Spočítejte si...

Zavřít

Zaplatí se internetové bankovnictví?

Rozhodování o internetovém bankovnictví je v zásadě dvojího druhu. Nejde pouze o volbu banky, která nabídne internetové bankovnictví šité na míru, ale také o to, zda využívat internetové bankovnictví finančního domu, jehož jste klientem. Vyplatí se využívat internetové bankovnictví?

Zabezpečení všech internetových aplikací všech českých bank je na takové úrovni, že za celou dobu jejich existence nepronikl na světlo monitorů ani papír novin žádný velký skandál s prolomením bezpečnosti (viz např. loňský případ chybného zasílání výpisů, který byl odstraněn ještě před vydáním článku „Internetové bankovnictví KB s chybou!“).

O konkrétních formách zabezpečení jednotlivých aplikací jsme blíže pojednávali v článku Kalkulačka nebo mobil?, od jehož publikování se změnilo pouze zabezpečení České spořitelny, která již netrvá na autentizaci kalkulátorem, ale ponechává volbu mezi uživatelským jménem s heslem a „kalkulačkou“ do značné míry na klientech. Nově přibyla jen Volksbank s plug-inem v prohlížeči a certifikátem na disketě (či jiném bezpečném místě). Z tohoto důvodu se mu nebudu blíže věnovat.

Dalším rozhodujícím kritériem při volbě internetového bankovnictví jsou schopnosti (rozsah možných úkonů) a snadnost užívání aplikace. Příjemnost prostředí závisí do značné míry na individuálním vkusu, očekávání a zkušenosti. Přesto jsme se pokusili je shrnout v sérii recenzí, které shrnuje níže uvedená tabulka. Na Měšci naleznete též porovnání schopností jednotlivých aplikací.

Tabulka č. 635
Recenze Datum vydání
Citibank 23. září 2002
Česká spořitelna – Servis 24 31. října 2002
Česká spořitelna*) 13. května 2002
ČSOB 14. října 2002
eBanka**) 29. dubna 2002
GE CB – GEnius 15. července 2002
GE CB – Standard 29. července 2002
HVB 5. srpna 2002
Komerční banka 9. září 2002
Raiffeisenbank 17. června 2002
Union banka 22. července 2002
Volksbank 18. listopadu 2002
Živnostenská banka 3. června 2002

Poznámky:
*) Produkt vypovězen a zrušen k 4. listopadu 2002.
**) eBanka od vydání recenze změnila design.

Cena
Nabízené služby, komfort a úspora času jsou pouze jedním rozměrem internetového bankovnictví. Tím druhým je bezesporu cena, za kterou banky služby nabízejí.

Internetové bankovnictví, jak název hlásá, je poskytování bankovních služeb přes celosvětovou počítačovou síť – Internet. Z toho plynou nezbytné vstupní náklady na jeho využívání. Bez počítače připojeného na Internet se klient prostě neobejde.

Pokud nemáte možnost připojení ze zaměstnání či školy nebo v uvedených zařízeních nemůžete z jakýchkoli důvodů do banky přistupovat (nevyhovující software, který nelze přeinstalovat, nařízení nadřízených, které nelze obejít, nastavení zabezpečení sítě, které znemožňuje spuštění bankovní aplikace, apod.), počítejte s náklady na pořízení nového vyhovujícího počítače v ceně kolem 15 tis. Kč včetně monitoru a operačního systému. Samozřejmě lze jít i výše v závislosti na konfiguraci stroje a níže v případě nízkých nároků na pořízený stroj (z druhé ruky koupíte starší počítač, který odpovídá požadavkům většiny bank, do 5 tis. Kč).

Připojení na Internet je poskytováno celou řadou společností zdarma, je však nutné počítat s poplatky za telefon.

Nákupu počítače se můžete vyhnout, pokud již nějaký máte. Ovšem mohou vás překvapit ještě další náklady. Poté, co Česká spořitelna vyměnila internetové bankovnictví a nepodmiňuje jeho provozování koupí kalkulátoru, se s nimi setkáte u ČSOB – bez čtečky čipových karet, která zatím není rozšířena mezi běžnými uživateli výpočetní techniky, se neobejdete. ČSOB vám ji ráda prodá za cenu od 550 Kč. HVB si nechá jen zálohu na bezpečnostní klíč (kalkulátor) ve výši 1500 Kč, kterou po ukončení smluvního vztahu vrátí.

Některé z bank si kromě zařízení nechávají platit také za vystavení certifikátů či jiné „rozchození“ internetbankingu. Patří mezi ně HVB, kde zaplatíte za inicializaci bezpečnostního klíče (kalkulátoru) 250 Kč, ČSOB, která si naúčtuje 100 Kč za vystavení čipové karty s certifikátem v případě, že od ní nechcete koupit čtečku, a dosud nezmíněná Banka.seznam.cz, u níž zaplatíte 50 Kč za aktivaci autorizačního mobilního telefonu.

