Zákoník práce: Náhrada při úmrtí zaměstnance

Nejtragičtější situací provázející pracovní poměr je smrt zaměstnance související s pracovním úrazem nebo jako důsledek nemoci z povolání. Na kolik si český právní systém cení života? V jaké výši získají prostředky na "přežití" pozůstalé vyživované osoby?

Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (předpoklady, které musejí být splněny, byly probrány v minulých částech výkladu této problematiky), je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

  1. náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
  2. náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
  3. náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
  4. jednorázové odškodnění pozůstalých,
  5. náhradu věcné škody.

Uvedené nároky přitom nejsou závislé na tom, zda postižený zaměstnanec před svou smrtí uplatnil ve stanovené lhůtě svá práva na náhradu škody. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.

Náhradu nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým, které definuje občanský zákoník.

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do doby, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Náhrada přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od uvedených částek se odečte důchod přiznaný pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.

Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se musí vycházet z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému zaměstnanci.

Náhradu nákladů na výživu pozůstalých vyplácí zaměstnavatel pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty.

Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.

Náhrada případné věcné škody pak přísluší dědicům zaměstnance.

Zákoník práce stanoví zmocňovací ustanovení, že vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady nákladů na výživu pozůstalých formou nařízení vlády.

<calculator id=„18“></cal­culator>

Anketa

Odškodné ve výši 240 tis. Kč je...