Já nechci bránit hospodaření od výplaty k výplatě (ale co zmůžete, když např. vyděláte 10 tisíc v čistém a jen bydlení vám 8 vezme), jen nastiňuji, že tak velká část lidí žije. Příčin, proč tomu tak je, je celá řada; nelze všechny „hýřily“ házet do jednoho pytle. Někdo hýří opravdu na cigaretách, dovolených, alkoholu, kvalitním jídle, kvalitním oblečením (pozor – nezaměňovat s luxusním), někdo třeba „hýří“ v lécích, jak známo, doplatky pacientů neúměrně stoupají. A asi vám bude prd platné, že na stáří budete mít úspory i nedostatečně zhodnocené, když se stáří nedožijete. Pomíjím variantu, že o úspory můžete lehce přijít, ať již nějakou skrytou měnovou reformou nebo krachem banky, fondu … Zhodnocování úspor, aby překročilo inflaci, je u většiny bank a fondů nereálné. Jsou tu např. rizikové akcie, ale viděli jsme, jak dopadli mnohem znalejší „odborníci“ nejen v Americe a jak se z akcií /nebo fondů/ může stát během několika málo hodin a dnů kus bezceného papírku. A s penězi je to zrovna tak, takže chudáci boháči mají problémy, kam bezpečně ulít své peníze, aby o ně nepřišli. Ani nemovitosti nejsou zárukou, že jejich cena bude neustále jen stoupat a stoupat. A kdyby nenestala krize, nikdo by těmto myšlenkám vůbec nevěřil – viz tvrzení p. Topolánka, že krize se nás vůbec netýká, že jen prosviští okolo nás … Prosvištit si můžeme tak leda slovíčka v Ales Gute…
Názor k článku
Zachrání pohádku o stavebním spoření samotné spořitelny?
