Vláda schválila zastropování důchodového věku. Ekonomové to považují za součást předvolební strategie. Na kolik změna vyjde státní rozpočet?
Do důchodu nejpozději v 65 letech
Vláda odsouhlasila věkový strop pro odchod do důchodu v 65 letech. Podle Michaely Marksové, ministryně práce a sociálních věcí, která návrh vládě předložila, je hranice odchodu do důchodu pevně stanovena ve většině evropských zemí.
Není přece reálné, aby lidé byli nuceni pracovat ve věku starším 65 let. Pro některé profese je i tato hranice příliš vysoká,
uvedla Marksová s tím, že už pracuje na návrhu, který z hlediska stanovení důchodového věku zohlední náročnost vybraných profesí.
Po šedesátém roce věku prudce stoupá invalidita a zaměstnavatelé už dnes nechtějí zaměstnávat lidi nad 55,
vysvětlila dále Marksová.
Závěr, že by Češi nemohli kvůli zdraví pracovat i déle, příliš nekoresponduje s výsledky Analýzy věku odchodu do starobního důchodu akademiků z pracoviště CERGE – EI, podle kterých je problém spíš v tom, že systém Čechy dostatečně nemotivuje zůstávat v zaměstnání déle. Z další studie institutu vyplývá, že by penzijnímu systému pomohla spíše podpora pracovních příležitostí pro lidi důchodového věku. Více v článku „Češi zvládnou pracovat déle, musíte je nalákat“, myslí si experti.
K důchodovému věku se v minulosti vyjádřila také Odborná komise pro důchodovou reformu, podle které by měly všechny generace trávit v důchodu v průměru čtvrtinu svého života.
Současný systém přitom počítá s neomezeným růstem důchodového věku, který s minulou vládou prosadil Jaromír Drábek. Letos narozené děti by se podle současných pravidel dostaly do důchodu v 73,5 letech.
Jak jste na tom vy? Spočítejte si věk odchodu do důchodu v naší kalkulačce.
Dnes o změnách budoucích, každých 5 let revize
Schválená novinka se nejdříve projeví až v roce 2030, kdy 65leté hranice dosáhnou muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem, všichni narození v roce 1965.
Vládní návrh také počítá s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) bude každých pět let vládě překládat zprávu o důchodovém systému v souvislosti s demografickou situací, na základě které by se zastropování mohlo podle očekávaného populačního a ekonomického vývoje měnit.
Problém se opět odsouvá a přifukuje o 3,5 bilionu
Zpráva MPSV k ekonomickým důsledkům změny uvádí, že návrh nebude mít nejbližších 14 let žádný dopad na odchody do starobního důchodu, a proto nebude oslabovat veřejné finance.
To ale není žádný argument vzhledem k tomu, že se náklady změny pouze odsunuly a že schválený návrh ještě zhorší bilanci neudržitelného důchodového systému.
Podle důvodové zprávy návrhu opatření zvýší vnitřní nerovnováhu systému (tedy rozsah nekrytých závazků u současných účastníků systému) asi o 77,5 % HDP v hodnotách HDP z minulého roku. Suma sumárum to vychází zhruba na 3,5 bilionu Kč.
Skutečné finanční dopady zastropování důchodového věku je přitom velice obtížné odhadnout. Tím, že by se mohla věková hranice každých pět let přehodnocovat tím či oním směrem, je změna dost nevypočitatelná a závisí hlavně na tom, jaké vlády budou převažovat u pomyslného kormidla.
Výdaje na důchody v % HDP při zastropování na 65 letech
„Kupujete voliče,“ říká pravice
Důchodový systém by zasloužil spíše celkovou systémovou změnu, která by řešila jeho současnou neudržitelnost. Toto předkladatelům vyčítá i pravicová část koalice, hnutí ANO, které původně s návrhem nesouhlasilo, ale nakonec se podvolilo ostatním stranám v koalici. Podle zástupců hnutí ANO (a ostatně i podle opoziční pravice) se jedná o předvolební manévr pro voliče, kterých se změna ani nedotkne. Podle ministra financí Andreje Babiše by se měl řešit spíš dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese a dále i výše samotných důchodů, protože čím níž se důchodový věk zastropuje, tím méně prostředků bude na penze v rozpočtu a tím nižší důchody budou.
