Hlavní navigace

Zahraniční studijní pobyt – rozumná investice (1)

22. 8. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jedna lidová moudrost praví, že člověk roste pouze tehdy, když se snaží dostat dál, než jsou hranice toho, kde už stojí. Jednou z možností takového růstu může být i zahraniční studijní pobyt. Jaká vede nejjednodušší cesta ke studiu v cizině či jak strávit rok na vysněné zahraniční fakultě? Možností je dnes už nespočet.

V současné době studuje na vysokých školách v České republice přes 300 000 studentů a každoročně brány univerzit opustí kolem 50 000 absolventů. Jenže k zaměstnání u prestižních společností už dávno nestačí jen vysokoškolský diplom. Zaměstnavatele u čerstvých absolventů zajímají také jejich mimoškolské aktivity a zkušenosti s pobytem v zahraničí.

Možnosti, které se dnes nabízejí vysokoškolským studentům, jim jejich rodiče a prarodiče upřímně závidí. Vycestovat na semestr do Finska, Německa, Francie nebo Španělska se stává mezi studenty vyšších ročníků docela běžnou záležitostí. Některé renomované školy dokonce nabízejí možnosti studia i v zemích, jako jsou USA, Kanada, Japonsko, Austrálie anebo – pro nás trochu exotičtější – Tchaj-wan, Peru a Chile.

Mnohé studijní pobyty (v závislosti na cílové zemi a potřebách studenta) se pro rodiče staly finančně docela přístupnými, a to hlavně díky různým grantům, které poskytuje v závislosti na programu buď Evropská unie, ministerstvo školství anebo jiné organizace a nadace. V současné době jsou zahraniční pobyty levnější také díky stoupající reálné mzdě v Česku a dlouhodobě silné české koruně. Dále si je třeba uvědomit, že zahraniční pobyt se zlevňuje i díky ušetřeným nákladům, které by rodič jinak na studenta vynaložil doma (koleje, stravování apod.). Když uvážíme i možnost, že šikovný student má v některých státech dokonce možnost si při studiu najít brigádu, může zahraniční pobyt skončit i finančním ziskem.

Jak se na zahraniční studijní pobyt dostat?

Jestliže jste vysokoškolským studentem, pak existují 2 způsoby:

  1. výjezd prostřednictvím vlastní školy – je nejjednodušší, neboť téměř všechny administrativní náležitosti od navázání spolupráce se zahraniční univerzitou až po zprostředkování a udělení stipendia studentovi organizuje vysílající škola. Tento systém funguje tak, že domovská univerzita má podepsanou meziuniverzitní dohodu, kde je zakotvená mobilita studentů se zahraniční partnerskou univerzitou a možnosti volby zahraničního studijního programu, přes který se výjezdy uskutečňují a financují. (Nejpoužívanější je program Evropské unie LLP, který v sobě zahrnuje podprogramy jako Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci apod., ale také může být i AIA, CEEPUS, Fulbrightovo stipendium a další.) Tudíž studenti domovské univerzity mají právo studovat v rámci programu na zahraniční partnerské univerzitě a naopak studenti partnerské univerzity mají právo studovat u nás. Zpravidla mají školy více partnerských univerzit z různých zemí v závislosti na velikosti, možnostech a potřebách školy. Například Univerzita Karlova má v současnosti podepsaných 191 partnerských smluv, Masaryková univerzita v Brně 91 a Slezská Univerzita v Opavě 27. Jednou nebo dvakrát ročně pak vyhlašuje univerzita konkurs na semestrální nebo roční studijní výměnný pobyt na partnerských univerzitách, který je omezen počtem míst na jednotlivé univerzity.

    Student si pak z nabídky vybírá cílovou univerzitu (fakultu) v zemi, kde by chtěl studovat. Měl by se řídit podle toho, jestli studijní obor, který zahraniční univerzita nabízí, je podobný tomu, co studuje doma. Zkoušky, které pak absolvuje v zahraniční, mu budou uznány i doma, pokud se bude shodovat struktura předmětu. Když má student vytipovanou univerzitu v zahraničí, podá žádost na oddělení zahraničních styků na své fakultě. Výběr studentů je v kompetenci univerzity, a proto se na jednotlivých školách může lišit. Většinou to funguje tak, že student se svou žádostí dává i životopis a motivační dopis, proč chce vycestovat. Pak je přizván k ústnímu pohovoru, kde se zkoumají jeho jazykové schopnosti a studijní předpoklady. Jestliže konkursem úspěšně projde, zbývá zařídit několik málo administrativních úkonů, podepsat s vlastní univerzitou finanční dohodu o nevratném grantu a už se může těšit na zahraniční pobyt.

  2. „Free-movers“  – je určeno pro studenty, kteří si z jakéhokoliv důvodu nevybrali ani jednu z možností studia na partnerských univerzitách, a přesto mají zájem jít studovat do zahraničí (do konkrétní země nebo na konkrétní univerzitu) jako řádní studenti. Tato možnost samozřejmě existuje, avšak cesta ke zrealizování pobytu je mnohem náročnější. Student tak musí sám kontaktovat zahraniční univerzitu a musí se taky sám zajímat, jaké možnosti grantů se mu nabízejí. Oddělení zahraničních styků domovské fakulty mu s tím pomáhá. Je ale třeba si uvědomit, že zařídit zahraniční studium na vlastní pěst je časově náročný proces. Také veškeré informace, které bude student potřebovat pro zajištění zahraničního pobytu (studijní informace, informace o získání stipendia, praktické informace aj.), jsou rozptýlené na mnoha místech. Může také dojít k problémům při finančním zajištění pobytu nebo k tomu, že domovská fakulta neuzná předměty absolvované v zahraničí. To je třeba před odjezdem řádně prokonzultovat na domovské univerzitě. Výhodou je, že si student může sám zvolit přesně takovou univerzitu, která mu vyhovuje, může si sám stanovit dobu trvání pobytu a, když se dobře porozhlédne po grantech, objeví i více možností získání finanční podpory.

O možnostech stipendií se student může informovat:

dan_z_prijmu

v České republice

V zahraničí

Příště se dozvíte…

V této části jsme ukázali, jaké má zdejší vysokoškolský student možnosti vycestovat do zahraničí za studiem. V dalších dílech si povíme něco více o finanční stránce pobytu. Podíváme se, kam čeští studenti nejvíce cestují, jaké mají z toho pocity a také to, jak posuzují zaměstnavatelé uchazeče o zaměstnání, kteří již zahraniční pobyt absolvovali.

Je rozumné investovat do studia?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí redaktor. Peter Bayer je studentem Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, obor finance, v němž se taky hodlá uplatnit i po absolutoriu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).