Zápis v obchodním rejstříku zrychlí!

Stížností na liknavost obchodního rejstříku a čekací lhůty pro zápis nových společností i změn bylo dost a dost. Poslední novela obchodního zákoníku by snad mohla přispět k dlouho očekávanému zlepšení. Jaké změny přináší a na co se mohou podnikatelé těšit?

Od 1. července 2005 nabyla účinnosti velmi důležitá novela obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. a s ním souvisejícího občanského soudního řádu. Týká se zásad vedení a vyřizování žádostí o zápis do obchodního rejstříku. Jde o zákon č. 216/2005 Sb. ze dne 3. 5. 2005. Cílem novely je zjednodušit a hlavně výrazně zrychlit celý proces zápisů do rejstříku. Seznámíme s některými jeho ustanoveními.

Nově formulovaná ustanovení týkající se obchodního rejstříku

Citovaná novela definuje obchodní rejstřík jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Moderním ustanovením je, že obchodní rejstřík bude veden v elektronické podobě určené soudem (jde o krajské soudy, v Praze pak Městský soud), který se označuje jako „rejstříkový soud“. Ten vede pro každého zapsaného podnikatele, organizační složku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační složku zvláštní vložku, ledaže by zákon stanovil jinak. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin.

Speciální příloha „Firmy a podnikatelé“.

Řízení ve věcech obchodního rejstříku se zahajuje na návrh.

Rejstříkový soud musí zveřejnit zápis do obchodního rejstříku, jeho změnu či výmaz, jakož i uložení listiny do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu, ledaže právní předpis ukládá tuto povinnost někomu jinému. Zveřejňované údaje rejstříkový soud nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu oznámí také příslušnému daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.

Platí, že Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. Na žádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v obchodním rejstříku není, ledaže žadatel výslovně požádá o opis úředně neověřený.

V případě, že je požadován listinný opis o skutečnostech nebo listinách obsažených v obchodním rejstříku, vydá rejstříkový soud opis v elektronické podobě. O skutečnostech a listinách uložených do obchodního rejstříku před 1. lednem 1997 však vydá rejstříkový soud vždy listinný opis. Rejstříkový soud může požadovat za vydání opisu úhradu nákladů, jejíž výše nesmí překročit výši skutečných a účelných administrativních nákladů.

Povinnosti navrhovatele k zápisu do rejstříku

Navrhovatel zápisu do obchodního rejstříku doloží, že mu nejpozději dnem zápisu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání (činnosti) do obchodního rejstříku zapsána, ledaže zvláštní právní předpis stanoví jinak.

Navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku současně doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to platí obdobně také pro jejich případnou změnu. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí.

Je-li pak navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí rejstříkovému soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice; to platí obdobně pro každou změnu těchto údajů.

Nově se zavádí, že návrh na zápis lze podat pouze na stanoveném formuláři. Tím odpadají pochybnosti o náležitostech návrhu a možné šikanování žadatele ze strany soudu. Podpis na návrhu však musí být úředně ověřen. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Návrh na zápis zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.

Ministerstvo spravedlnosti stanovilo vyhláškou č. 250/2005 Sb. ze dne 15. června 2005 závazné formuláře na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku a seznam listin (příloh), které se k návrhům přikládají. Formuláře a seznam přikládaných listin Ministerstvo spravedlnosti zároveň uveřejnilo způsobem umožňujícím dálkový přístup na své internetové adrese; tato služba není a ani v budoucnu nesmí být podle zákona zpoplatněna.

Povinnost podat návrh na zápis na formuláři neplatí pro řízení týkající se státních podniků, právnických osob veřejného práva zřízených zvláštním právním předpisem a v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti.

Pevně stanovené lhůty – záruka rychlosti řízení o zápisu!

Pokud soud neshledá důvody, aby byl návrh odmítnut, provede zápis do rejstříku, jestliže údaje o skutečnostech, které se zapisují do rejstříku, byly doloženy listinami, které vyžaduje zvláštní právní předpis, firma není zaměnitelná, popřípadě nevyvolává nebezpečí záměny s firmou již dříve zapsanou, a bylo doloženo oprávnění k výkonu zapisovaného předmětu podnikání (činnosti).

Soud provede zápis do rejstříku , aniž o tom vydá rozhodnutí, také, jde-li o skutečnosti, které se do rejstříku zapisují podle zvláštního právního předpisu na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu.

Bez vydání rozhodnutí soud též provede zápis do rejstříku o skutečnostech, jejichž účinnost nebo platnost nenastává podle zvláštního právního předpisu až zápisem do rejstříku, nebo zápis o jiných skutečnostech, které mají podklad v připojeném notářském zápisu, a to za předpokladu, že účastníkem řízení je pouze podnikatel a že provedení takového zápisu navrhl. Notářský zápis je způsobilým podkladem k tomuto zápisu, i když zvláštní právní předpisy tuto formu právního úkonu nevyžadují.

V ostatních případech soud o zápisu rozhodne usnesením. Jednání nemusí být nařízeno.

Zápis soud provede ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Jestliže soud rozhodl o zápisu unesením, provede se zápis do rejstříku po právní moci usnesení. Má-li být dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.

Velmi důležité je ustanovení, podle kterého je soud povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů. Uvedená lhůta běží ode dne podání návrhu. Jedině byl-li soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy soudu došel změněný návrh.

Neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne v uvedené lhůtě, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět.

Organizační zabezpečení činnosti rejstříkových soudů

Novela rovněž přijala důležité změny v organizačním zabezpečení činnosti obchodního rejstříku a postavení vyšších soudních úředníků v procesu řízení souvisejícím se zápisem. Celkově tak přispěla k zabezpečení funkčnosti administrativy související s činností tohoto rejstříku a k odstranění nejvíce kritizovaných nedostatků spočívajících v neodůvodněných a mnohdy formálních průtazích při předmětných zápisech.

Anketa

Jak rychle by měl soud o zápisu do rejstříku rozhodnout?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 11. 2007 13:53