Spořitelna vždycky patřila mezi ústavy pro "socky" - to už je tradice a nic na tom nezměníte. Lidé s nějakým postavením, majetkem či příjmy nešli do místní pobočky, ale třeba až do okresního města, kde už nějaká ta konkurence existuje (ta vaše Praha je aspoň víc anonymní). Všude dělají jen lidi, a tak zvláště na menších městech všichni vědí, že tamhleten má takovou a takovou mzdu (zvláště někteří zaměstnanci ČS jsou zakomplexováni, převyšuje-li mzda klienta tu jejich zaměstnaneckou mzdu) a tamhle ta takové a takové úspory. I když je povinnost zachovávat mlčenlivost, k nějakým těm únikům dochází, není to až tak konkétní informace /která by se dala navíc nějak prokázat/, ale na menším městě si všichni odvodí, ke kterému klientovi ta která informace asi směřuje.
Díky výborné akustice se nedají neslyšet informace nejen o stavu účtu, ale i mnoho dalších pikantností. Kdysi někde bývaly přepážky či kóje, ale ty byly v rámci přiblížení se klientovi zrušeny. A že jsou klienti ČS nevychování, dýchají vám doslova na záda a nějaká diskrétní zóna je pro ně neznámým pojmem... Spořka na něčem dost šetří a tak na mnoha pobočkách nemají vyvolávací zařízení ani ochranku, která by lidi ve frontách usměrňovala, když zvědavce odkážete do odstupu, tak se na vás dívají jak na nějaké nobl hogo fogo a když je upozorní sám pracovník ČS, tak jsou schopni si na něj jít stěžovat.
"Jen by mě zajímalo, co se pod pojmem dobrý klient skrývá" - /05.02.2009 VK/: to je takový, co se nechá škubat a škubat a musí mít ještě pocit, že nic lepšího a levnějšího na světě není. Zpravidla mu banka "navlékne" alespoň 3 služby/produkty, aby hůře zdrhával ke konkurenci.
Nakonec, už to tady na Měšci někdo vyslovil, ale přesně to vystihl: klienti ČS jsou vesměs konzervativní a neochotní či neschopní něco měnit a mnohdy z vesnice nemající kam jinam za konkurencí jít. Ono když slyšíte, jak funguje (či spíše nefunguje) Servis24 nebo bankomaty, tak prostě do té pobočky občas zavítat musíte, nechcete-li něco propásnout, a má-li pobočka otevřeno. Nebo kvůli jednomu příkazu měsíčně se nevyplatí držet internetové bankovnictví, o investicích do počítače s příslušenstvím ani nemluvě, pokud se např. starší člověk-důchodce nerozhodne na stará kolena do tajů počítačů proniknout. A tak osobní návštěva na úřadovně je zase dobrá k uskutečnění nabídky a představení "výhod" nového produktu či služby. A že řadu klientů (musíte je mít rozsortirovány na ty bezproblémové, nemající zbytečné dotazy a na ty "šťouraly") žádné "ale" ani nenapadne a po 10ti minutové přednášce si odnáší v "krásných" deskách smlouvu se závazkem platit a platit, mnoho let - je jich docela dost. Ale právě bez nich by ČS nemohla být se ziskem tam, kde je.
Nechci být více konkrétní - ale ČS znám z obou stran přepážky (či dnes pultu či stolku).
Názor k článku
Začnou si banky více vážit svých dobrých klientů?
