Zaměstnavatel vám bude platit jen 2 týdny nemoci. Spočítejte si svůj nárok

Nemocenské bude stát vyplácet práce neschopným zaměstnancům již od 15. dne pracovní neschopnosti. Zatímco dosud marodům platí až od 22. dne.

Během prvních 3 týdnů, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz vám poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 22. dne. Od 1. ledna 2014 se bude náhrada mzdy vyplácet jen za 2 týdny, nemocenské budou marodi dostávat již od 15. dne. Nemocenský systém se tak vrací do podoby, která tu byla do konce roku 2010. Přechodně v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 došlo k prodloužení doby, po kterou hmotně zabezpečuje práce neschopného zaměstnance náhradou mzdy zaměstnavatel a oddálil se moment, od kdy jej hmotně zabezpečuje stát sociálními dávkami.


Autor: Isifa.cz

V případě déle trvající nemoci už nebudete dostávat náhrady mzdy, ale nemocenské dávky

Jak se nemocenská náhrada mzdy počítá?

Běžné onemocnění jako chřipka či angína se často vyléčí dříve, než vůbec můžete získat nemocenské dávky. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne, při karanténě náleží již od prvního pracovního dne. (Náhrada mzdy náleží pouze za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených pracovních směn).

Podklady čtyřikrát za rok

Nejprve je třeba zjistit váš průměrný hodinový výdělek za kalendářní předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byl uznán dočasně práce neschopným, nebo vám byla nařízena karanténa. Pak se sečtou vaše veškeré příjmy, jak základní mzda nebo plat, tak i další složky jako např. odměny a vydělí se počtem pracovních hodin v příslušném čtvrtletí. Pokud nelze průměrný výdělek stanovit, protože jste neodpracoval v příslušném čtvrtletí ani 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, kterého byste zřejmě dosáhl. Ten se stanoví ve smyslu ust. § 353 odst. 1 a 2 a 354 odst. 1 a 2 a § 355 a § 356 odst. 1 zákoníku práce.

Z průměrného výdělku

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) zúčtované k výplatě v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin v rozhodném období, resp. hodin, za které vám přísluší mzda nebo plat. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje – vypočítává – u zaměstnance celoročně zaměstnaného čtyřikrát ročně – vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu. Čtěte: Víte, že můžete vydělat více, když nepracujete, než když pracujete?

Jestliže je v rozhodném období (kalendářním čtvrtletí) zúčtována k výplatě mzda (plat), která je poskytována za delší než čtvrtletní období (např. roční odměna, cílová odměna, třináctá mzda nebo plat), vypočte se její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí (např. jedna čtvrtina z roční odměny) a zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za toto čtvrtletí a zbývající části se zahrnují do hrubé mzdy v následujících čtvrtletních obdobích. Zápočet těchto mezd (platů), poskytovaných za období delší než čtvrtletí, se v rozhodném období zahrnuje však vždy jen v rozsahu vaší odpracované doby v tomto rozhodném období, aby nedošlo ke zkreslení vypočteného průměrného výdělku.

V případě proplacení mzdy (platu) za práci přesčas při neposkytnutí náhradního volna za ní v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, se do odpracované doby v tomto čtvrtletí zahrnou také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (např. práce přesčas vykonaná v lednu je zaměstnanci proplacena až v dubnu). 

Výdělek se redukuje

Zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upraví se (sníží se) podle příslušných hodinových redukčních hranic (RH) tak, že do výše I. RH (v r. 2013 je to 151,03 Kč a v r. 2014 to bude 151,38 Kč) se z něho započte 90 %, z částky přesahující I. RH do výše II. RH (v r. 2013 je to 226,63 Kč a v r. 2014 to bude 227,15 Kč) se započte 60 % a z částky přesahující II. RH do výše III. RH (v r. 2013 je to 453,08 Kč a v r. 2014 to bude 454,13 Kč) se započte 30 % (přičemž částka nad III. RH se nezapočítává, nezohledňuje).

Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se náhrada platu stanoví jako 60 % za každou neodpracovanou hodinu s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší.

Valorizace pro rok 2014

Uvedené redukční hranice se získají vynásobením redukčních hranic každoročně vyhlašovaných pro účely nemocenského pojištění, koeficientem 0,175, a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice od 1. 1. 2014 činí podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 331/2013 Sb.: 1. redukční hranice 865 Kč, 2. redukční hranice 1298 Kč, 3. redukční hranice 2595 Kč.

Přechodná opatření – když někdo onemocní na závěr roku

Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikne nebo karanténa bude nařízena ještě na konci roku 2013, před 1. lednem 2014, a bude trvat i v roce 2014, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada z odměny z dohody o pracovní činnosti podle pravidel účinných k 31. prosinci 2013, tedy až za 3 týdny pracovní neschopnosti. Když vznikne pracovní neschopnost od 1. 1. 2014, přísluší náhrada mzdy už jen za 2 týdny.

widgety

Příklady

Zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným od 16. prosince 2013 a tato dočasná pracovní neschopnost bude trvat až do 3. února 2014. Nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění se začne vyplácet od 6. ledna 2014, tj. do 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. V období do 5. ledna 2014 bude zaměstnanci příslušet náhrada mzdy podle zákoníku práce.

Zaměstnanec bude uznán práce neschopným od 3. ledna a tato dočasná pracovní neschopnost bude trvat až do 3. února 2014. Nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění se začne vyplácet od 17. ledna 2014 a náhrada mzdy bude příslušet v období do 16. ledna 2014.