Zaměstnavatel nezaplatil? Stát valorizoval odškodnění, dostanete přes sto tisíc

Když se zaměstnavatel dostane do úzkých a přestane vám vyplácet mzdu, dostanete podporu od státu, ta se navíc zvýšila. Musíte však dodržet přesné lhůty, jinak propadne.

Pokud vám zaměstnavatel neplatí a byl na něj podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, můžete využít pomoc od státu. Mzdové nároky můžete u úřadu práce uplatnit, pokud máte sjednaný pracovní poměr se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých vám vznikly mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. 

Můžete nárokovat odměny i odstupné

Jako pracovníci nebo bývalí zaměstnanci můžete žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která vám náleží podle dohody o pracovní činnosti. Neposkytuje se ovšem odměna za dohodu o provedení práce; ani náhrada způsobené škody, cestovní náhrady apod.

Sledujte internet a úřední desku úřadu práce

Jakmile se úřad práce o insolvenci zaměstnavatele dozví, neprodleně vyhlásí informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí.

Rozhodné období je klíčové

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být státem zaplaceny. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Příklad

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. 12. 2009, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2009 do 31. 3. 2010, včetně prosince 2009. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2010, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2010 do 31. 10. 2010, včetně července 2010.

Výplata za 3 měsíce od státu

Mzdové nároky můžete uplatnit za 3 měsíce rozhodného období a příslušné měsíce si můžete vybrat sami. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2010 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2010) a zaměstnavatel vám nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2010 a za říjen 2010, pak uspokojení  mzdových nároků za všechny tyto měsíce můžete požadovat po úřadu práce.

Úřad práce vám však vůči jednomu totožnému zaměstnavateli pomůže jen jednou během 1 roku: po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další vaše mzdové nároky uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Musíte hlavně dodržet lhůty

Mzdové nároky můžete uplatnit u úřadu práce nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli, který nevyplatil mzdu. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením tohoto řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, můžete mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.

Pomsta či trest může přijít i po smrti: Jak ze záhrobí potrestat potomka aneb vydědění

Viníkům se nepomáhá

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nárok na peněžitou pomoc.

Kolik peněz lze dostat

Pro období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2009) jde o částku 23 542 č. 1,5násobkem této částky je částka 35 313 Kč. A pro období od 1.5.2010 do 30. 4. 2011 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2010) jde o částku 23 598 Kč, 1,5 násobkem této částky je částka 35 397 Kč.

Maximální možnou částkou, kterou můžete za tři měsíce obdržet, je pak částka 105 939 Kč, pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2010 včetně, resp. částka 106 191 Kč, pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2010. Jde o hrubé částky, ze kterých se sráží povinné odvody, ty odvede úřad práce.

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Pokud vaše požadavky na výplatu mzdy úspěšně prokážete a ty souhlasí s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce vám do 10 dnů oznámí termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá své bance příkaz k úhradě.

Pokud však vaše nároky s evidencí zaměstnavatele nebo insolvenčního správce nesouhlasí, úřad práce rozhodne o přiznání vašeho mzdového nároku za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, dostanete náhradu odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

Anketa

Kdyby vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu:

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2011 0:10