Škola nás učí pracovat pro peníze, ale to, aby peníze pracovaly pro nás, zůstává běžným smrtelníkům utajeno. Většina lidí tak nevědomě plánuje být do budoucna chudá. Lidé z chudých a středních vrstev často nakupují věci, které mají ještě menší hodnotu než jejich peníze – mění svou hotovost za bezcenné zboží. A bohatí mezitím za své peníze nakupují podniky, akcie a nemovitosti.
Můžete být pány peněz, nebo budete jejich otrokem. Málokdo udělá první krok do světa bohatých a většina vlastně ve světě bohatých asi ani nechce žít. Tak takto nějak znějí doporučení autora populárních knih Roberta Kiyosakiho (*1947). Příběh jeho knižního bestselleru „Bohatý táta, chudý táta“ začíná tím, že se autor jako malé dítě kamarádil s Mikem, jehož otec je společně zasvěcoval do tajů světa investic a podnikání.
Tento zde vystupuje jako „bohatý táta“ a působí jako mentor, který radí a říká, jak se na svět dívat jinýma očima. Úplně jiný pohled na svět má Robertův vlastní otec, chudý táta, kterých celý život pracoval a po padesátce přišel i přes slibnou kariéru o práci, příjmy i perspektivy.
Zatímco chudý táta dělal, co mohl, ale jako učitel nevydělával dost peněz, a i když pracoval pořád víc, dluhy se hromadily. Bohatý táta na to šel jinak, odhalil tajemství potřebné ke zbohatnutí – založil byznys, peníze z byznysu investoval do nemovitostí a zbytek do cenných papírů. Toto myšlení bohatého táty, v průběhu času bohatnoucího podnikatele a investora, se jako červená nit prolíná různými Kiyosakiho knihami a recepty na zbohatnutí.
| CHUDÝ TÁTA | BOHATÝ TÁTA |
|---|---|
| Pracovat a vydělávat tam, kde bude lepší plat a zaměstnanecké výhody. | Hledat peněžní toky z aktiv a zvyšovat pasivní příjem. |
| Chci žít teď, klidně si i půjčím. Půjčovat si peníze na věci, které nás činí chudými. | Luxus si koupím, až si na to vydělám. Když dluh, tak takový, který na sebe vydělá. |
| Mít velký dům a zánovní reprezentativní auto. | Bydlet úměrně svým potřebám. |
| Nakupovat ve slevách, plnit mrazák a kupovat spoustu zbytečností, které vytahují peníze z kapsy. | Nakupovat ve slevách a plnit portfolio. Pomalu nakupovat aktiva a využít neomezeného výdělečného potenciálu. |
| Spořit a snížit náklady, aby to umožnilo větší úspory, i tak nezbohatne – daním a úrokům nelze utéci. | Budování podniku. Učit se stát se podnikatelem, vlastníkem a investorem, učit se, jak mají peníze pracovat pro nás. |
| Investovat do toho, co frčí, co je populární. | Akumulovat aktiva, které zvyšují pasivní příjem. |
Kiyosakiho cesta životem
Produktivní část života čítá nějakých čtyřicet let. A v tomto ohledu není špatné zamýšlet se nad svou finanční situací a osudem. K tomuto účelu pracovní život jako část životního cyklu Kiyosaki dělí na čtyři části, z nichž každá trvá deset let. V každé etapě se lze zamýšlet, zda konkrétní osoba vyhrává nebo prohrává. Když budeme v Kiyosakiho knihách pečlivě pátrat, zjistíme, že sám dost dlouhou dobu prohrával. O své první čtvrtině života hovoří takto: „V první čtvrtině finančního života jsem prohrál, přišel o byznys a zůstaly mi dluhy“. I když měl Robert Kiyosaki podle svého vyprávění to „správné“ finanční vzdělání od svého bohatého táty, ve svých 37 letech se svou 27letou ženou neměl vůbec nic.
Se svou cestou ve světě investování začal ve svých 18 letech na základě rady prodejce, který mu radil pravidelně investovat do akciového podílového fondu. Na to mu prý bohatý táta řekl, že „vždy existují lepší investice, ale existuje víc špatných investic“. Počet jeho akcií sice stoupal, ale jejich cena byla stále stejná. O tom, že by měl žádat průběžný výnos, neměl asi ani tušení. A tak Robert získával zkušenosti, aby v budoucnu mohl učit, že prodejci dostávají provizi z prodeje, a to i když klient třeba i prodělá nebo koupí něco, co vlastně ani nepotřebuje.
Ve svých 26 letech vstoupil do světa realitního byznysu a koupil levnější byt s výhledem na hory namísto stejného a dražšího bytu s výhledem na oceán. Později si vyčítal, že byt s výhledem na oceán by přinesl vyšší kapitálový zisk – byl by v budoucnu prodejný za vyšší cenu. Jak sám říká: „Ušetřil jsem 14 tisíc dolarů a přišel o 65 tisíc, nakonec jsem vydělal jen 35 tisíc.“ Mělo to být další životní ponaučení, nutnost zajímat se spíše než o cenu i o investiční hodnotu a související výdělečný potenciál. V jiné knize Kiyosaki přiznává i pořízení jiného bytu, kdy v roce 1974, kdy mu bylo 27, investoval očima a ne myslí.
