Spočítejte si...

Zavřít

Zahraniční studijní pobyt – rozumná investice (2)

I když je na vysokých školách v Česku poptávka po zahraničních studijních pobytech veliká, některá místa zůstávají neobsazená. Mezi nejoblíbenější destinace patří západní země, USA, Mexiko a Austrálie. Naopak o studium na východě Evropy není velký zájem.

Stále více českých studentů přichází na chuť studiu v zahraničí. Je to jedinečná možnost, jak si zlepšit jazykové znalosti, žít na čas v jiném kulturním prostředí a starat se během toho o sebe sám. Minulý díl seriálu o zahraničním studijním pobytu se věnoval tomu, jaké má student vysoké školy v České republice možnosti dostat se do zahraničí. Druhý díl se zaměřuje na to, jaká je na univerzitách poptávka po zahraničních pobytech, jaká je šance se tam dostat a jaké destinace naši studenti preferují.

Boj o místo v zahraničí

Nejjednodušší cesta, jak se dostat na studium v zahraničí, je přes vysokou školou organizované výměnné pobyty. Škola má navázané dohody s partnerskými zahraničními univerzitami a zvolený program, přes který se pobyt organizuje a financuje. U nás je nejoblíbenější a nejpoužívanější program Erasmus, který se zaměřuje na pobyty organizované v rámci Evropské unie, kandidátských zemí a zemí Evropského hospodářského prostoru. Mimo EU se využívají bilaterální mezivládní dohody.

V rámci programu Erasmus vyjíždí v posledních letech kolem 350 studentů ročně, v rámci tzv. bilaterálních dohod mimo Evropu je to asi 90 studentů. Studenti vyjíždějí i v rámci jiných možností, které přímo poskytují fakulty. O těchto výjezdech ale centrálně nemáme přehled, uvedla pro Měšec.cz vedoucí Evropské kanceláře Českého vysokého učení technického (ČVUT) Dana Mrkvičková.

Zájem o zahraniční pobyt je poměrně velký a obsazenost záleží hlavně na destinaci. Velký zájem mimo Evropu je o USA a Mexiko, kde poptávka obvykle silně převyšuje nabídku, neobsazená místa zůstávají například u smlouvy s Tchaj-wanem. V rámci programu Erasmus nabízíme možnost výjezdů a studia na více než 200 partnerských evropských škol. Na jedné straně se do přijímacího řízení hlásí mnoho studentů, ale musíme odmítat ty, kteří nesplňují jazykové nebo studijní předpoklady. Proto zůstávají vždy některá místa neobsazena. I zde existují oblíbené a méně oblíbené destinace, dodává Mrkvičková, která zároveň zastává pozici Institucionální koordinátorky programu Erasmus na ČVUT.

Neobsazená místa jsou i na jiných školách. Bohužel místa stále zůstávají volná. Jde zejména o místa do takzvaných východních zemí, řekla Měšci.cz Andrea Augustinová z oddělení pro zahraniční vztahy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Stále přetrvává trend, že naši studenti nemají zájem o země, jako jsou Polsko, Maďarsko či Slovensko, potvrzuje předchozí informace Hana Kysilková, která pracuje jako koordinátor pro mezinárodní programy na Masarykově univerzitě v Brně.

Naopak u zemí, o které je nejvyšší zájem, musí uchazeč prokázat skvělé jazykové nebo odborné znalosti, aby v konkurenci uspěl. Největší zájem je o státy západní Evropy (kvůli jazyku zejména Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko a Itálie) a hodně lákají země jako USA, Japonsko nebo Austrálie. Jenže tato místa jsou kvůli finanční náročnosti značně omezená, a proto poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku.

Na co čekat?

Předtím, než se student vůbec odhodlá žádat o zahraniční pobyt, honí se mu hlavou mnoho otázek. Jak to v cizí zemi zvládnu? Bude moje jazyková úroveň stačit? Co když škola bude mnohem těžší než u nás doma? Podle Michaely Polonské, studentky Slezské univerzity v Opavě, která v uplynulém semestru navštívila přes program Erasmus Finskou univerzitu Oulu Polytechnic, jsou to ale zbytečné obavy. Hlavně nemějte strach být daleko od rodiny a přátel. Určitě to bude pro vás zážitek na celý život, který se nemusí opakovat. Tahle příležitost se nabízí pouze v rámci studia na vysoké škole, radí Polonská.

Zbytečné jsou i obavy z adaptace v jiné kultuře. Člověk, který hodně procestoval, uzná, že lidé jsou ve své podstatě stejní na celém světě a liší se jenom kulturními zvyklostmi. Na mnoha vysokých školách ve světě existují studentské spolky zaměřené na pomoc při adaptaci zahraničních studentů v dané zemi. Odkaz na svou stránku mají umístněný většinou na oficiálních stránkách domovské univerzity. V Evropě se tyto spolky začaly sjednocovat do Erasmus student network. Studenti z těchto spolků provázejí zahraničního studenta během jeho pobytu, vyzvednou ho na letišti, poskytnou informace o škole, o zemi, o zvyklostech, doporučí místa, která se vyplatí navštívit, a podobně.

Samotný statut „studenta” nabízí mnohem lepší výhody než statut „turista”. Mimo jiné proto, že v mnoha muzeích a památkách mají studenti vstup zdarma nebo na studentskou slevu, což může v zemích zaměřených na cestovní ruch (Turecko, Portugalsko apod.) ušetřit hodně peněz.

Další díl se zaměří hlavně na finanční stránku pobytu. Tedy na to, jak vysoké jsou granty a kolik je potřeba vlastních prostředků.

Anketa

Strávili jste během studií na vysoké škole semestr v zahraničí?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 6. 2008 11:26