Zaměstnavatel vám musí vyplatit dlužnou mzdu. Co ale s úroky z prodlení?

Pokud vám vyplácí zaměstnavatel dlužnou mzdu, žádejte po něm i úroky z prodlení. Máte je dostat v plné výši nebo už zdaněné?

Jestliže vám zaměstnavatel ať už z jakéhokoliv důvodu včas nevyplatí mzdu nebo její náhradu, měl by vám ji, tím spíše byl-li v prodlení delší dobu, doplatit včetně úroků z prodlení. 

Mzda bude samozřejmě zdaněna, ale co úroky z prodlení, máte je dostat plné nebo zdaněné? Na tuto otázku odpověděl 24. 4. 2012 Nejvyšší soud ČR.

Otázky splatnosti mzdy jsme si již probrali například v článku Výpověď „na hodinu“ 2012: jak okamžitě zrušíte pracovní poměr? nebo v článku Zaměstnavatel neplatí? Můžete skončit na hodinu, ale pozor na to kdy

V prodlení bude zaměstnavatel typicky v situaci, kdy se nachází v platební neschopnosti a mzdu vyplácí zaměstnancům se zpožděním. Více si přečtěte: Při insolvenci zaměstnavatele vám úřad práce vyplatí od května více podpory

Může také jít o situaci, kdy zaměstnavatel zpětně doplácí zaměstnanci náhradu mzdy po neplatném vyhazovu z práce – po neplatném rozvázání pracovního poměru, který zaměstnanec úspěšně napadl u soudu, a soud tedy pravomocně určil, že rozvázání pracovního poměru je neplatné. Detaily najdete v článcích Za chyby se platí, i při nesprávné výpovědi a Soudy mohou začít snižovat odškodnění za neplatný vyhazov

Velké doplatky a úroky při vyhraném soudním sporu

Jestliže soud rozhodne, že rozvázání pracovního poměru je neplatné, bude vám zaměstnavatel muset doplatit náhradu za celou dobu (dle ust. § 69 odst. 1 věty druhé zákoníku práce), kdy poměr trval. Tedy ode dne, kdy jste oznámili zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy vám zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. 

Jiná situace by nastala, pokud by event. došlo např. z důvodu déletrvajícího soudního sporu případně k promlčení, resp. částečnému promlčení vašeho nároku a zaměstnavatel by uplatnil námitku promlčení. Promlčecí doba je ve smyslu ust. § 101 občanského zákoníku tříletá a běží ode dne, kdy právo – nárok na náhradu mzdy – mohlo být uplatněno poprvé, tedy ode dne následujícího po příslušném výplatním termínu (viz ust. § 141 odst. 1 a 3 zákoníku práce), v němž zaměstnavatel váš nárok na příslušné peněžité plnění neuspokojil. Čtěte více: Kdy pracovní práva zanikají a kdy se „jen“ promlčují 

Není samozřejmě vyloučeno, aby zaměstnavatel poskytoval náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku ještě před rozhodnutím soudu o neplatnosti výpovědi, jak by tomu mělo správně být. Ale v praxi se tak neděje. 

Pokud ale bude váš žalobní návrh pravomocně zamítnut (protože rozvázání pracovního poměru bude shledáno platným), musíte vyplacenou náhradu mzdy vrátit, neboť by se jednalo o bezdůvodné obohacení na vaší straně. 

Trápí vás otázky z oblasti pracovněprávních vztahů? Obraťte se na naše specialisty v odborné poradně

Právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se ve smyslu ust. § 107 odst. 1 občanského zákoníku promlčí za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný, tedy zaměstnavatel, dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení. K tomu viz i ust. § 107 odst. 2 občanského zákoníku.

Jinak zaměstnavatel musí počítat i s dalším rizikem neplatného rozvázání pracovního poměru, tedy že bude muset uhradit spolu s doplatkem náhrady mzdy případně také úroky z prodlení (za prodlení s vyplacením). Čtěte více: Úroky z prodlení se od července změní, život zkomplikují všem

Než soud rozhodne čili problémy u dlouholetých sporů

Uplatnění nároku na příslušnou náhradu mzdy se vám může zkomplikovat u déletrvajících sporů o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru (a spory trvající déle, než je příslušná promlčecí doba, rozhodně nejsou výjimkou). 

Chcete-li případně zabránit jeho promlčení nebo částečnému promlčení, musíte uplatnit nárok žalobou na peněžité plnění, i když spor o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru není dosud pravomocně skončen (k tomu na počátku sporu z důvodu procesní ekonomie zpravidla nedochází). 

