Za trestný čin i přestupek - zaplatíte vždy

Spáchali jste trestný čin nebo přestupek a soud či správní orgán rozhodl o neudělení finanční sankce? Neradujte se předčasně! Za svůj čin finančnímu postihu neujdete. Budete muset zaplatit náhradu nákladů, které státu v souvislosti s vaším potrestáním vznikly. V jaké výši?

V několika příspěvcích jsme vysvětlili, jaké majetkové sankce – tresty čekají pachatele trestných činů a ty, kteří se dopustili přestupku projednávaného příslušným přestupkovým orgánem. Vedle uloženého trestu (sankce) se však musí ti, kteří byli uznáni vinnými protiprávním jednáním, podílet i na úhradě nákladů, které státu v souvislosti s jejich postihem vznikly.

Na rozdíl např. od právního zastoupení advokátem, řízení před notářem či jednání v občanskoprávním řízení se v trestním řízení neúčtují žádné konkrétně vyčíslované náhrady podle příslušných sazebníků ani soudní poplatky. Vzniklé náklady, které státu v souvislosti s postihem pachatele protiprávního jednání charakterizovaného jako trestný čin či přestupek vznikly, se vybírají paušální sazbou podle hledisek, se kterými se seznámíme.

Paušální náhrady nákladů ani zdaleka nedosahují skutečných nákladů, které s postihem trestné činnosti vznikly. V tomto smyslu jde o „službu“ státu spoluobčanům, a konec konců i samotným obviněným, spočívající v zabezpečení určité míry spravedlnosti a jistoty, že trestné činy a přestupky – a hlavně jejich pachatelé – nezůstanou bez potrestání. Jinou věcí však je, jaké procento „úspěšnosti“ takového postihu naše soudy a hlavně pak Policie ČR, která je odpovědná za postih uváděných delikventů, vykazují…

Paušální částka nákladů trestního řízení

Na základě zákonného zmocnění je stanoveno vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 312/1995 Sb., změněnou vyhláškou č.432/2002 Sb., že paušální částka nákladů trestního řízení podle trestního řádu činí:

  1. ve věcech, v nichž došlo k vydání trestního příkazu, který nabyl právní moci, 2 000 Kč,
  2. v ostatních věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před okresním soudem, 4 000 Kč,
  3. ve věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před krajským soudem, 6 000 Kč.

Jestliže však byl v trestním řízení podán znalecký posudek, zvyšuje se výše uvedená paušální částka nákladů trestního řádu

  1. byli-li přibráni k podání znaleckého posudku nejméně dva znalci o částku 7 000 Kč,
  2. v ostatních případech o částku 3 800 Kč.

Narozdíl od civilního řízení, kde se soudní poplatek vybírá za úkony spojené s vyřízením odvolání, v trestním řízení toto právo – byť neúspěšně uplatňované – zpoplatňováno není. Paušální částka nákladů řízení se vybírá pouze

  1. v řízení o zcela bezvýsledně podaném návrhu na obnovu řízení,
  2. v řízení o zcela bezvýsledně podaném mimořádném opravném prostředku dovolání (neplést s odvoláním), kde činí 10 000 Kč.

Paušální částka nákladů trestního řízení takto určená se v zákoně určené výši zvyšuje, jde-li o obnovu řízení nebo dovolání, kde byl přibrán znalec.

Paušální částka nákladů řízení o přestupcích

V řízení o přestupcích stanoví zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, že ten, kdo byl pravomocně uznán vinným z přestupku, je povinen státu nahradit paušální částkou náhrady na takové řízení. Výslovně je však uvedeno, že se tato náhrada netýká zkrácených řízení, kterými jsou řízení blokové a příkazní.

Podrobnosti a výši náhrady upravuje vyhláška č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, ve znění vyhlášky č. 340/2003 Sb. Vydalo ji Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí.

Paušální částka nákladů řízení o přestupcích, kterou je povinen nahradit občan, činí 1 000 Kč. Byl-li však v řízení o přestupcích přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se paušální tato částka o 1 500 Kč; byl-li přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka o 2 500 Kč. Bylo-li k podání znaleckého posudku přibráno více znalců, může paušální částka nákladů řízení po zvýšení podle tohoto odstavce činit nejvíce 6 000 Kč.

Je správné, že by se páchání protiprávního jednání nemělo „vyplatit“ nejen z hlediska trestu, který je v zákoně u konkrétního protiprávního skutku stanoven, ale i z hlediska, že by za své „dopadení a potrestání“ měl pachatel alespoň výše uvedeným – byť symbolickým – příspěvkem zaplatit.

Anketa

Má pachatel trestného činu platit za své odsouzení?