Názor k článku
Zachrání pohádku o stavebním spoření samotné spořitelny?

Státní podpora se připisuje na účty průběžně, i když pouze zálohově. Ale to není vůbec podstatné. Jde o to, kdy na státní podporu ve výši dané zákonem a daněnou (či nedaněnou) rovněž dle zákona vznikne nárok. A ten vzniká, (při splnění dalších podmínek, které ovšem náleží splnit pouze Vám, tj. nikdo jiný, jako např. stát, jejich splnění či nesplnění nemůže ovlivnit) již 1.ledna roku, za nějž je podpora vyplácena. Tedy nárok na podporu v plné výši až 4500,–Kč (podle data uzavření smlouvy) za rok 2010, který má být vyplacen příští rok, již vznikl 1.1.2010. Nevy­placení státní podpory za letošní rok v plné výši, by znamenalo upření již vzniklého nároku, a bylo by proto žalovatelné u českých soudů.
Za celou kauzou s šířením zpráv o nadcházející nevýhodnosti stavebního spoření v nejbližší budoucnosti možná stojí boj o finance. Jak známo, jsme obecně ve světě peněz (asi zcela oprávněně) konzervativní, a raději peníze ukládáme do bank a spořitelen, než abychom je roztočili v rizikových investicích do fondů. To se jistě majitelům těchto fondů hrubě nelíbí a možná se snaží tlačit na stát, aby snížil státní podporu stavebnímu spoření, ve kterém leží obrovské prostředky, se kterými by si oni rádi zainvestovali.
Proto také banky možná neustále snižují úroky z vkladů, vždyť jsou právě ony vlastníky většiny investičních fondů. Podotýkám, je to pouze můj osobní názor, názor laika.
Dále je zajímavé, když se píše, že stavební spořitelny se budou díky plánovanému snížení výhodnosti stavebního spoření snažit nalákat klienty na výhodnější úvěry. V dané situaci, kdybych byl šéf stavební spořitelny, asi bych spíš lákal klienty na úrok z vkladu než na úrok z úvěru. Snížení státní podpory by totiž znamenalo především odliv klientů, kteří využívají stavební spoření jen ke spoření a následný úvěr nepožadují. Stavební spořitelny přece musí vědět, že tyto klienty potřebují, aby měly co půjčovat. Takto by se ale i politika stavebních spořitelen, které by zvýhodňovaly úvěry a nikoli vklady, jevila jako nelogický útok na spořící klienty, který bych opět spíš očekával od investičních fondů. Je asi nutno si uvědomit, že i stavební spořitelny, stejně jako investiční fondy vlastní zahraniční banky, takže bůhví, jak to všechno vlastně je.