Při rozhodování o rozšíření spektra využívaných bankovních služeb o internetové bankovnictví hrají významnou roli všudypřítomné měsíční poplatky za vedení dynamicky se rozvíjející služby. Shrnuje je následující tabulka, která zanedbává balíčkové produkty, k nimž bývají zahrnuty buď se slevou nebo zcela zdarma (rozumějte: v ceně vedení balíčkového účtu).

Tabulka č. 636
Recenze Vedení IB
(měsíčně)
Citibank 0 Kč
Česká spořitelna 10 Kč
ČSOB 0 Kč
eBanka 75/45 Kč*)
GE CB – GEnius 39 Kč
GE CB – Standard 39 Kč
HVB 50 Kč
Komerční banka 49 Kč
Raiffeisenbank 35 Kč
Union banka 90/100 Kč**)
Volksbank 30 Kč
Živnostenská banka 0 Kč

Poznámky:
*) Program Plus/Program Základ. Obsahuje všechny formy přímého bankovnictví.
**) Mobilní telefon/kalku­látor.

Kdy se zaplatí internetové bankovnictví
Náklady spojené s vedením účtu bývají kompenzovány výhodami v podobě slev za platební styk provedený elektronicky. Ostatně – banky uspoří, proč by tedy klienty k internetovému styku nemotivovaly.

O výhodách se nemá smysl bavit u eBanky, která byla založena jako čistě internetová banka a znaky elektronického ústavu si nadále zachovává. Naopak nevyužití elektronického kanálu je „penalizováno“ 20 Kč příplatkem ke každé operaci.

Internetové bankovnictví nezvýhodňují, ale ani jiné formy komunikace nepenalizují Volksbank, HVB Bank a Citibank. Jen u poslední jmenované je vedení služby zdarma a internetové bankovnictví lze považovat za zaplacené.

Česká spořitelna při sjednané službě Servis 24, zahrnující i internetové bankovnictví, poskytuje slevu na vedení sporožirového účtu ve výši 5 Kč. Navíc za zaúčtování položky vzniklé elektronicky klient zaplatí místo 5 Kč jen 2 Kč. Náklady na internetové bankovnictví (včetně ostatních přidružených služeb) se tak vrátí již při dvou zadaných operacích měsíčně.

ČSOB poskytuje slevu při zadaných platbách přes Internet ve výši 4 Kč, a zaplatíte tak 2 Kč při vnitrobankovním a 4 Kč při mezibankovním převodu. Vedení je zdarma, pořizovací náklady se vrátí po 25 platbách při vystavení čipové karty bez čtečky, případně po 138 platbách při zakoupení nejlevnější čtečky.

GE Capital Bank má dva produkty internetového bankovnictví. Při využívání kteréhokoli z nich zaplatíte za platební příkaz místo 12 Kč pouhé 3 Kč a náklady za vedení služby se zaplatí při 5 platbách měsíčně.

Komerční banka účtuje za prvních deset provedených plateb 5 Kč, za každou další 10 Kč. Při užívání Internetu cenu redukuje na 1,90 Kč. Náklady ve výši 49 Kč/měsíc se vrátí při zadání 13 platebních příkazů v měsíci.

Raiffeisenbank při vedení internetového bankovnictví umožňuje zrušení zasílání měsíčních výpisů poštou a jejich nahrazení elektronickou podobou. Vzniká tak úspora 15 Kč/měsíc. Navíc sníží platbu za vnitrobankovní (z 5 na 2 Kč) i mezibankovní (z 10 na 3 Kč) platební styk. Náklady se pak vrátí při 7 vnitrobankovních, 3 mezibankovních nebo kombinaci 2 a 2 platebních příkazů v měsíci.

Union banka patří mezi banky zaměřené nekompromisně na moderní technologie, a tomu odpovídá i poplatková politika. Při zadání příkazu elektronickou formou zaplatíte 2 Kč místo 6 Kč za platební styk a navíc 2 Kč místo 8 korun za zaúčtování. Celková úspora tedy činí 10 Kč za příkaz a náklady na vedení internetového bankovnictví se zaplatí za 9 respektive 10 elektronických operací měsíčně (dle způsobu autorizace).

Živnostenská banka zůstala na konec, přestože se náklady vrátí ihned. To už je prokletí abecedy. Za zřízení ani za vedení se nic neplatí, navíc je využívání NetBanky podporováno snad nekončící řadou výhod a slev oproti papírovému zadání. Například za platební příkaz do jiné banky či jednorázové inkaso zaplatí klient 3 Kč oproti 15 korunám, trvalý příkaz či inkaso podobně jako souhlas s inkasem přijdou na 5 Kč místo 10 Kč, urgentní platby zlevní ze 100 Kč dokonce na 30 Kč a levnější je i mezinárodní platební styk.

Zda se vám internetové bankovnictví vyplatí, ovšem nezávisí pouze na slevách a počtu provedených transakcí, ale též na pohodlí a úspoře času, které mohou převážit i případnou finanční ztrátu.

Anketa

Ušetříte s internetovým bankovnictvím?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 11. 2002 13:43