Hlavní navigace

Zaměstnavatel neplatí? Jste bez odstupného, po novele budete aspoň s podporou

19. 8. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Přísné podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se od příštího roku ještě zpřísní, ale ten, kdo uteče od insolventního zaměstnavatele, to naopak bude mít trošku snazší.

I skalní příznivci vládní koalice a jejích reforem v oblasti trhu práce a sociálního zabezpečení, tažených především ministry Jaromírem Drábkem a Miroslav Kalouskem (oba za TOP 09), snad uznají, že navrhované změny vesměs snižují katalog práv zaměstnanců a standard sociálního zabezpečení zaměstnanců i těch, co práci nemají – uchazečů o zaměstnání. Hovoří o tom například články Pět odvážných záměrů ministra práce a Zákoník práce čekají velké změny, dotknou se všech.

Ve smršti zákonodárných iniciativ však zapadla jedna, která situaci zaměstnanců potažmo uchazečů o zaměstnání, jejichž poslední zaměstnavatel jim řádně nevyplácel mzdu, spíše zlepší.

Okamžité zrušení pracovního poměru

Jestliže zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, pak může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě (tzv. na hodinu) zrušit. Více:
Zaměstnavatel neplatí? Můžete skončit na hodinu, ale pozor na to kdy

Zaměstnanci, který z tohoto důvodu specifikovaného v ust. § 56 písm. b) zákoníku práce zrušil pracovní poměr, přísluší dosud podle ust. § 67 odst. 1 věty první zákoníku práce právo na odstupné, a to ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Více: Kdy máte nárok na odstupné? 

Naproti tomu od 1. ledna 2012 by zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, měla namísto odstupného od zaměstnavatele příslušet náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce (dvouměsíční) výpovědní doby. Dosud má tedy zaměstnanec nárok na „odškodnění“ ve výši třech průměrných měsíčních výdělků, zatímco napříště by měl mít nárok jen na dva průměrné měsíční výdělky. Přesto bude nová právní úprava pro mnohé zaměstnance výhodnější.

Zaměstnanec musí pracovat 2 a půl měsíce zdarma

Je třeba uvážit, že zaměstnavatel dluží zaměstnanci obvykle mnohem více, než jen odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Počátek běhu patnáctidenní lhůty uvedené v ust. § 56 písm. b) zákoníku práce, po jejímž uplynutí může zaměstnanec ukončit pracovní poměr, se vždy odvíjí (až) ode dne následujícího po uplynutí posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat (jejich část), nikoliv (už) od (nejbližšího následujícího) pravidelného termínu výplaty stanoveného zaměstnavatelem. (Tak určil ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2242/2009, ze dne 12. 10. 2010, Nejvyšší soud ČR.)

Lhůta k okamžitému zrušení pracovního poměru se tedy počítá (až) od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda, plat nebo jejich část náleží. Zaměstnanec tak musí čekat nejméně jeden a půl měsíce po vykonání práce, za níž mu dlužné částky náleží, než smí přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru. Více: Za předčasný konec v zaměstnání vám hrozí nepříjemné sankce

Jestliže např. zaměstnavatel nevyplatil (v srpnu) zaměstnanci mzdu nebo část mzdy či její náhradu za měsíc červenec, pak zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr ode dne 16. září. V takovém případě pak zaměstnavatel dluží zaměstnanci již mzdu za červenec, srpen a přinejmenším polovinu září. Pokud k tomu připočteme odstupné, pak zaměstnavatel dluží zaměstnanci příjem za nejméně 5 a půl měsíce.

Ochrana zaměstnanců při insolvenci také všechno neřeší

Přitom spadne-li zaměstnavatel do insolvenčního řízení, což vůbec nemusí být pravidlem, pak úřad práce může v rámci pomoci zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti vyplatit mzdové nároky nejvýše za 3 měsíce. (Je třeba podat k soudu příslušný insolvenční návrh a zaměstnavatel musí dlužit nejméně dvěma věřitelům, jimiž mohou být i zaměstnanci. Neplatí-li ovšem třeba jen jednomu zaměstnanci, tak nelze iniciovat insolvenční řízení a ani žádat náhradní výplatu dlužných mzdových částek od státu.) Více: Šikana na pracovišti a jak se jí bránit

Jestli se tedy zaměstnanec vůbec dočká, a to jistě ne hned, neboť nějakou dobu trvá příslušné řízení úřadu práce, uspokojení mzdových nároků za 3 měsíce, pak částku odpovídající odstupnému rozhodně včas nebo vůbec nedostane! Zbytek svých neuspokojených mzdových nároků musí složitě, zdlouhavě s nevalnou perspektivou úspěchu, vymáhat soudní cestou, ať již standardní nebo v insolvenčním řízení. Více: Nový úřad vám při insolvenci zaměstnavatele vyplatí až přes sto tisíc

Nenajde-li si ovšem zaměstnanec urychleně novou práci a stane se uchazečem o zaměstnání, úřad práce mu podporu v nezaměstnanosti přizná až po 3 měsících! Více: Kdo dostane nově nižší podporu v nezaměstnanosti, kdo později a kdo ji nedostane vůbec?

I nevyplacené odstupné se počítá

Nárok na odstupné vzniklý v posledním zaměstnání vykonávaném před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání totiž oddaluje nárok (bývalého) zaměstnance na podporu v nezaměstnanosti (byť jinak splní předepsané podmínky pro vznik nároku na tuto sociální dávku, tedy zejména účast na důchodovém pojištění nejméně po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech). Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší z posledního zaměstnání odstupné, a to ať už mu jej zaměstnavatel doopravdy vyplatil, anebo mu je zůstal dlužen, se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného.

dan_z_prijmu

Uvedeným pravidlem sice není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou zákonem o zaměstnanosti (5 až 11 měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání), a proto takový uchazeč o zaměstnání může případně pobírat podporu v nezaměstnanosti i po 5., 8. resp. 11. měsíci evidence na úřadu práce, ale může se, nemá-li rezervy v podobě třeba úspor, až na dobu 3 měsíců ocitnout bez prostředků, bez jakéhokoliv hmotného zabezpečení. (Se zrušením nebo zmírněním tohoto přísného pravidla, aby nárok na podporu v nezaměstnanosti oddalovalo jen skutečně vyplacené (přijaté) odstupné a nikoliv pouhý nárok na něj, se nepočítá.) Více: Při opětovné nezaměstnanosti budete muset o podporu bojovat

Dvouměsíční náhrada mzdy nárok na podporu v nezaměstnanosti oddalovat nebude, ať už ji zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí, což rozhodně nebývá pravidlem, nebo, a to je rozhodně častější, ji od zaměstnavatele nedostane.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).