Zápočtový list musíte dostat i při skončení dohody o provedení práce

Již od 1. ledna 2012 je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání také zaměstnanci, který pracoval na základě dohody o provedení práce.

Skončení zaměstnání musí provázet nejen finanční vypořádání mezi vámi a zaměstnavatelem (tedy např. vyplacení mzdy nebo platu či odměny za práci vykonanou před ukončením pracovněprávního vztahu; vyplacení odstupného, dochází-li ke skončení zaměstnání ze stanovených, zejména organizačních, důvodů), ale i administrativní vypořádání. Zaměstnavatel vám povinně vydá (automaticky, tedy bez jakékoliv žádosti) potvrzení o zaměstnání – tzv. zápočtový list. Čtěte více: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce

Při skončení pracovního poměru a též při skončení dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce (resp. pracovněprávního vztahu vykonávaného na jejím základě) je zaměstnavatel povinen vám vydat potvrzení o zaměstnání a uvést v něm (dle ust. § 313 odst. 1 zákoníku práce):

  • údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání,
  • druh konaných prací,
  • dosaženou kvalifikaci,
  • odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby (týká se pracovníků v hornictví, šlo-li o práci v hlubinných dolech – uvádí se v případě, že zaměstnání má vazbu na zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění pozdějších předpisů),
  • zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
  • údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění (tj. dobu získanou v preferované pracovní kategorii v období před zrušením těchto pracovních kategorií vzhledem k tomu, že nároky vyplývající ze zařazení zaměstnání do tzv. I. a II. pracovní kategorie se přiznávají až do 31. 12. 2018; platí to jen pro výjimečné případy, a to podle přechodných ustanovení § 71 a 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zákonem č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

Co už v zápočťáku nenajdete – nepovinné údaje

Od 1. ledna 2012 již není povinnou náležitostí potvrzení o zaměstnání údaj, zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tento údaj byl povinný v době od 1. ledna 2008 do 31. 12. 2011 – k rozšíření náležitostí zápočtového listu došlo v souvislosti se zpřísňováním podmínek pro získání podpory v nezaměstnanosti a snahou znemožnit její pobírání těm, s nimiž byl rozvázán pracovněprávní vztah z důvodu porušení jejich povinností zvlášť hrubým způsobem.

Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel podle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce povinen uvést na vaši žádost v odděleném potvrzení, údaj o výši vašeho čistého průměrného výdělku tedy do zápočtového listu nepatří. Čtěte více: Nezaměstnaní dostanou vyšší podporu, strop je přes 16 000 Kč

Jen předepsané náležitosti

Zaměstnavatel by se měl vyvarovat toho, aby do potvrzení o zaměstnání uváděl údaje nad rámec předepsaný zákonem, aniž byste s tím souhlasili.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 981/2004 ze dne 24. 9. 2004:

Bývalý zaměstnavatel je povinen uvádět v potvrzení o zaměstnání pouze skutečnosti stanovené právním předpisem; uvede-li do potvrzení o zaměstnání údaje nad zákonem obligatorně stanovený rámec a zaměstnanec s tím nesouhlasí, je třeba žalobě na vypuštění tohoto údaje vyhovět. Je-li zaměstnanec s uvedením dalšího údaje nad obligatorně stanovený rámec srozuměn, a nepožaduje jeho vypuštění, může se domáhat přiměřené úpravy potvrzení o zaměstnání a požadovat, aby nesprávný obsah uváděné informace byl změněn tak, aby sporný údaj odpovídal skutečnosti.

