Spočítejte si...

Zavřít

Zahraniční studijní pobyt – rozumná investice (3)

Zahraniční studijní pobyty se stávají cenově dostupnými a jejich počet rok od roku roste. Grant většinou nepokrývá celkové náklady studenta, ale téměř vždy uhradí více než polovinu výdajů. Každopádně ale platí, že vycestovat na studium do zahraničí a ještě dostat dotaci přes 1000 € je výzva, která by se neměla odmítat.

Studium v zahraničí se stává finančně docela přístupným hlavně díky různým grantům, které poskytují v závislosti na programu buď Evropská unie, ministerstvo školství, anebo jiná organizace či nadace. V současnosti jsou zahraniční pobyty levnější také díky stoupající reálné mzdě v české ekonomice a dlouhodobě silné koruně. Zahraniční pobyt se zlevňuje i díky ušetřeným nákladům, které by rodič jinak na dítě vynaložil, kdyby zůstalo studovat doma (koleje, stravování apod.)

Finanční stránka však nejvíce záleží na cílové zemi, kam student cestuje. Studium v Japonsku může stát mnohonásobně více než studium v Polsku. „Silně záleží na destinaci,“ zdůrazňuje Dana Mrkvičková, vedoucí Evropské kanceláře Českého vysokého učení technického (ČVUT). „U výjezdů v rámci bilaterálních dohod si studenti doplácejí na pobyt v Kanadě. U programu Erasmus jsou granty diferencované dle nákladů pobytu a jsou jednotné pro celou ČR. Grant je v každém případe pouze příspěvkem na úhradu nákladů pobytu, nemá pokrýt celkové skutečné náklady, i když v některých zemích dle zkušeností našich studentů jim příspěvek v podstatě stačil. V jiných zase museli doplácet větší procento,“ sdělila pro finanční server Měšec.cz institucionální koordinátorka programu Erasmus na ČVUT.

V nemalé míře závisí i na nárocích jednotlivých studentů. „Studenti pocházejí z různých socioekonomických skupin, žijí různým životním stylem, mají rozdílné životní standardy a nároky. Podle závěrečných zpráv studentů vím, že tam, kde některému studentovi nestačí 500 EUR na měsíc, jiný bez problémů vyjde s grantem 350 EUR a ještě mu zbude,“ uvedla pro Měšec.cz Andrea Augustinová z oddělení pro zahraniční vztahy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V praxi většinou u evropských zemí platí, že kdyby student v zahraničí pouze studoval, dalo by se z grantu vyžít, resp. doplatil by ze svého nižší částku. Jenomže tím, že student má zájem i cestovat, užívat si a poznávat co nejvíce cizí zemi, pobyt se prodraží. Dosvědčují to i samotní studenti.

Martin Kerek, student SU OPF Karviná, 1 semestr na Oulu polytechnic, Finsko: Grant 1800 € – vlastní zdroje 300 €. „Vycestování a zorganizování života na začátku bylo dost nákladné (letenka, ubytování, cestování, strava a pod.). Později člověk zjistí, kde je výhodné nakupovat, jaké slevy může využívat. Největší položka nákladů připadá na společenský život, kterému se asi nikdo nevyhne. V takovém případě to ale stojí za to – peníze jsou relativní a nenahradí dobré vzpomínky“.

Ivana Ševčíková , VŠE Praha, 1 semestr na Université catholique de Louvain, Belgie: Grant kolem 60 000 Kč – vlastní zdroje kolem 40 000 Kč. „Grant celé studium rozhodně nepokryl. Je to ale trochu ovlivněné tím, že jsme hodně cestovali. Kdybych nevytáhla paty z Louvain-la-Neuve, tak by mi grant pokryl asi 80 % veškerých výdajů“.

Milan Turoň, student SU OPF Karviná, 1 semestr na Canakkale Onsekiz Mart University, Turecko: Grant přes 1000 € – vlastní zdroje 300 €.

Zahraniční pobyty v číslech

Zájem českých studentů o výměnné pobyty a také jejich počet pravidelně stoupá, o čemž svědčí i statistiky programu Erasmus.

Studenti Erasmus

Ve školním roce 2005–2006 se zapojilo do programu Erasmus 40 českých vysokých škol a univerzit. Přitom nejvíce byla v tomto směru aktivní Univerzita Karlova, která uskutečnila celou pětinu všech výjezdů. Následuje Masarykova univerzita v Brně a České vysoké učení technické v Praze.

Studenti 2005-2006

Co se týče destinací, do kterých čeští studenti směrovali svá studia, tak nejoblíbenější bylo Německo. Němčina je druhý nejpoužívanější cizí jazyk mezi českými studenty a na rozdíl od angličtiny ho studenti mohou procvičovat pouze v Německu a Rakousku. Dalším důvodem je relativní blízkost, což upřednostňují studenti, kteří vyjíždějí poprvé na delší dobu do zahraničí a nechtějí být moc daleko od domova. Německo bylo ve školním roce 2005–2006 cílovou destinací pro 22 % všech zahraničních výjezdů, do Francie zamířilo 13 % a do Španělska 8 %. Dále následují země, do kterých si jezdí studenti procvičit angličtinu.

Nejoblíbenější destinace studentů při zahraničních pobytech
Země 2005–06 Vyučovací jazyk
Německo 1032 němčina
Francie 619 francouzština
Španělsko 378 španělština
Velká Británie 375 angličtina
Finsko 293 angličtina
Rakousko 280 němčina
Nizozemí 239 angličtina
Portugalsko 216 angličtina
Itálie 193 italština
Švédsko 170 angličtina
Belgie 165 angličtina, francouzština
Dánsko 136 angličtina
Polsko 135 angličtina
Řecko 110 angličtina
Slovensko 66 angličtina
Norsko 63 angličtina
Slovinsko 63 angličtina
Irsko 60 angličtina
Turecko 58 angličtina
Litva 25 angličtina
Bulharsko 11 angličtina
Maďarsko 11 angličtina
Estonsko 6 angličtina
Island 5 angličtina
Lotyšsko 5 angličtina
Rumunsko 4 angličtina
Malta 3 angličtina
Kypr 2 angličtina
Lichtenštejnsko 1 angličtina
Lucembursko 1 angličtina

Závěrečný díl seriálu o zahraničních studijních pobytech se zaměří na to, jak zaměstnavatelé přihlížejí k tomu, že zájemce o práci absolvoval zahraniční pobyt. Tedy, jak se tato investice do vlastního kapitálu projeví na trhu práce.

Anketa

Jaký jazyk byste jeli studovat do zahraničí?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 6. 2008 11:32