Spočítejte si...

Zavřít

Zadlužujeme se bez pojištění

České domácnosti nepřestaly s rychlým přijímáním úvěrů ani v loňském roce. Je to dáno i tím, že k nim mají v porovnání se zahraničím nadprůměrně vřelý přístup a nákup na dluh jim zkrátka nevadí. Rizik si jsou dobře vědomy, nicméně svou platební schopnost si pojišťuje jen malá část z nich.

Fenomén rychlého zadlužování českých domácností je v posledním roce velmi diskutovaným tématem. Vždyť jen za loňský rok vzrostla zadluženost domácností o 100 miliard korun a k poslednímu dni roku dosáhla 417,66 mld. Kč. V důsledku toho je zadluženo více než 72 % českých domácností a průměrná rodina musí na splátky dávat přes 5 % svých příjmů.

Již v říjnu minulého roku byla na Měšci publikována studie o vývoji zadluženosti českých domácností, z níž vyplynulo několik zásadních skutečností o tomto fenoménu:

  • V polovině roku 2000 došlo ke zlomu ve vývoji zadlužení domácností.
  • Od této doby zadlužení domácností dynamicky narůstá.
  • Většina vypůjčených prostředků směřuje na pořízení nového bydlení.
  • Příčinou je počáteční nízké zadlužení, potřeba nového bydlení, demografické změny, změny preferencí, nízké a stabilní úroky, rostoucí mzdy a vstřícný postoj bank.
  • Důsledkem je pokles krytí dluhů úsporami, finančním majetkem, nárůst podílu splátek na příjmech domácností, výrazné změny v bilancích bank a nárůst bytové výstavby.
  • Zvýšená poptávka po nemovitostech vede k růstu jejich cen, což částečně redukuje výhody plynoucí z nízkých úrokových sazeb.
  • Stále nižší krytí dluhů finančním majetkem nesouvisí s vyspělostí ekonomiky, nýbrž se změnou preferencí domácností.
  • V mezinárodním srovnání je tempo růstu zadlužování v ČR stále poměrně vysoké.
  • Značné tempo nárůstu dluhů v porovnáním se zahraničím souvisí s nízkou proúvěrovaností ekonomiky, čím vyspělejší ekonomika je, tím vyšší je její proúvěrovanost. S rostoucí vyspělostí ekonomiky roste i podíl úvěrů na HDP na jednoho obyvatele.
  • Prozatím je platební disciplína domácností dobrá. Problematická je pouze u spotřebitel­ských úvěrů.
  • Riziko představuje pokles cen nemovitostí, prudký růst úrokových sazeb a negativní vývoj příjmů domácností. Žádný z těchto jevů nelze v brzké době očekávat.

V minulém týdnu zveřejnila pojišťovna Cardif PRO VITA, největší poskytovatel bankopojištění na českém trhu, výsledky průzkumu, který si nechala vypracovat od společnosti TNS SOFRES. Z něj vyplynula řada nových informací o tom, jakým způsobem čeští dlužníci přemýšlejí a jak vnímají rizika spojená se svými dluhy.

Velmi zajímavá je informace o tom, že většina domácností preferuje současnou spotřebu před spotřebou budoucí a v důsledku toho si 73 % domácností myslí, že je pohodlné okamžitě uspokojovat své potřeby nákupem na úvěr. Toto číslo dokonce mezi šestnácti sledovanými zeměmí přesahuje průměr (62 %). Podíl se pak ještě zvětšuje s klesajícím věkem a ve skupině 25 – 34letých dosahuje dokonce 82 %.

Přijatelnost financování prostřednictvím úvěru

Vnímání úvěrů

Zdroj: Cardif

Přijatelnost financování potřeb prostřednictvím úvěru se liší také v závislosti na předmětu koupě, tudíž například úvěr na koupi nemovitosti a renovaci je přijatelný pro 68 % (28 procentních bodů nad průměrem 16 zemí), na koupi domácího spotřebiče pro 50 % (13 procentních bodů více), na koupi automobilu pro 45 %, na financování vzdělávání pro 43 %, avšak financování dovolené úvěrem shledává přijatelným pouze 8 % dotázaných.

Podle závěrů výzkumu se čeští dlužníci nejvíce obávají životních rizik, jakými jsou úmrtí, vážná onemocnění či dopravní nehody, která by mohla následně ztížit splácení přijatých úvěrů. Tyto obavy jsou v případě českých dlužníků vyšší než u jejich zahraničních protějšků.

Finanční zranitelnost českých domácností je přitom podle výzkumu jedna z nejvyšších v rámci 16 zkoumaných zemí, neboť pro 46 % pracujících Čechů by bylo nemožné udržet současný životní styl déle než 3 měsíce. V důsledku toho 80 % dotazovaných Čechů drží své měsíční výdaje pevně pod kontrolou.

Tento závěr je zajímavý zejména v konfrontaci s podílem domácností, které využívají pojištění schopnosti splácet finanční závazek, tedy tzv. bankopojištění. Ten podle výzkumu činí pouhých 19 % oproti 25 procentům v ostatních sledovaných zemích.

Přesto je pro mnohé překvapivý počet klientů, kteří již mají v ČR bankopojištění sjednáno, například právě u Cardifu jde o téměř 1 milion klientů z 21 různých finančních institucí. Vedle toho vstoupila v prosinci na trh pojišťovna Genworth Financial, která je v oboru světovou jedničkou.

Pojištění schopnosti splácet klient nevybírá sám, výběr závisí na dané instituci a rizicích, která chce mít krytá. Kvůli tomu nemůže řada klientů sjednat pojištění ztráty zaměstnání, protože daná finanční instituce spolupracuje pouze se svou pojišťovnou, která pojišťuje jen základní rizika, jako je například smrt. Pojistné platí klient formou navýšení měsíčních splátek úvěru, pro základní tři rizika (smrt, invaliditu a pracovní neschopnost) činí kolem tří procent, stejně jako při pojištění ztráty zaměstnání. Dohromady pak kolem šesti procent. Např. Cardif nejvíce pojistných událostí zaznamenává z důvodu ztráty zaměstnání.

Klienti si prostřednictvím uvedeného pojištění mohou pojistit jednak splátky dluhu a zároveň i zbytkovou hodnotu úvěrového či leasingového dluhu. Pojistnou událostí může být pracovní neschopnost z jakéhokoli důvodu, plná invalidita klienta, která mu je přiznána v průběhu splácení, úmrtí, popřípadě ztráta zaměstnání.

Anketa

Půjčili byste si na dovolenou?