Od 1. 10. platí některé důležité změny v zaměstnávání a práci studentů. Všechny změny se pak týkají pouze práce vykonávané prostřednictvím agentur práce. Obecné podmínky zaměstnávání studentů upravuje zákoník práce.
Zákon o zaměstnanosti vytváří legislativní podmínky pro zaměstnávání studentů prostřednictvím agentur práce. Oba zákony – o zaměstnanosti i zákoník práce – byly pozměněny, přičemž nový zákon o zaměstnanosti přitvrzuje v tom, že při zaměstnávání přes agentury musí studenti platit sociální pojištění. Co z toho konkrétně pro studenty plyne?
Do 30. 9. bylo možné uzavřít s pracovní agenturou smlouvu, která se nazývá dohoda o provedení práce. Z té nevyplývá povinnost odvádět pojistné (zdravotní a sociální). Dnes to již možné není, a proto přichází pro studenty v úvahu tzv. dohoda o pracovní činnosti, která účast na sociálním pojištění zakládá a započítává se jako doba odpracovaná nejen pro účely výpočtu důchodu, ale i pro splnění podmínky výplaty podpory v nezaměstnanosti. Výše úvazku dohody o pracovní činnosti je omezena na 20 odpracovaných hodin týdně.
Na změnu navazuje i další novinka v zákoně o zaměstnanosti, a sice, že lidé, kteří absolvovali střední nebo vysokou školu a nenašli práci, již nemohou dostat podporu v nezaměstnanosti, pokud v posledních třech letech neodpracovali alespoň dvanáct měsíců. Do této doby se jim budou započítávat veškeré brigády během studia stvrzené alespoň dohodou o pracovní činnosti. Zoufat ovšem nikdo nemusí, ani nepracující studenti, protože jsou absolventům namísto toho vypláceny sociální dávky.
Cíle a důsledky změn
Cílem novely je zajistit všem lidem rovné pracovní a mzdové podmínky – tedy studentům stejné, jako mají stálí zaměstnanci firem. Důsledky jsou však dalekosáhlé.
Se všemi těmito novými opatřeními vznikají velké administrativní náklady. Například přijmete brigádu na 3 dny, uzavřete s agenturou smlouvu, ta vás musí přihlásit do systému sociálního a zdravotního pojištění, pak musí zjistit, kolik činí srovnatelná mzda zaměstnanců firmy, kam vás posílá, zpracovat s vámi výpověď, protože student nesmí být zaměstnán na dobu určitou, a nakonec vy odvedete 12,5 % ze mzdy na pojistném a agentura dalších 35 %.
Cena jedné hodiny práce, která dříve byla 75 Kč (ty zaplatila firma, kde brigádník odvedl práci, agentura si strhla provizi – to dnes již možné také není – a brigádník dostal přibližně 50 Kč), dnes činí asi 110 Kč. Dnes student dostane v pracovní agentuře v průměru tak 60 – 70 Kč/hod. Ale pozor, již se jedná o hrubou mzdu! Z ní jsou pak odvedeny všechny nutné srážky a student dostane na konci ani ne 50 Kč na hodinu, tedy téměř stejně jako před změnou zákona.
Kam potom zmizí zbylých 60 Kč? Do státní pokladny a na mzdy administrativy v celém procesu. Kdo zaplatí těchto 60 Kč? Částečně firmy, které dočasné pracovníky potřebují, a pochopitelně pracovní agentury. Přičemž některé již dnes vykazují kvůli zákonu ztráty a mnohé stojí před krachem.
Zákon však dává prostor i české vychytralosti. Při vhodných právních kličkách (jednou z nich je neustálé zakládání a rušení pracovního poměru do 6 dnů) lze všechna zákonná přikázání obejít a pokračovat tak v dnešní praxi. To vše s vědomím Ministerstva práce a sociálních věcí! Proto vás ještě dnes může překvapit, že v některé pracovní agentuře podepíšete dohodu o provedení práce, přičemž to od 1. října není podle nového zákona možné.
Pochopitelně na tom tratí všechny solidní agentury, které se snaží zákon ctít. Právě od nich směřují firmy a brigádníci k agenturám, které zákon obcházejí, nebo do známého schwarzsystému, který je postaven mimo zákon úplně…
Některé agentury oznámily přibližně 50% pokles zájmu o brigádníky ze strany firem. Průzkum mezi studenty vysokých škol vyčíslil podíl přivydělávajících si studentů na téměř 80 procent. Je otázka, jak nový zákon celou věc změní, protože do září letošního roku pracovalo pro agentury práce přibližně 170 000 studentů.
Ztráta pružnosti celého systému práce prostřednictvím agentur, zdražení práce studentů a některé další změny v jiných oblastech pracovního trhu znamenají, že se naopak velmi atraktivní stávají levní cizinci a nezaměstnaní. Právě tyto skupiny nejspíše studenty nejvíce ohrozí.
Jedna z největších agentur práce v ČR oznámila, že zmenší svou databázi studentů ze 40 000 na 6 000. Stát ročně zaplatí v průměru 20 tisíc korun na zdravotním a sociálním pojištění za každého studenta a logicky přemýšlí, jak alespoň zčásti tyto peníze získat zpět. Je otázka, zda se mu to tímto způsobem podaří.
Svůj negativní postoj ke změnám chtějí studenti Technické univerzity v Liberci vyjádřit ve stížnosti u Ústavního soudu. Nelze však počítat s tím, že by to celou věc nějak změnilo. Řešením by podle představitelů agentur práce mohl být tzv. status studenta, který by studentovi vrátil některé výhody, které ho zatraktivní na trhu práce.
Přes toto všechno studentům zůstala i nadále možnost získat brigádu na dohodu o provedení práce přímo u konkrétní firmy, a tím se vyhnout odvodům pojistného. Studentovi tak nezbývá nic jiného, než jednotlivě firmy obcházet a o práci žádat přímo. To znamená, že nákladem pro většinu z nich budou i hodně prošlapané boty.
