Hlavní navigace

Zažívají kampeličky renesanci?

29. 8. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Družstevním záložnám se v poslední době opět daří, jejich zisky utěšeně rostou a zvyšuje se i počet jejich členů. Znamená to snad, že se jim lidé opět naučili důvěřovat? Co se změnilo a jaká je současná situace na trhu družstevních záložen?

Družstevní záložny nabírají druhý dech

Kampeličky si poslední dobou vedou dobře. Jejich zisky rostou a zájem o členství v nich narůstá. Členové Asociace družstevních záložen dosáhli v prvním pololetí tohoto roku zisku ve výši 56,5 milionu korun. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se přitom jedná o 35% nárůst. Vklady členů meziročně vzrostly o 79 procent na 6,625 miliardy korun a jejich bilanční suma se meziročně zvýšila o 70 procent na 8,054 miliardy korun. Splacený základní kapitál družstevních záložen převýšil 920 milionů korun.

Mají uvedené pololetní výsledky ohromit či nikoliv? Pomůže malé srovnání. K 30. červnu letošního roku měli podle ČTK Češi v podílových fondech uloženo 300 miliard korun, v penzijních fondech 150 miliard korun a v bankách více než bilion korun. I když objemem vkladů nemohou družstevní záložny bankám konkurovat, jejich meziroční nárůsty jistě stojí za pozornost. Opravdu začínají lidé pomalu kampeličkám opět věřit? A zaslouží si vůbec naši důvěru?

Nevalná pověst kampeliček…

První zmínky o budování venkovských peněžních družstevních ústavů pocházejí již z padesátých let 19. století. Jejich horlivým propagátorem tehdy byl František Cyril Kampelík. Ovšem zlaté období kampeliček nastává teprve na začátku minulého století a trvá až do roku 1948. Poté družstevní záložny z českého trhu na více než 40 let mizí a opět se vracejí až v 90. letech minulého století. Koncem 90. let zažívají kampeličky velký boom a na českém trhu jich působí téměř 140.

Kvůli nedokonalé legislativě mohl tehdy družstevní záložnu založit téměř každý, a to bez ohledu na odbornou způsobilost. Stačilo pouze složit půl milionu korun. Netrvalo dlouho a družstevní záložny začaly jedna po druhé krachovat. Desetitisíce důvěřivých klientů tak přišly o část, nebo dokonce o veškeré své úspory. Odhaduje se, že bylo tenkrát rozkradeno celých osm miliard korun z 11,3 miliard korun vkladů!

… se pomalu začíná zlepšovat.

Ovšem to by se dnes již stát nemělo. Sektor družstevních záložen se transformoval a kampeličky jsou nyní podle odborníků legitimní a pevnou součástí českého finančního trhu. Jejich činnost upravuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, který byl v posledních letech desetkrát novelizován, aby se situace z konce 90. let již nikdy nemohla opakovat.

V současnosti musí kampeličky splnit mnohem přísnější kapitálové požadavky než před lety. Chce-li dnes někdo založit družstevní záložnu, musí nejprve složit 35 milionů korun a získat povolení k působení v ČR od České národní banky. Právě pod její dohled od dubna loňského roku kampeličky spadají. Navíc zůstatky na běžných a vkladových účtech družstevních záložen jsou nyní ze zákona pojištěny až do výše 90 procent, maximálně však do 25 000 EUR.

Současná situace na trhu družstevních záložen

V České republice nyní působí asi dvacítka družstevních záložen, přičemž Asociace družstevních záložen sdružuje sedmnáct z nich. Jejími řádnými členy jsou:

Zdroj: internetové stránky Asociace družstevních záložen

dan_z_prijmu


Asociace družstevních záložen byla založena s cílem vylepšit v očích veřejnosti obraz kampeliček v České republice. Ale daří se jí plnit cíl? Na anketní otázku Petra Zámečníka „Věříte kampeličkám?”, kterou čtenářům Měšce.cz položil ve svém článku Mohou družstevní záložny konkurovat bankám? dne 14. května 2004, tehdy 36 čtenářů odpovědělo kladně a 14 záporně. Na stejnou otázku se 22. června 2006 zeptal i Petr Bukač v článku Běžný účet úplně bez poplatků? Existuje!. Dostalo se mu 187 odpovědí, z nichž 40 procent bylo kladných a 60 procent záporných. A jak čtenáři Měšce vnímají kampeličky dnes? To ukáže naše anketa, kde se vás opět ptáme:Věříte družstevním záložnám?

Mají družstevní záložny svým klientům co nabídnout?

Nabídka družstevních záložen a bank se příliš neliší. Kampeličky svým klientům také nabízejí různé vkladové produkty (např. běžné účty, termínované vklady nebo spořící účty), přičemž jejich úročení je často mnohem vyšší a poplatky výrazně nižší než u bank. Družstevní záložny poskytují i rozličné úvěry (např. úvěry pro podnikatele, spotřebitelské a kontokorentní), jimž se bude věnovat příští článek o kampeličkách.

Věříte družstevním záložnám?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).