Pokud by zaměstnavatel svévolně učinil součástí zápočtového listu např. skutečnosti hodnotící práci bývalého zaměstnance (zpravidla s úmyslem upozornit jeho budoucího zaměstnavatele na nedostatky zaměstnance), pak by se dopustil porušení zákona. Takové hodnocení může být součástí pouze pracovního posudku. http://www.mesec.cz/clanky/pracovni-posudek-muzete-chtit-upravit-ale-primerene/

Ochrana u soudu

Nesouhlasíte-li s obsahem zápočtového listu – potvrzení o zaměstnání, můžete se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy jste se o jeho obsahu dověděl, žalobou u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

  1. Ust. § 315 zákoníku práce umožňuje zaměstnanci domáhat se u soudu přiměřené úpravy nesprávného potvrzení o zaměstnání ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dověděl. I když se zaměstnanec nedožadoval ve stanovené lhůtě přiměřené úpravy původního potvrzení o zaměstnání, může se jí dožadovat proti jakémukoli dodatku k takovému potvrzení o zaměstnání do tří měsíců ode dne, kdy se o obsahu dodatku dověděl; to platí tím spíše, jestliže zaměstnavatel uvedl v dodatku skutečnosti a okolnosti, které nebyly obsaženy v původním potvrzení o zaměstnání.
  2. Lhůta v délce tří měsíců je lhůtou prekluzívní (propadnou), jejímž marným uplynutím dochází k zániku práva domáhat se přiměřené úpravy nesprávného potvrzení o zaměstnání. Bylo-li právo uplatněno po uplynutí stanovené lhůty, přihlédne soud k zániku práva, i když to účastník řízení nenamítne.
  3. K řádnému uplatnění práva na přiměřenou úpravu potvrzení o zaměstnání je zapotřebí, aby oprávněný účastník své právo uplatnil zákonem stanoveným způsobem žalobou u soudu, popřípadě vzájemným návrhem ve smyslu ustanovení § 97 o. s. ř.; uplatnění práva pouhou námitkou proti obsahu potvrzení o zaměstnání vyjádřením nesouhlasu s postupem zaměstnavatele v rámci jiného sporu, nemá na běh prekluzivní lhůty žádný vliv.

(Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 870/2002 ze dne 5. 2. 2003)

Vydat ihned, bez odkladu, po skončení zaměstnání

Povinnost vydat zápočtový list je spojena se skončením pracovněprávního vztahu; nesprávné jsou proto domněnky některých zaměstnavatelů, že na vydání potvrzení o zaměstnání mají lhůtu 8 či dokonce více dnů po skončení zaměstnání.

Zaměstnavatel není oprávněn vázat vydání zápočtového listu na splnění nějaké povinnosti zaměstnance – např. na úhradu způsobené škody, vrácení pracovních pomůcek apod. Pokud by zaměstnavatel způsobil, zvláště pak nevydáním (zadržováním) zápočtového listu, zaměstnanci škodu tím, že mu tak znemožnil vstoupit do nového zaměstnání a zaměstnanec toto prokázal, mohl by se pracovník účinně domáhat odškodnění.Ačkoliv v této souvislosti dlužno poznamenat, že řadu informací může zaměstnanec doložit svému potenciálnímu zaměstnavateli jinými doklady (např. údaje o zaměstnání nebo druhu konaných prací pracovní smlouvou nebo dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce; údaj o dosažené kvalifikaci zaměstnanec zpravidla stejně dokládá ještě příslušným výstupním dokumentem vzdělávací instituce – diplomem, vysvědčením atp.); nadto některé údaje z potvrzení o zaměstnání se týkají jen úzce vymezené (značně minoritní) skupiny zaměstnanců.

Z judikatury ke škodě z nesplnění povinnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nemá právní povinnost sjednat se zaměstnancem pracovní poměr, může důvodně předložením potvrzení o zaměstnání podmiňovat vznik pracovního poměru. Za těchto okolností je nesplnění povinnosti vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání způsobilé zabránit zaměstnanci v jeho zaměstnávání a dosahování výdělku u nového zaměstnavatele, nebyl-li nový zaměstnavatel s ním ochoten bez předložení potvrzení sjednat pracovní poměr; postup zaměstnavatele, který odmítne uchazeče o zaměstnání zaměstnat v případě, že mu nepředloží potvrzení o zaměstnání, je v souladu se zákonem. 

