Zakázku přihrál konkurenci a hned vyletěl na hodinu

Pokud posíláte klienty svého zaměstnavatele ke konkurenci, pak hrubě porušujete pracovní kázeň tím, že útočíte na jeho majetek. Zaměstnavateli tím uchází zisk.

Dopisem ze dne 15. 12. 2006 zaměstnavatel (žalovaný) sdělil zaměstnanci (žalobci), že s ním okamžitě zrušuje pracovní poměr z důvodu „hrubého porušení pracovní kázně“, jehož se měl dopustit „zneužitím informací v obchodním styku získaných výkonem funkce vedoucího střediska dopravy a mechanizace a poškozením žalovaného odlivem zakázek v oblasti dopravy a mechanizace“. Zaměstnanec se však začal soudně domáhat určení, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Krom toho, že vznesl formální námitky jako např., že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru „není skutkově vymezen“, namítal, že žalovanému zaměstnavateli nevznikla „na základě“ práce žalobce žádná škoda.

Jak rozhodovaly soudy nižších stupňů

Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Z „jediného a osamoceného případu“, kdy měl žalobce v listopadu 2006 sjednat dopravu „konkurenční firmě MAGIC SPELL“, nelze podle názoru soudu prvního stupně usuzovat na „zvlášť hrubý způsob porušení povinnosti“. Pro formální vady rozsudku však odvolací soud na základě odvolání žalovaného zaměstnavatele rozsudek zrušil a vrátil věc znovu soudu prvního stupně. Ten žalobě znovu vyhověl. A jeho rozsudek tentokrát potvrdil i soud odvolací. Proto si podal žalovaný zaměstnavatel dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Namítal, že soudy nesprávně posoudily závažnost protiprávního jednání žalobce spočívajícího v tom, že jako vedoucí přepravy sjednal obchod (přepravu) namísto pro žalovaného jako svého zaměstnavatele pro „spřízněný právní subjekt“. Podle názoru žalovaného je takové jednání, byť by se vyskytlo pouze v jednom případě, „natolik zásadním porušením loajality k zaměstnavateli a tak zásadně v rozporu se zájmy zaměstnavatele“, že zakládá důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru. Až Nejvyšší soud ČR dal zaměstnavateli po dlouhých 9 letech souzení za pravdu.

Pravidla zákoníku práce

Zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Uvedené povinnosti, které patří k základním povinnostem zaměstnanců, představují ve své obecnosti mravní imperativ kladený na každého zaměstnance, jenž ve svém obsahu znamená určitou míru loajality ve vztahu ke svému zaměstnavateli a zároveň též i obecnou prevenční povinnost zaměstnance ve vztahu k majetku a oprávněným zájmům zaměstnavatele; jde o požadavek na určitou úroveň kvality chování zaměstnance. Zákon zde vedle povinností vyplývajících z právních předpisů a jiných předpisů vztahujících se k práci zaměstnance ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo morální.

Útok na majetek zaměstnavatele, kterému ušel zisk

Nejvyšší soud ČR již dříve dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Případy, kdy se takto Nejvyšší soud ČR vyslovil, jsme si přiblížili. Čtěte: Předstíral práci a falšoval docházku, vyletěl na hodinu a Kuchařka si odnesla domů zbytky od oběda, dostala vyhazov na hodinu

Jednáním, které bylo žalobci vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 15. 12. 2006 („zneužití informací v obchodním styku získaných výkonem funkce vedoucího střediska dopravy a mechanizace a poškození žalovaného odlivem zakázek v oblasti dopravy a mechanizace“) a které mělo podle tvrzení žalovaného spočívat v tom, že žalobce předal dopravní zakázku, kterou si u žalovaného objednala Ing. L. T., společnosti MAGIC SPELL, s. r. o., žalobce zaviněně porušil jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Pro zaměstnance nevyplývá jen zákaz způsobovat zaměstnavateli skutečnou škodu na jeho majetku, ale též jeho povinnost chovat se tak, aby svým jednáním zaměstnavateli nezpůsobil ani jinou majetkovou škodu (tzv. ušlý zisk).

Takovou škodu žalobce způsobil žalovanému, jestliže jej připravil o zisk ze zakázky objednané u žalovaného jeho zákaznicí Ing. L. T. tím, že tuto zakázku předal společnosti MAGIC SPELL, s. r. o.

widgety

Zhodnocení případu

Se soudy nižších stupňů lze souhlasit v tom, že při posuzování intenzity porušení pracovní kázně je třeba přihlížet též k dosavadnímu postoji zaměstnance k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, jakož i k tomu, jaká byla výše škody, kterou zaměstnanec svým jednáním způsobil zaměstnavateli. Vzhledem k okolnostem, za nichž k porušení pracovní kázně žalobcem mělo dojít, měly však soudy přihlížet zejména k tomu, že žalobce se svým jednáním, které mělo spočívat v úmyslném způsobení škody žalovanému v podobě ušlého zisku předáním zakázky zadané žalovanému jiné obchodní společnosti, dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnance, který měl jako vedoucí střediska dopravy a mechanizace činit kroky potřebné k vyřízení zakázky žalovaným a k zajištění zisku žalovaného z ní a který namísto toho informace o zakázce zneužil k jejímu předání jinému podnikateli.

Závěr

Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 1229/2014, ze dne 3. 3. 2015, zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně, kterému vrátil věci k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ČR tímto rozhodnutím navázal na své předchozí závěry, podle kterých útok na majetek zaměstnavatele zpravidla představuje zvlášť hrubé porušení pracovních povinností zaměstnancem. Takový útok nemusí představovat jen přímé zmenšení majetku zaměstnavatele, ale útokem na majetek zaměstnavatele může být i jeho nerozšíření způsobené jednáním zaměstnance.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 8. 2015 16:02