Hlavní navigace

Záložny už nebudou jako dřív. Dojde k jejich omezení

4. 7. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ještě nedávno byly družstevní záložny oblíbené pro své vysoké úroky, po sérii krachů ale bude celý sektor legislativně omezen.

Česká národní banka ve své nedávné zprávě o stabilitě českého finančního trhu ujistila, že banky přežijí i silnou recesi a naopak negativně poukázala na segment družstevních záložen, který podle ní zůstává rizikový. ČNB tak fakticky zopakovala názor, který razí posledních několik let. Mnozí jsou přesvědčeni o tom, že je to právě centrální banka, která účelově rozkolísala segment záložen, aby ho následně mohla omezit. Faktem je, že v posledních letech skončily hned tři velké kampeličky.

Dlouho zvažovaná změna

V roce 2012 to byl Unibon, letos pak následovalo Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital. Čtěte více: WPB Capital končí. Do kauzy pravděpodobně vstoupí Fond pojištění vkladů Kolem dvou posledních se vyrojila řada konspiračních teorií, které se točí zejména kolem názoru, že pokud by Česká národní banka neomezila jejich podnikání, mohly by bez problémů fungovat dále, protože samy o sobě se do problémů nedostaly. Ty se zviditelnily právě až s příchodem kontroly ČNB. V obou případech ale běží také trestní vyšetřování, které poněkud nabourává představu o konspiraci dohledových i justičních orgánů s cílem zničit záložny. Je tedy pravděpodobné, že podnikání obou záložen provázely přinejmenším velké nesrovnalosti, které ČNB mohla stěží tolerovat.

Jisté je, že segment záložen už nebude takový jako dřív. S Metropolitním spořitelním družstvem a WPB Capital jednak zmizely dva z nejviditelnějších zástupců a nyní došlo také ke schválení návrhu novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vládou. Vzhledem k tomu, že vládní koalice má v Poslanecké sněmovně ČR pohodlnou většinu, lze očekávat, že zákon hladce vstoupí v platnost. Lobby družstevních záložen je navíc silně oslabená zmíněnými případy a stěží se proti tomuto návrhu zmůže na odpor. Obdobná novela navíc byla schválena již loni v květnu kabinetem Petra Nečase. Ten ji však nestačil protlačit celým legislativním procesem. Musí jím tedy projít znovu, ale přinejmenším část opozice nemá důvod novelu blokovat, když ji, ještě ve vládě, sama předkládala.

Návrh reaguje na zhoršující se situaci v sektoru družstevních záložen, která bohužel v loňském roce vyústila v krach největšího subjektu na tomto trhu. Cílem navrhovaných změn je především stabilizace sektoru tzv. kampeliček, přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům a eliminace rizik tohoto sektoru pro Fond pojištění vkladů, řekl k návrhu novely zákona ministr financí České republiky Andrej Babiš. Poukázal tak na nejviditelnější problém celé situace: obrovské zatížení Fondu pojištění vkladů, který se v krátké době musí vypořádat s vyplacením vkladů členům tří velkých družstevních záložen. Není ještě známo, kolik bude třeba vyplatit klientům WPB Capital. Souhrnná vyplacená částka v rámci vypořádání krachů záložen Unibon, Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital ale podle odhadu serveru Měšec může vyšplhat až ke dvaceti miliardám korun. Do Fondu pojištění vkladů přitom každoročně přitečou přibližně čtyři miliardy korun, které jsou tvořeny z drtivé části povinnými příspěvky bank. Samotné záložny přispívají v nižších desítkách milionů korun. Jejich odvody tak zdaleka nestačí k pokrytí rizika, které se v souvislosti s jejich krachy ukázalo v plné šíři. Výplatu členů padlých záložen tak financují z největší části nepřímo banky.

Záložny budou platit víc

V novele je proto obsažena povinnost záložen platit vyšší příspěvky do Fondu pojištění vkladů než banky. Od roku 2015 by tak kampeličky měly platit každé čtvrtletí 0,08 % z objemu pojištěných vkladů (tedy vkladů do 100 000 EUR). Dosud záložny odváděly – stejně jako banky – čtvrtletně 0,04 %. Stavební spořitelny pak odvádějí 0,02 % z pojištěných vkladů. Toto řešení by samo o sobě ale nestačilo. V případě krachu záložny by vybrané prostředky z celého segmentu stěží stačily na výplatu pojištěných vkladů.

Proto je v novele obsažena ještě další „noha“, kterou je omezení bilanční sumy záložen na 5 miliard korun. Tuto sumu zejména Metropolitní spořitelní družstvo výrazně překračovalo. V případě této povinnosti bude platit přechodné období až do roku 2018. Teprve tehdy maximální hranice pro bilanční sumu vstoupí v platnost. Pokud by potom bilanční suma kampeličky tuto hranici přesáhla, musí se buď proměnit v banku nebo okamžitě zastavit svůj růst.

Ty záložny, které si zvolí transformaci na banku do konce příštího roku, budou moci využít také přechodného období na získání příslušného základního kapitálu pro univerzální banku. Ten činí 500 milionů korun. Zmíněné záložny ale získají počáteční úlevu a bude jim stačit základní kapitál ve výši 5 milionů EUR, tedy přibližně 140 milionů korun. Současně ale budou muset předložit pětiletý plán postupného navýšení základního kapitálu až na požadovaných 500 milionů korun.

Důraz na členství

Novela obsahuje také nutnost navýšení rizikového fondu záložen z dvaceti na třicet procent. S účinností od začátku příštího roku budou záložny muset doplňovat svůj rizikový fond částkou odpovídající 20 % jejich ročního zisku. Dnes tato částka odpovídá 10 % ročního zisku. Zvýšené příspěvky bude třeba hradit do chvíle, než rizikový fond záložny dosáhne alespoň třiceti procent všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. V současnosti je tato hodnota stanovena na dvaceti procentech. 

dan_z_prijmu

Od roku 2018 by minimální výše členského vkladu měla činit 1000 Kč. V posledních letech byly přitom členské vklady spíše symbolické. Zároveň bude platit, že služby budou záložny moci poskytovat pouze svým členům, což zejména u úvěrů nebývalo pravidlem. Dojde také k omezení maximální výše úvěru na 30 milionů korun.

Popsaná novela segment záložen do značné míry promění, a to zejména z hlediska jejich velikosti. Už nebude možné, aby kampelička rostla takřka do libovolné velikosti, jako to před svým pádem činilo Metropolitní spořitelní družstvo. Zároveň by se měla zvětšit provázanost členů se záložnou. Ta byla dosud velmi rozvolněná a řadoví členové byli spíše klienty. Příští roky tak budou pro záložny ve znamení hledání nového místa na trhu. Lze očekávat, že některé se promění v banky a jejich místo zaujmou nové. Záložny mají v rámci finančního trhu právo na existenci, je však třeba zajistit, aby nedocházelo k excesům jako v minulosti. Snad tomu pomůže i tato novela.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Spotřebitelské finance i politicko-ekonomická témata jsou vodou na můj mlýn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).