Nevydání potvrzení o zaměstnání zaměstnavatelem při skončení pracovního poměru může vést ke ztrátě výdělku zaměstnance u jeho nového zaměstnavatele také v případě, že tento zaměstnavatel sice sjedná se zaměstnancem pracovní poměr, aniž by mu zaměstnanec předložil potvrzení o zaměstnání, ale sjednaný pracovní poměr zruší ve zkušební době proto, že zaměstnanec mu potvrzení o zaměstnání nepředložil ani dodatečně.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 907/2012, ze dne 26. 3. 2013)

Všem končícím zaměstnancům

Z povinnosti zaměstnavatele vydat zápočtový list nevylučuje zákoník práce žádnou kategorii zaměstnanců; není proto rovněž pravda, že zápočtový list nemusí být vydán např. zaměstnancům odcházejícím do starobního důchodu nebo studentům na letní prázdninové brigádě (ať už vykonávané v režimu dohody o práci konané mimo pracovní poměr – dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce nebo v pracovním poměru).

Zápočtový list nesmí být vydán nikomu jinému než zaměstnanci, kterého se týká; nelze jej proto zaslat např. novému zaměstnavateli, a to ani na jeho písemnou žádost.

Vedle žaloby, jíž se zaměstnanec domáhá, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně upravit potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), resp. pracovní posudek (a pro jejíž podání je stanovena prekluzívní lhůta 3 měsíců ode dne, kdy se zaměstnanec o jejich obsahu dozvěděl), jak už bylo shora uvedeno, přichází v úvahu také žaloba, jíž se zaměstnanec domáhá samotného vydání těchto dokumentů, resp. žaloba na náhradu škody, kterou mu zaměstnavatel způsobil uvedením nepravdivých údajů nebo nevydáním těchto dokumentů, jak už bylo rovněž naznačeno, pro něž žádná prekluzívní lhůta předepsána není, je třeba dodržet jen obecné promlčecí doby.

Specifický postup vydání potvrzení o zaměstnání upravuje ust. § 342 odst. 2 zákoníku práce, a to pro případ zániku pracovněprávního vztahu smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Nedojde-li po smrti zaměstnavatele ze strany oprávněných osob k pokračování v živnosti dle příslušného ust. živnostenského zákona, pak pracovněprávní vztah smrtí zaměstnavatele zaniká. Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání přechází na místně příslušný (podle místa činnosti zaměstnavatele určený) úřad práce. Úřad práce vystaví zápočtový list jen, pokud ho o to zaměstnanec požádá a předloží mu potřebné doklady.

Závěr

Zákoník práce ani jiný právní předpis nezakazuje zaměstnavateli přijmout do pracovního poměru fyzickou osobu, která mu nepředloží potvrzení o zaměstnání vystavené jejím předchozím zaměstnavatelem. Na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, že údaje uvedené v potvrzení o zaměstnání se zpravidla týkají nejen zaměstnance a jeho dosavadního zaměstnavatele, ale že mají právní význam především právě pro nového zaměstnavatele, s nímž zaměstnanec sjednává pracovní poměr.

Zaměstnavatel může předložením potvrzení o zaměstnání podmiňovat vznik pracovního poměru. Za těchto okolností je pak nesplnění povinnosti dosavadního (předchozího) zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání způsobilé zabránit zaměstnanci v jeho zaměstnávání a dosahování výdělku u nového zaměstnavatele, nebyl-li nový zaměstnavatel s ním ochoten bez předložení potvrzení sjednat pracovní poměr. Postup zaměstnavatele, který odmítne uchazeče o zaměstnání zaměstnat v případě, že mu nepředloží potvrzení o zaměstnání, je v souladu se zákonem; na rozdíl od postupu zaměstnavatele, který by řádně včas potvrzení o zaměstnání nevydal.

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost vydat vám při skončení pracovního poměru potvrzení  o zaměstnání, odpovídá vám za tím vzniklou škodu. Škoda, kterou je vám zaměstnavatel povinen nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku u jiného zaměstnavatele, jestliže s vámi tento zaměstnavatel odmítl bez předložení potvrzení o zaměstnání uzavřít pracovní smlouvu.