Hlavní navigace

Zadlužení roste, splácíme lépe. Zlevní nám hypotéky a spotřebáky?

13. 3. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Naše zadlužení roste, přitom se snažíme splácet stále poctivěji. Co to pro nás znamená? A může nám to snížit úrokové sazby u některých úvěrových produktů?

Češi patří mezi nejspořivější národy v Evropě, v posledních letech však roste i jejich zadlužení. V roce 2014 mělo úvěr celkem 3,1 milionu Čechů, z toho na bydlení mělo nějaký úvěr 1,1 milionu z nás (530 000 obyvatel mělo hypoteční úvěr). Vyplývá to ze zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací k vývoji úvěrů v roce 2014.

Rostou také krátkodobé úvěry, kam patří osobní a spotřebitelské úvěry a splátkové karty. Jejich objem v loňském roce vzrostl meziročně o 9,5 miliardy a dosáhl 301,1 miliardy Kč. Ačkoliv splátkových karet máme nejvíce, dlužíme na nich nejnižší částky, umístily se proto z hlediska objemu na třetím místě. Zájem klientů se vloni soustředil na úvěry spotřebitelské, které už splácí 870 tisíc Čechů. Průměrně si každý z nich půjčil 142 tisíc korun, uvedl Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru. 

Hypotéky táhnou zadlužení nahoru

Větší zájem je především o hypotéky, celkový objem hypoték se loni zvýšil o pět procent na necelých 1,1 bilionu korun, zatímco počet klientů vzrostl dokonce o 9 %. Zájem o úvěry na bydlení je stále enormní. Hypotéku splácí o 43 tisíc lidí více než v roce 2013, sdělila Zuzana Pečená, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Ač se může růst hypoték zdát varovný, banky jsou při úvěrování značně opatrné a zájemce si prověřují, daří se jim tak rizikovost klientů držet na úrovni 1,4 %.

Důvodem růstu hypoték jsou především značně nízké úrokové sazby: V segmentu domácností pokračuje dynamický růst nových úvěrů na bydlení, čemuž napomáhají rekordně nízké sazby hypoték. Přetrvává tendence poklesu zájmu o čerpání kontokorentů a úvěrů z kreditních karet. Zájem o nákupy na úvěr ale roste a promítá se do obnovení zájmu o nové spotřebitelské bankovní úvěry, splátkové prodeje či o leasing. Pravděpodobně tak domácnosti financují vybavení nově pořízených nemovitostí, k nimž se často váží i nákupy automobilů, uvedla již v minulosti Eva Zamrazilová, která pracuje jako analytička České bankovní asociace.

Zajímavé také je, že celkový objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplacením se meziročně snížil o 1,5 mld. Kč. Podle Rajla je důvodem jak lepší výkon ekonomiky, tak častější prověřování žadatelů o úvěr: Počet on-line dotazů do Nebankovního registru vzrostl za posledních 5 let více než dvojnásobně. Zároveň stoupá i počet pravidelných monitorovacích dotazů na celkové portfolio klientů finančních institucí. Navíc do našeho registru průběžně vstupují další společnosti, což přispívá k větší bezpečnosti na úvěrovém trhu. Očekáváme proto, že rizikovost se nebude zvyšovat.

Vývoj úvěrů v roce 2014
Objem dluhu celkem 1,7 bilionu Kč
Objem krátkodobého dluhu 370 miliard Kč
Objem dlouhodobého dluhu 1,4 bilionu Kč
Podíl krátkodobého dluhu 21 %
Podíl dlouhodobého dluhu 79 %
Další údaje Meziroční změna
Počet obyvatel s úvěrem 3,1 milionu + 163 000
Počet úvěrových smluv na krátkodobý dluh necelých 5 milionů – 205 000
Počet klientů s hypotékou 530 000 + 9 %
Počet klientů s krátkodobým dluhem 2,5 milionu – 2 %
Průměrná částka na klienta s hypotékou 2 miliony Kč – 68 000 Kč
Průměrná částka na klienta s krátkodobým dluhem 149 000 Kč + 8000 Kč

Zdroj: Bankovní a Nebankovní registru klientských informací – Czech Credit Bureau

Co pozitivní data znamenají?

Statistiky jsou fajn, co ale pro obyčejného člověka znamenají? Statistiky by nám totiž mohly něco napovědět o současné pozici velkých bank na českém trhu. Známá jsou tedy dvě fakta: objemy úvěrů rostou, zároveň klesá míra těch, které se nesplácejí. Stále však neprobíhá u některých produktů takový konkurenční boj, jaký by probíhat měl.

Zatímco tedy v případě hypoték se velké banky skutečně poučily a splnil se náš předpoklad, že by měly začít nabízet hypotéky s úrokovou sazbou kolem 2 %, což v době publikace působilo značně drze a nereálně (autor byl obviněn z neznalosti situace na bankovním trhu), tak v případě spotřebitelských úvěrů se nabízí stále vysoké průměrné úrokové sazby. Čtěte k tématu: Staré banky by mohly porazit novou konkurenci. Důležitější jsou ale dividendy

Dokládá to například Reality test serveru Bankovnípoplatky.com, který uskutečnil testy spotřebitelských úvěrů mezi 14 bankami. Údaje příliš pozitivní nejsou, došlo jen k mírnému poklesu průměrné úrokové sazby o 0,25 p.b. z 14,44 % v roce 2013 na 14,19 % v roce minulém. Primárně došlo ke zlevnění úvěrů kvůli politice rušení některých poplatků, úvěry však plošně velké banky nezlevňují.

Zatímco například u mBank nebo Air Bank byly úvěry po celý rok k dostání za RPSN 10,4 %, u ČSOB nebo u Poštovní spořitelny nekleslo podle Reality testu RPSN pod 20 %. Banky v řadě případů těží z nevědomosti klientů, kteří často úvěry neporovnávají a zamíří do bankovní pobočky bez toho, aniž by si zjistili aktuální situaci na trhu. Stejná situace je také ohledně dluhů na kreditních kartách, kde úroky stagnují. 

skoleni_15_4

Velké banky by měly konkurovat těm malým

Zdá se, že nové banky nemají na trhu spotřebitelských úvěrů příliš silnou konkurenci, mají totiž nejvýhodnější úvěry. Nové banky však mají dražší zdroje peněz – nabízejí výrazně vyšší úrokové sazby na spořicích, ale také termínovaných vkladech. Velké banky se tedy boje o spotřební úvěry účastní stále nedostatečně – mají dojem, že můžou nadměrně těžit ze své rozsáhlé pobočkové sítě s tím, že k nim klienti zamíří z ulice. Nové banky se ale také snaží své výhodnější úvěry nabízet prostřednictvím intenzivních marketingových kampaní. Jednoho dne se tak může stát, že klient do dané pobočky pro úvěr nezamíří, ale raději ho sjedná prostřednictvím internetu.

Lze tedy banky pochválit za to, že nastartovaly intenzivní konkurenční boj na trhu hypoték, (i když vůči Švýcarsku máme stále mezery) a některé z nich zavedly účty, kde se nemusí platit poplatky za vedení, nyní ale musí bojovat také na poli spotřebitelských úvěrů a úvěrů na kreditních kartách. Věříme, že podobně jako u hypoték v tom budou úspěšné. Jste stejného názoru?

Klesnou úroky u spotřebitelských úvěrů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).