Ekonomové: Toto řešení není žádné řešení
Na zastropování důchodů jsme se zeptali také ekonomů, kteří si vesměs myslí, že tato změna neřeší a naopak prohlubuje palčivý problém českého důchodového systému.
Petr Dufek, ČSOB
Zavedení stropu na věk odchodu do penze je už vlastně jen taková třešnička na dortu v celkovém přístupu k řešení problému dlouhodobě deficitního penzijního systému. Vlastně už dvě desítky let se hovoří o nutnosti důchodové reformy, o nepříliš příznivé demografické prognóze, a vlastně jediná penzijní reforma už vzala za své. Nebylo to dokonalé řešení, ale bylo to aspoň něco. Nyní nemáme kromě dobrovolných fondů nic, jen jasnou perspektivu stárnoucí populace, jejíž penze budou pro státní rozpočet stále nákladnější. V penzijním systému není moc co vymyslet. Můžeme pracovat jen s několika parametry, jako je věk odchodu do důchodu a náhradový poměr, nebo nezbývá než hledat peníze jinde. Nebo můžeme zase strávit řadu let diskusemi o tom nejlepším penzijním systému a čekat na zázrak. Že se třeba rychle obrátí populační vývoj k dobrému, že nás zachrání migranti apod.
Aleš Michl, ekonom a externí poradce ministra financí
Zastropováním důchodového věku v 65 letech pro všechny a napořád vyrobí dluh, který se bude muset každoročně z něčeho platit. V zásadě jsou tři možnosti, z čeho. První je za pomoci vyšších daní a odvodů. Druhá snížením důchodů, kdy všichni sice půjdou do penze v 65 letech, ale budou mít nižší důchody, než kdyby šli později.
Snížit důchody je politická sebevražda, zvyšovat daně a hlavně odvody je ekonomická sebevražda, proto mi věřte, že i když politik odhlasuje strop na důchody 65 letech, tak ho do pěti let stejně prodlouží, neb nic jiného mu, kromě zvýšení daní, nezbude.
Ještě je tu třetí možnost, mít více dětí, daňových poplatníků. To by situaci taky vyřešilo. Máme malou porodnost – když budeme mít 2,1 dítěte na matku, tak by snad těch 65 let mohlo platit déle.
Pavel Sobíšek, UniCredit Bank
Takzvané zastropování věku odchodu do penze je krokem spíš populistickým než neodpovědným, ale rozhodně není žádným řešením. Jedná se o proklamativní slib, který nemá žádnou hodnotu, protože ho lze vzít kdykoliv zpátky. Demografický vývoj je neúprosný. Lidé by se k hranici 65 let neměli příliš upínat, aby nebyli následně nepříjemně překvapeni. Postup sociální demokracie je zajímavý politicky. Považuji ho za známku, že strana nepředpokládá své vládnutí za čtyři roky, kdy se bude o této záležitosti opět rozhodovat. Vzít neuvážený slib zpět bude totiž značně nepopulární a bude stát mnoho politických bodů.
Jana Urbánková, Česká spořitelna
Dopady do státního rozpočtu budou výrazně záviset na tom, jakým způsobem se bude v budoucnu postupovat. Vzhledem k současnému nastavení penzijního systému by měl vládou schválený strop pro odchod do důchodu mít první vliv na výdaje státu až v roce 2030. Navíc vzhledem k tomu, že výše stropu pro odchod do důchodu se bude pravidelně revidovat každých 5 let, tak efektivní dopady tohoto zákona budou spíše otázkou budoucího politického rozhodnutí na základě demografických prognóz.
Nemyslím si, že tato novela by byla nezodpovědná k budoucím generacím, spíše rozhodnutí o reálných dopadech přenáší na budoucí politické garnitury a jejich uvážení o možných revizích tohoto stropu či obecně penzijního systému. Z tohoto pohledu může být aktuální zákon přínosný v tom smyslu, že v budoucnu může dojít k veřejné diskuzi na základě pravidelně aktualizovaných demografických prognóz. Na druhou stranu je ale obecně téma věkové hranice pro odchod do důchodu relativně citlivé a nemusí být politická vůle (zvláště před volbami) ho posouvat.