Neposkytuje-li nebo neposkytl-li zaměstnavatel náhradu mzdy dobrovolně, můžete se jejího vyplacení domáhat (další) žalobou u soudu, a to i když o vámi podané žalobě o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. 

Právo na náhradu mzdy nemá povahu opětující se dávky. Důvodně požadovaná náhrada mzdy vám proto může být přiznána jen v takové výši, v jaké se stala splatnou v době vydání rozhodnutí soudu, a nemůže být přisouzena do budoucna. 

Promlčení práva na náhrady mzdy se řídí ust. § 101 občanského zákoníku. Promlčecí doba běží od splatnosti každé jednotlivé měsíční náhrady mzdy aniž by bylo významné, zda v té době již bylo rozhodnuto o neplatnosti rozvázání pracovního poměru.

Příklad

Zaměstnanec musí svůj nárok na peněžité plnění (v podobě příslušné náhrady mzdy), pokud jde o nejstarší (nejdříve vzniklý) nárok, uplatnit žalobou nejpozději do 3 let ode dne následujícího po dni, na který připadl příslušný výplatní termín v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž mu poprvé vzniklo právo na náhradu mzdy dle ust. § 69 ost. 1 věty druhé zákoníku práce. Jinak může zaměstnavatel vznést námitku promlčení.

Jestliže zaměstnanci byla doručena výpověď kupř. pro nadbytečnost, kterou shledává neplatnou, dne 29. září 2010 (na jejímž základě měl pracovní poměr skončit dnem 30. listopadu 2010 s ohledem na to, že organizační změna je účinná od 1. prosince 2010), a proto v předstihu 1. listopadu 2010 oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání (výplatní termín je stanoven na 20. den následujícího měsíce), je třeba na plnění (vyplacení náhrady mzdy za měsíc prosinec 2010) žalovat nejpozději 21. ledna 2014. 

Termínem výplaty mzdy resp. její náhrady za prosinec 2010 je 20. leden 2011, od 21. ledna 2011 běží tříletá promlčecí doba).

Z judikatury aneb Co na to soud?

Nárok zaměstnance na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru vzniká nejdříve ode dne následujícího po dni, kdy měl podle neplatného rozvázání pracovního poměru pracovní poměr účastníků skončit, a to za předpokladu, že zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, a že žalobou podle ust. § 72 zákoníku práce napadl platnost rozvázání pracovního poměru. 

Nárok na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru lze úspěšně uplatnit, jakmile nastala jeho splatnost (ust. § 141 zákoníku práce) a zaměstnavatel se dostal do prodlení s jeho uspokojením (ust. § 517 a násl. občanského zákoníku). Z hlediska promlčení tohoto nároku je nerozhodné, zda v té době již bylo v řízení podle ust. § 72 zákoníku práce rozhodnuto o neplatnosti rozvázání pracovního poměru.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2166/2001, ze dne 1. srpna 2002)

Úroky musejí být také zdaněny

Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou, zda zdanění (daní z příjmů) podléhají úroky z prodlení z dlužné mzdy, kterou doplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Případ byl řešen podle právní úpravy účinné k 31. 12. 2005. Autoritativní odpověď, tedy pro praxi významné závěry NS ČR jsou plně však použitelné i na aktuální právní úpravu:

Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti, a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mzda přísluší za výkon závislé činnosti a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti.

(Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 20 Cdo 2006/2011, ze dne 24. 4. 2012)

Proč tomu tak je?

Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (ust. § 6). 

Podle ust. § 6 odst. 1 citovaného zákona příjmy ze závislé činnosti jsou a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.

Podle ust. § 6 odst. 3 věty první citovaného zákona příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů, a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. 

Podle ust. § 6 odst. 7 citovaného zákona se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle ust. § 3 odst. 4, dále nejsou: 

  • náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem, jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu vyšších náhrad neomezuje,
  • hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
  • částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
  • náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. 

Příjmy osvobozené od daně jsou uvedeny v ust. § 4 a v § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2005, přičemž úroky z prodlení vyplacené zaměstnanci (i bývalému) zaměstnavatelem v souvislosti s pracovněprávním poměrem mezi nimi uvedeny nejsou. 

Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti, a to včetně úroků z prodlení. 

widgety

Úroky z prodlení je tedy nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. 

Mzda přísluší za výkon závislé činnosti a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 11. 2012 8:35