Zákoník práce: Zaměstnavatel může snížit "mzdu"

Překážky v práci mohou být na straně zaměstnance i zaměstnavatele. V některých případech náleží náhrada mzdy. Kdy a v jaké výši? Zaměstnavatel při snížení odbytu může i snížit náhradu mzdy až na 60 %! A pokud nepracujete z "obecně prospěšných důvodů", může na vás dobročinná organizace doplatit...

V předchozích příspěvcích jsme se seznámili s řešením překážek práce na straně zaměstnance a způsoby, které stanoví Zákoník práce a k němu vydané Nařízení vlády č. 5890/2006 Sb. K těmto informacím přidáváme shrnující a společná ustanovení a přecházíme k výkladu právní úpravy překážek na straně zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnance

Platí, že pokud je překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec musí uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

Zákonem stanovenou překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost, tedy mu vystavit příslušné potvrzení, z něhož by naplnění zákonného důvodu bylo zřejmé.

Přestože v řadě případů stanoví zákon poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy za čerpané volno, neplatí to v případě, jestliže zaměstnanec neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto uvedené pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Přitom je stanoveno, že neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

Důležité je pro zaměstnavatele vědět, že pokud je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Jde především o prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zákoník práce stanoví, že v případě, že nemůže zaměstnanec konat práci

  1. pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
  2. v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pokud nemohl zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny shora, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby – jde o zákonem předvídaný jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis.

K uplatnění konta pracovní doby a délce období, po které se uplatňuje, musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost). Upraví-li v těchto případech dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, může náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, má v těchto případech právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku.

Zákoník práce se vyjadřuje jednoznačně i k době strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby. Ta se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, musí poskytnout zaměstnavatel svému zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

  

Anketa

Snížil vám již někdy zaměstnavatel mzdu či plat?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 5. 2009 12:29