výdajích OSVČ. Pokud teprve podnikat začnete, budete platit minimální zálohy platné pro příští rok už od jeho počátku. Uhradit je musíte do 20. dne následujícího měsíce na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

Nemocenské pojištění 2016

Minimální záloha na nemocenské pojištění se nemění a zůstává na 115 Kč, protože nedošlo ke změně minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ. Ten tedy stále činí 5000 Kč. Nezměnila se ani rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském (a důchodovém) pojištění a opět zůstává v platnosti hranice měsíčního příjmu ve výši 2500 Kč.

Srovnání vybraných údajů za rok 2015 a 2016
Údaj platný pro rok 2015 2016
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění pro OSVČ 5000 Kč 5000 Kč
Minimální pojistné 115 Kč 115 Kč
Měsíční příjem zakládající účast na nemocenském a důchodovém pojištění 2500 Kč 2500 Kč

Nové redukční hranice pro nemocenské a důchodové pojištění

Jako každý rok i tento dochází k úpravě redukčních hranic. Nové redukční hranice platné pro nemocenské pojištění jsou ve výši:

  • 1. redukční hranice 901 Kč
  • 2. redukční hranice 1351 Kč
  • 3. redukční hranice 2701 Kč

Redukční hranice spolu se všeobecným vyměřovacím základem pro nemocenské v roce 2016 stanovilo sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 272/2015 Sb.

Změnou redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění se analogicky mění i redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech nemoci. O novinkách se více dočtete v článku Náhrada mzdy během pracovní neschopnosti bude vyšší.

Redukční hranice, které upravují osobní vyměřovací základ při stanovování procentní výměry, se zvyšují i pro účely výpočtu důchodů:

  • 1. redukční hranice pro rok 2016 činí 11 883 Kč
  • 2. redukční hranice pro rok 2016 činí 118 830 Kč

Jak přesně vypočítat důchod, najdete v článku Jak na výpočet důchodu v roce 2016.

V souvislosti s důchody ještě zmíníme, že se od příštího roku zvýší také základní výměra u důchodů. Tentokrát vzroste o 40 Kč na částku 2440 Kč. Změna platí pro starobní, invalidní i pozůstalostní důchody a proběhne automaticky. Více čtěte v článku Důchody 2016: valorizace, příspěvek a dražší spoření ve třetím pilíři.

Delší doba důchodového pojištění

Podle § 29 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění platí, že nárok na starobní důchod vznikne při dosažení důchodového věku v roce 2016 za situace, že jste získali dobu pojištění alespoň 32 let.

Konec druhého pilíře a pojistné přiznání

S koncem letošního roku skončí také možnost posílat příspěvky do druhého pilíře. Ten bude postupně zrušen a peníze vráceny účastníkům. Podrobnosti k rušení druhého pilíře najdete v článku Konec druhého pilíře: co nás čeká místo něj?

OSVČ, které vstoupily do druhého pilíře, musí ještě naposledy podat pojistné přiznání, a to buď k 1. dubnu 2016, nebo k 1. červenci 2016 v případě, že jim ho zpracovává daňový poradce. Dodatečné pojistné přiznání bude možné podat nejdéle do 1. září 2016.

Zaměstnavatelé, jejichž pracovníci vstoupili do druhého pilíře, musí do 20. ledna 2016 podat hlášení za prosinec předchozího roku a do stejného termínu také zaplatit zálohu na pojistné. K 1. dubnu 2016 pak musí zaměstnavatel podat vyúčtování k pojistnému na důchodové spoření.

Zdravotní pojištění 2016

Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu.

Minimální záloha na zdravotní pojištění se ale opět odvozuje od průměrné mzdy, resp. její poloviny, kterou násobíme sazbou 13,5 %. Nová výše zálohy pro příští rok činí 1823 Kč (minimální měsíční vyměřovací základ činí 13 503 × 13,5 %). Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.

Srovnání vybraných ukazatelů za rok 2015 a 2016
Rok 2015 2016
Minimální vyměřovací základ 13 305,5 Kč 13 503 Kč
Minimální záloha 1797 Kč 1823 Kč

Podrobnější výpočty k novým minimálním zálohám najdete v článku Zdravotní a sociální pojištění 2016: kolik si připlatíte?

Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce a nová výše se platí vždy už od ledna.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Od ledna dojde také ke zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda bude nově činit 9900 Kč. Právě minimální mzda je pro účely zdravotního pojištění minimálním vyměřovacím základem zaměstnanců a je i základem pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP). Těm se minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění zvýší na 1337 Kč. Výjimku tvoří osoby, za které platí pojistné stát, nebo osoby, které nejsou povinné platit zálohy na zdravotní pojištění (například osoby celodenně pečující o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let).

Právě tato změna zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění osobám bez zdanitelných příjmů, která se od ní odvozuje. Vzroste na 1337 Kč měsíčně. Více podrobností najdete v článku Minimální mzda 2016: nezaměstnaní si polepší, lidé bez příjmů si připlatí.

Vyšší platby za státní pojištěnce

Od ledna se zvýší také vyměřovací základ u státních pojištěnců na 6444 Kč. Stát tak bude za každou takovou osobu zdravotním pojišťovnám platit 870 Kč měsíčně. Tato skutečnost má význam pro zaměstnavatele, kteří mají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením. Pak totiž jejich vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění odpovídá částce, která převyšuje vyměřovací základ státních pojištěnců.

widgety

Pro úplnost připomínáme, že změna zdravotní pojišťovny je možná od letošního září sice stále jen jednou ročně, ale nově může proběhnout i k prvnímu dni nového pololetí (tedy k 1. lednu i k 1. červenci). Přihlášku u nové pojišťovny musíte podat nejpozději tři měsíce před plánovanou změnou. Více si přečtěte v článku Zdravotní pojišťovnu nově změníte dvakrát ročně. Čas máte do konce září.

Pro pojištěnce od letošního září také platí, že pokud byli dlouhodobě v zahraničí a odhlásili se proto ze systému českého zdravotního pojištění (déle než 6 měsíců nepřetržitě a mimo státy Evropské unie), musí doložit, že si platili zdravotní pojištění v místě pobytu. V opačném případě se totiž bude k jejich původnímu odhlášení přistupovat tak, jako kdyby neproběhlo, a budou muset zaplatit zdravotní pojišťovně zpětně, jako kdyby za hranice nikdy neodjeli.