Zaměstnavatel nemá na výplatu? Úřad práce vám může vyplatit až 115 587 Kč

Pokud je váš zaměstnavatel v platební neschopnosti a dluží vám za výplaty, zkuste získat náhradu od úřadu práce. Vyplatit vám může částku přes sto tisíc.

K 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti. Jak dlužné peníze získat?

Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce. Maximální míra pomoci zaměstnancům byla na základě každoroční pravidelné valorizace od 1. 5. 2015 zvýšena.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR, resp. na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. 

Pomoc současným i bývalým zaměstnancům

Mzdové nároky může u úřadu práce uplatnit zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast na nemocenském pojištění, jestliže je zaměstnanci za kalendářní měsíc zúčtován započitatelný příjem z takové dohody ve výši přesahující 10 000 Kč) nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly – v tzv. rozhodném období – mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období. 

Čtěte také: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práce

Mzda, plat, odměna z dohody, odstupné

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která jim náleží podle dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Čtěte také: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce

Neposkytuje se ovšem náhrada pracovníkovi způsobené škody, cestovní náhrady apod.

O náhradách si přečtěte více: Stravné 2015: Příští rok si v zahraničí na dietách nepolepšíte a Tuzemské diety se zvyšují doslova o pár korun

Viníkům se nepomáhá

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Vychází se z toho, že takový vedoucí pracovník mohl neúspěch podniku a jeho insolvenci zavinit, a tak nemá mít nárok na peněžitou pomoc.

Kterákoli pobočka úřadu práce

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR (v Praze pak pobočku pro hlavní město Prahu) nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce.  

O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky, nebo
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

Sledujte internet a úřední desku úřadu práce

Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co ji soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.

Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem krajským pobočkám Úřadu práce a kontaktním pracovištím krajských poboček Úřadu práce, které je následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem.

Rozhodné období je klíčové

Klíčovým pro výplatu mzdových národů je vymezení rozhodného období, v němž tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.

Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 12. 2014, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2014 do 31. 3. 2015, včetně prosince 2014. Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 14. 7. 2015, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2015 do 31. 10. 2015, včetně července 2015. 

Výplata za 3 měsíce od státu

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků.

Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 3. 9. 2015 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2015) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2015 a za říjen 2015, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné – tzn., že například v září 2015 není možné úspěšně žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2015, natož pak za zmíněný říjen 2015, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce ještě není splatná).

Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení podán kupř. 17. 4. 2015 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2015) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna -  započitatelný příjem za leden 2015 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, odměnu právě za tyto 3 měsíce, může zaměstnanec požadovat po úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků za únor a březen 2015, jelikož za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více, než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2015 nikoliv.

Přečtěte si také: Dohoda o provedení práce: u příjmu nad 10 000 Kč měsíčně odvedete více

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou: po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Je nutno dodržet lhůty

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli na úřední desce. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.

Výši pomoci určuje statistika

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky.

Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.

Kolik peněz lze dostat vypočtete podle rozhodné částky

Pro období od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2015 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2014) jde o částku 25 128 Kč. 1,5 násobkem této částky je částka 37 692 Kč.

A pro období od 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2015) jde o částku 25 686 Kč (vyhlášenou nově sdělením MPSV č. 94/2015 Sb.). 1,5 násobkem této částky je částka 38 529 Kč.

Tabulka – Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci

pro období je (resp. byla) částka podle
  do 30. dubna 2001 12 658 Kč nařízení vlády č. 166/2000 Sb.
od 1. května 2001 do 30. dubna 2002 13 491 Kč vyhlášky č. 161/2001 Sb.
od 1. května 2002 do 30. dubna 2003 14 642 Kč vyhlášky č. 187/2002 Sb.
od 1. května 2003 do 30. dubna 2004 15 707 Kč vyhlášky č. 134/2003 Sb.
od 1. května 2004 do 30. dubna 2005 16 917 Kč vyhlášky č. 285/2004 Sb.
od 1. května 2005 do 30. dubna 2006 18 035 Kč sdělení č. 188/2005 Sb.
od 1. května 2006 do 30. dubna 2007 19 030 Kč sdělení č. 102/2006 Sb.
od 1. května 2007 do 30. dubna 2008 20 211 Kč sdělení č. 87/2007 Sb.
od 1. května 2008 do 30. dubna 2009 21 692 Kč sdělení č. 102/2008 Sb.
od 1. května 2009 do 30. dubna 2010 23 542 Kč sdělení č. 80/2009 Sb.
od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 23 598 Kč sdělení č. 99/2010 Sb.
od 1. května 2011 do 30. dubna 2012 23 951 Kč sdělení č.129/2011 Sb.
od 1. května 2012 do 30. dubna 2013 24319 sdělení č. 136/2012 Sb.
od 1. května 2013 do 30. dubna 2014 25101 sdělení č. 88/2013 Sb.
od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 25128 sdělení č. 50/2014 Sb.
od 1. května 2015 do 30. dubna 2016 25686 sdělení č. 94/2015 Sb.

Nejvýše 4,5 násobek rozhodné částky

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet je pak částka 113 076 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2015 včetně), resp. částka 115 587 Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2015). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Jak na to?

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Místně příslušná pobočka úřadu práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance zákonem předepsané srážky a odvody. V případě, že práva a povinnosti zaměstnavatele ohledně zaměstnanců vykonává předběžný správce nebo insolvenční správce, přecházejí na něho povinnosti zaměstnavatele.

widgety

Při neprokázání výše nároků jen minimální mzda

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín a způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 4. 2015 8:43