Zaměstnavatel bolestné vyplatit musí. Když ne vám, tak vašim dědicům

Nárok zaměstnance na bolestné smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědického řízení a přechází na toho, komu tato pohledávka podle dědického řízení připadla.

Ani zaměstnancova smrt už nezbavuje zaměstnavatele povinnosti vyplatit jeho bolestné dědicům. Jednoznačně o tom rozhodl s všeobecnou platností Nejvyšší soud ČR dne 7. 4. 2011 svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 936/2010.

Právo (nárok) zaměstnance na náhradu za bolest (bolestné) a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo po 1. lednu 2007, smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědického řízení a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla. Jednoznačně o tom rozhodl s všeobecnou platností Nejvyšší soud ČR dne 7. 4. 2011 svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 936/2010.

Nejvyšší soud ČR tak autoritativně vyřešil dosud v zaměstnavatelské praxi ne zcela jasnou právní otázku, zda podle právní úpravy nového zákoníku práce účinné od 1. 1. 2007 zanikají smrtí zaměstnance pohledávky na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, anebo ne. Čtete také: Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?

Skutkový základ sporného případu – oč šlo a jak rozhodovaly soudy

Manželka zesnulého zaměstnance se jako žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaměstnavatelka zaplatila 129 600 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že je dědičkou po zůstaviteli J. J., zemřelém dne 4. 6. 2008, který byl jejím manželem, a že zdědila pohledávku jmenovaného zůstavitele za žalovanou na náhradu za ztížení společenského uplatnění z titulu odškodnění nemoci z povolání, které bylo ohodnoceno příslušným lékařským posudkem ve výši 1. 080 bodů a podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. tak představuje částku 129 600 Kč.

J. J. ještě za svého života uplatnil svůj nárok na odškodnění nemoci z povolání u žalované, která jej neodškodnila. Pozůstalé manželce odmítla zděděnou pohledávku uhradit s odůvodněním, že tento nárok smrtí bývalého zaměstnance J. J. zanikl. Čtete také: Kdy z dědického nároku odvedete daň z příjmů i pojistné?

Okresní soud žalobě vyhověl. K odvolání žalované krajský soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud zamítl.

Srovnání dřívější zrušené a nové aktuální úpravy

Podle ust. § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006) nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 tohoto zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Podle ust. § 328 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném od 1. 1. 2007) peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v ust. § 3 větě druhé postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

Rozbor právní úpravy

Smrtí zaměstnance zanikají základní pracovněprávní vztahy, tedy i pracovní poměr, neboť sjednaný pracovně právní závazek zaměstnance smí být splněn jen osobně a nemůže přejít na někoho jiného. Ze základního pracovněprávního poměru ovšem mohou vznikat jednotlivé (odvozené) pracovněprávní závazkové vztahy, jejichž předmětem jsou peněžitá nebo nepeněžitá plnění.

Nepeněžité závazky jsou vždy vázány na osobu zaměstnance a nelze je převést na jiného; nepeněžité pohledávky (práva) z pracovněprávního vztahu proto také bez výjimky zanikají smrtí zaměstnance. Práva a povinnosti, které vznikly (odvozeně) ze základních pracovněprávních vztahů, mohou přejít na jiného, jen jestliže v době smrti zaměstnance ještě trvaly a jestliže se projevují v podobě peněžitých práv (pohledávek) zaměstnance nebo zaměstnavatele.

Z výše citovaných ustanovení zrušeného zákoníku práce je zřejmé, že podle dřívější právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 z peněžitých nároků zaměstnance jeho smrtí zanikaly nároky na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění. K jejich zániku docházelo bez ohledu na to, že zaměstnavatel písemně uznal jejich důvod i výši, že byly přiznány vykonatelným soudním rozhodnutím nebo že k jejich vymožení byl nařízen výkon rozhodnutí. Ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikaly a zásadně přecházely na jeho dědice, popřípadě stát, jestliže dědictví nenabyl žádný dědic, anebo při předluženém dědictví na toho, komu pohledávka při vypořádání nebo likvidaci dědictví připadla.