Koupil malý byt, jednotku k pronájmu, kdy koupě vypadala výhodně. Poslechl realitního makléře, aby si s každoměsíční ztrátou a záporným peněžním tokem kolem 100 USD nelámal hlavu. Zde vlastně přiznává, že si jako mladý a nezkušený pořídil pasivum, které mu každý měsíc z kapsy vytahovalo peníze. Jak všechny tyto investice nakonec dopadly, Kiyosaki nikde neuvádí.
Robertova cesta k finanční svobodě
Ve třiceti letech se Kiyosaki pustil do podnikání. Založil společnost, která uvedla na trh nylonové peněženky se suchým zipem a dokud nebyla konkurence, firma fungovala a vydělávala. O pět let později ale zkrachovala: „…jsem přišel o první byznys, byl mizerným podnikatelem, nadělal si spoustu dluhů“. Podobně dopadly i jeho další firmy, až čtvrtá přežila. Kiyosaki přiznává, že ve svých 37 letech byl švorc, jeho kreditní karty byly vyčerpány a se svou manželkou žil ve starém autě a pak 9 měsíců ve sklepě své známé.
Posílen velkou nadějí založil společnost zaměřenou na vzdělávání v oblasti financí a investování a díky tomu (a předchozím zkušenostem) začal jeho úspěch. Příběh zní pro účastníky Kiyosakiho kurzů, zaměřených na to, jak zbohatnout, jako rajská hudba. V polovině života na tom byl podobně jako oni, nebo ještě hůře, a dotáhl to tak daleko!
V roce 1989 se svou manželkou mohli přebytečné prostředky investovat do nemovitostí: „Než jsme koupili náš první nájemní dům s dvanácti byty, prohlédli jsme si stovky jiných domů, a navíc jsme měli příjem z našeho podniku, který by nám umožnil krýt případné ztráty.“ V roce 1994, jen o pět let později, Kiyosakiovi dosáhli finanční svobody. Jejich pasivní příjem byl třikrát větší, než činily jejich výdaje. Ceny nemovitostí začaly růst a nájemní dům s dvanácti byty jsme prodali za 500 tisíc dolarů a do té doby nám vydělával 1100 dolarů měsíčně. Za 165 tisíc dolarů, které jsme prodejem vydělali, jsme koupili nájemní dům s třiceti byty, (…). Tento dům nám začal vydělávat přes 5 tisíc dolarů měsíčně.
Dosažení své finanční svobody podle toho, co vypráví čtenářům, oslavili při vycházejícím slunci v rámci dovolené na Fidži, zeleném ostrově vystupujícím z moře. Další poselství účastníkům seminářů – zaplacené kurzovné je pro vás investicí, investujete do vzdělání a na konci vás čekají vysněné cíle.
Jak pěkná představa a naplnění osudu. Ale život šel dál a z poznámek v Kiyosakiho knihách se můžeme dozvědět, jak i zkušený investor, který je za vodou, udělá velkou chybu: „Od roku 1996 do roku 1998 jsme nakupovali akcie jedné akciové společnosti. Když tato společnost zkrachovala, přišli jsme o všechno.“ Kam šlo doporučení, že vaše peníze musí pro vás pracovat, není jasné. Vždyť by měly být jako dobrým ohařem, který pomůže najít a chytit kořist a pak jde chytit kořist další. Vaše peníze totiž musí být podle Kiyosakiho receptu k bohatství ohařem, musejí se pohybovat a přinášet stále nová a další aktiva.
Možná právě zde vznikla jedna z mnoha rad – nespoléhejte se na to, že se v budoucnu něco stane, že ceny vzrostou, znamená to riziko (hazard). A nezapomeňte na pořadí priorit: tok peněz (každý měsíc nějaké peníze do vaší kapsy), finanční páka (využít peníze druhých lidí), daňové výhody (nebýt husou a nenechat se oškubat státem), a teprve na posledním místě kapitálové zisky (věřit v to, že v budoucnu vzroste cena a vy dobře prodáte).
Závěry
Pokud vedle sebe postavíme čtyři Kiyosakiho knihy a budeme jimi listovat a vyhledávat důležité myšlenky, zjistíme, že se zde toho mnoho opakuje. Jedno sdělení třeba říká, že je snadné prodat sen, ale problémem snů je realita. A možná že Kiyosaki je jedním z těch, kdo sny prodává, někteří kritici Kiyosakiho poukazují na to, že vlastně i poselství bohatého táty je takový sen. Finanční vzdělání je důležitější než peníze, proto utrácej za semináře a knihy, které ti ukáží cestu. A pokud půjdeš cestou velkého guru, můžeš být i ve 37 letech švorc a mohou tě čekat zářné zítřky, karta se obrátí a pasivní příjmy tě spasí!
I přes možnou kritiku se ale nezapře Kiyosakiho schopnost jednoduše a polopatisticky širokému publiku vysvětlit důležité principy z investičního světa. Vnímat peníze jinak, nenechat se penězi ovládat, ale naopak peníze ovládat ke svému prospěchu, k tomu všemu čtení Kiyosakiho sdělení může pomoci.
