Zaplatili jste daně? Ještě pojištění!

Konec března bývá pro většinu peněženek neradostný. Po příjmech vydělaných v loňském roce se mlsně ohlíží finanční úřad. A sotva nasytíte jeden krk, hned se objeví druhý. Po podání daňového přiznání si musíte vyřídit účty i se zdravotní pojišťovnou.

Na doručení vyplněného formuláře a zaplacení pojistného máte osm dní od podání daňového přiznání. Pokud doufáte, že si osmidenní lhůtu odložíte tím, že nepodáte daňové přiznání včas, máte smůlu. Ať už se na finanční úřad nedostavíte z jakéhokoliv důvodu, lhůta pro vyrovnání se zdravotní pojišťovnou vám začíná běžet od okamžiku, kdy jste daňové přiznání podat měli. A daňové přiznání musíte na finanční úřad doručit nejpozději do 31. března.

Pro ty, kdo se úspěšně poprali s růžovým formulářem finančního úřadu, může být tiskopis zdravotní pojišťovny na první pohled příjemným překvapením. Kolonek je méně a vše vypadá jednodušeji. Na co si ale dát pozor?

Zaměstnanci, kteří mají jen jediný hlavní příjem, mají o starost méně. Za ně odvádí zdravotní pojištění jejich zaměstnavatel. Formulář od zdravotní pojišťovny čeká na podnikatele a také na osoby, které si v loňském roce přivydělávaly. Do této kategorie spadají především osoby samostatně výdělečně činné.

Zdravotní pojištění musí odvést i osoby, jejichž příjem nepocházel ze soustavné činnosti. Nejčastěji na povinnost platit pojištění zapomínají ti, kdo si nahodile v předchozím roce vydělali pár tisíc korun. Výjimku z povinnosti mají pouze lidé, kteří pracují příležitostně maximálně sedm dní v kuse a tato činnost se neopakuje. Stejně tak jsou z povinnosti platit zdravotní pojištění vyňaty osoby vydělávající nárazově méně než 400 korun za měsíc nebo příjem získají jednorázově, například při prodeji auta či domu.

Částka, kterou musíte zaplatit zdravotní pojišťovně, se vypočítává z příjmů dosažených v loňském roce. Součet všech příjmů se nejprve sníží o výdaje vynaložené na dosažení těchto příjmů. Obě cifry už máte spočítané v daňovém přiznání, stačí je tedy do formuláře přepsat. Z rozdílu mezi příjmy a výdaje se vypočítá 35 %, což představuje vyměřovací základ pro výši pojistného.

Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Stát však stanovuje minimální a maximální vyměřovací základ. V přehledu za rok 2003 se počítá s minimálním základem 6.200 Kč, což představuje minimální pojistné 837 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2004 je pak minimální měsíční vyměřovací základ pro osoby bez zdanitelných příjmů 6.700 Kč a minimální měsíční pojistné je 905 Kč.

Konkrétní částka zdravotního pojištění se vypočítá podle vzorce:
Pojistné = 0,135×0,35 x (Příjmy – Výdaje)

V předchozích letech se minimální výše pojistného odvozovala od minimální mzdy. Od 1. ledna 2004 pro podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné platí nový zákon, který nejnižší pojistné určuje podle výše průměrné mzdy, respektive od poloviny průměrné mzdy. U osob samostatně výdělečně činných je nejnižší vyměřovací základ pro tento rok 7.928,50 Kč. V tomto případě je minimální měsíční pojistné 1.071 Kč. Zákon nově od roku 2004 zvyšuje i vyměřovací základ, který bude tvořit 40 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, místo dosavadních 35 %.

Maximální vyměřovací základ se oproti loňskému roku nezměnil. Nejvyšší měsíční vyměřovací základ činí 40.500 Kč, což představuje měsíční pojistné 5.468 Kč. Znamená to, že pokud jste za minulý rok vydělali více než 1.388.571 Kč, zaplatíte bez ohledu na konkrétní výši příjmu měsíčně 5.468 Kč.

Pojistné platíte vždy té pojišťovně, u které jste byli v loňském roce pojištěni. V případě, že jste pojišťovnu v loňském roce změnili, zaplatíte každé pojišťovně poměrnou část pojistného. Tu vypočítáte podle počtu měsíců, ve kterých jste u ní byli pojištěni.

Osoby, za které platí část zdravotního pojištění stát, by neměly zapomenout tuto skutečnost v přehledu pro zdravotní pojišťovnu uvést. Týká se to studentů, důchodců, uchazečů o zaměstnání, kteří jsou evidování na úřadě práce, či osob pobírajících rodičovský příspěvek. Pokud do této kategorie spadáte, pak si rozdíl mezi příjmy a výdaji snížíte ještě o částku, kterou za vás platí stát, a z výsledné částky vypočítáte 35% vyměřovací základ. Za loňský rok si odečtete 3.458 Kč za každý měsíc (od ledna 2004 se tato částka zvýšila na 3.520 Kč). Studenti si tuto částku mohou odečíst pouze v případě, že jsou mladší 26 let. Nad touto věkovou hranicí za ně stát přestává zdravotní pojištění platit, bez ohledu na to, zda stále studují.

Osoby, za které platí pojištění stát, konkrétní částku zdravotního pojištění spočítají podle vzorce:
Pojistné = 0,135×0,35 x [Příjmy – Výdaje – (Počet měsíců x 3.458)]

Pokud jste v loňském roce pojišťovně platili zálohy, odečtete si jejich úhrn od skutečné výše pojistného. Doplatek musíte pojišťovně zaplatit ve stejné lhůtě, jakou máte na odevzdání přehledu o příjmech a výdajích, tedy do 8 dnů od podání daňového přiznání.

Jestliže je skutečná výše vašeho pojištění nižší než souhrn záloh, které jste pojišťovně odvedli, můžete si zažádat o vrácení přeplatku nebo nechat pojišťovnu tento přeplatek použít v příštím roce na úhradu záloh.

V tiskopise si na závěr vypočítáte nové zálohy pro tento rok. Ty se následně platí měsíčně a jsou splatné od 1. dne daného kalendářního měsíce do 8. dne měsíce následujícího. Nelze je tedy platit jednorázově za celý rok zpětně či dopředu, ani čtvrtletně.

Anketa

Jak vysoké platíte měsíční zálohy zdravotního pojištění?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 3. 2004 22:09