Za „útok“ na majetek zaměstnavatele dostal okamžitý vyhazov

Útok na majetek zaměstnavatele představuje zvlášť hrubé porušení pracovních povinností a může být důvodem k okamžitému vyhazovu. Jenže co takový útok představuje?

Pojem „útok na majetek“ v zákoníku práce sice nenajdete, pracuje s ním ale ve svém rozsudku Nejvyšší soud ČR a zaměstnanec si za něj může vysloužit oprávněné okamžité zrušení pracovního poměru.

Nový pojem od Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ČR (NS ČR) si onehdy vymyslel nový – zaměstnancovo protiprávní jednání hodnotící – pojem, který v zákoníku práce nenajdete. Je ale obsažený v judikatuře NS ČR na základě sporů zaměstnanců se zaměstnavateli o platnost okamžitého zrušení pracovního poměru, které se k němu dostaly.

Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý nebo nepřímý, zpravidla představuje natolik zásadní okolnost, že okamžité zrušení pracovního poměru je opodstatněné. Takový útok nemusí představovat jen přímé zmenšení majetku zaměstnavatele, ale útokem na majetek zaměstnavatele může být i jeho nerozšíření způsobené jednáním zaměstnance.

Útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Níže se zaměříme na to, co všechno už pod takový pojem Nejvyšší soud zahrnul, na jaká jednání zaměstnanců je vztáhl a jaké případy, které skončily porážkou soudícího se zaměstnance, se řešily.

Situace, kdy může zaměstnavatel vyhodit pracovníka na hodinu, stanovuje § 55 zákoníku práce:

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

(1) Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy,

a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,

b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

(2) Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Falšování docházky a předstírání práce

(rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 2596/2011, ze dne 17. 10. 2012)

Zaměstnanec do docházkového systému zaznamenal příchod na pracoviště, které (aniž by učinil záznam v docházkovém systému) následně opustil. Před koncem pracovní doby se na pracoviště vrátil a v docházkovém systému učinil záznam o svém odchodu ze zaměstnání.

Zaměstnanec se svým jednáním (předstíráním výkonu práce) pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou nevykonal) a tím vlastně úmyslně usiloval o nekorektní snížení majetku zaměstnavatele. Jinak řečeno, dopustil se útoku na majetek svého zaměstnavatele.

Odnesení nevydaných zbytků od oběda kuchařkou domů

(rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 1496/2013, ze dne 21. 1. 2014)

Zaměstnankyně – pomocná kuchařka se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které zbyly po vydání oběda v domově seniorů, na což se přišlo při kontrole jejího zavazadla. V její tašce se našly potraviny v množství představujícím oběd nejméně pro 8–10 strávníků (igelitová taška plná houskových knedlíků v množství odpovídajícímu 3 šiškám, dvě litrové láhve přílohového zelí s masem a 4 originálně balené sušenky „Tortina“).

Dopustila se tím podle hodnocení Nejvyššího soudu ČR přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnankyně, která měla tyto věci používat k plnění svých pracovních úkolů a která možnosti s nimi nakládat zneužila k pokusu o jejich odcizení. Na této povaze a závažnosti jejího jednání nemohla nic změnit ani okolnost, že potraviny, které se pokusila odcizit, zaměstnavateli „zbyly“ po vydání objednaných obědů a že by jinak byly zlikvidovány.

Přenechání zakázky zaměstnavatele konkurenční firmě

(rozsudek NS ČR spis. zn. 21 Cdo 1229/2014, ze dne 3. 3. 2015)

Zaměstnanec přenechal dopravní zakázku, kterou si zákazník u jeho zaměstnavatele objednal, jiné obchodní společnosti, čímž jeho zaměstnavateli ušel zisk. Pracovník se svým jednáním, které spočívalo v úmyslném způsobení škody v podobě ušlého zisku předáním zakázky zadané původně jeho zaměstnavateli jiné, se zaměstnancem spřízněné, obchodní společnosti, dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení pracovníka, který měl jako vedoucí střediska dopravy a mechanizace činit kroky potřebné k vyřízení zakázky a k zajištění jeho zisku z ní a který namísto toho informace o zakázce zneužil k jejímu předání jinému podnikateli.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 10. 2015 17:53
Zasílat nově přidané názory e-mailem