Kdo všechno může peníze získat

Podle nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2007 peněžitá práva (pohledávky na peněžitá plnění) zaměstnance jeho smrtí zásadně (bez výjimky) nezanikají. Okolnost, že v ust. § 328 odst. 1 zákoníku práce (ve znění účinném od 1. 1. 2007) „chybí“ oproti dosavadní právní úpravě zmínka o osudu nároků na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, zřejmě znamená, že to, že „peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají“, platí od 1. 1. 2007 i o pohledávkách na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.

Smrtí zaměstnance tedy veškeré peněžité pohledávky, které má zaměstnanec podle zákoníku práce nebo jiných právních předpisů, kolektivní smlouvy, vnitřních předpisů nebo smlouvy (dohody) za zaměstnavatelem, nabývají jeho dědici, popřípadě vypravitel pohřbu zaměstnance.

Jestliže bylo řízení o dědictví zastaveno a nepatrný majetek po zaměstnanci byl vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, nebo stát, jestliže dědictví nenabude žádný z dědiců, anebo v případě předluženého dědictví zaměstnance ten z jeho věřitelů, který peněžité pohledávky zemřelého zaměstnance převzal na základě soudem schválené dohody uzavřené mezi dědici a věřiteli zůstavitele, nebo ten, kdo je nabyl v rámci likvidace dědictví. Čtete také: Platnou závěť může zůstavitel napsat i nohou. Hlavně musí být živý

V případě, že zaměstnanec žil v době smrti ve společné domácnosti s manželem, dětmi nebo rodiči, nenabývají dědici jeho mzdová a platová práva ze základního pracovněprávního vztahu až do výše trojnásobku zaměstnancova průměrného výdělku. Ve vztahu k pohledávkám na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění však žádné omezení ve prospěch uvedených osob není, a proto se tyto pohledávky v plné výši stávají předmětem dědického řízení. Čtete také: Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?

Verdikt NS

Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo po 1. 1. 2007, smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědického řízení a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla. Čtete více: Jak se dědí nemocenské dávky?

Uvedené vztaženo na posuzovanou věc znamená, že právo (pohledávka) poškozeného J. J. vůči žalované na náhradu za ztížení společenského uplatnění z titulu odškodnění nemoci z povolání, které bylo ohodnoceno lékařským ve výši 1. 080 bodů a podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. představuje částku 129 600 Kč, jeho smrtí nezaniklo. Vzhledem k tomu, že se po projednání dědictví po zemřelém J. J. „dědičkou této pohledávky stala žalobkyně“, nárok žalobkyně uplatněný vůči žalované je opodstatněný.Čtete také: Co musejí zaplatit dědici zaměstnavateli

S uvedeným výkladem plně koresponduje právní názor, který vyjádřil Nejvyšší soud ČR v dalším svém pozdějším rozhodnutí:

Vznikl-li nárok na náhradu za bolest nebo za ztížení společenského uplatnění v době do 31. 12. 2006, z principu nepravé zpětné účinnosti, na níž je založeno retroaktivní působení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vyplývá, že se také v době po 1. 1. 2007 řídí dosavadními právními předpisy (tj. zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a dalšími pracovněprávními předpisy, účinnými do 31. 12. 2006); to samozřejmě platí i tehdy, byl-li požadavek na odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění vznesen (uplatněn) až v době po 1. 1. 2007.

Právo zaměstnance na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance tak nezaniká, jen jestliže vzniklo po dni 1. 1. 2007; věřitelem zaměstnavatele, který odpovídá zemřelému zaměstnanci za škodu při nemocech z povolání, se stává ten, kdo tato práva nabyl podle výsledku dědického řízení (srovnej též právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011 spis. zn. 21 Cdo 936/2010).

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2913/2010, ze dne 20. 9. 2011)