Za trestný čin - zabavení majetku

Vedle trestu odnětí svobody zná naše trestní právo i celou řadu jiných trestů, které nejsou spojeny s omezením osobní svobody pachatele trestného činu. Po seznámení s nimi se nyní zaměříme na další dva tresty - trest propadnutí majetku a propadnutí věci.

O některých alternativních trestech, kdy pachatel neztrácí svobodu, jsme již psali v dřívějších článcích (Peněžitý trest – důrazné potrestání trestného činu a Práce bez odměny? Ano, za trest!). Nyní se podíváme na tresty směřující k potírání nezákonného majetkového prospěchu.

Výklad k uvedeným trestům najdeme v ustanovení platného Trestního zákona (jde o zákon č. 140/1961 Sb., ve znění již několika desítek jeho novel).

Propadnutí majetku

Trest propadnutí majetku lze pachateli uložit v případě, kdy jej soud odsuzuje k výjimečnému trestu (jde o trest odnětí svobody od 15 do 25 let nebo doživotí) nebo k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

Bez uvedených podmínek může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a k osobě pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

Na rozdíl od doby totality, kdy se uvedený trest uplatňoval vůči politickým odpůrcům i vůči těm, kteří opustili naši republiku a byli za to stíháni pro trestný čin, se tento trest již masově neukládá. Více je využíván peněžitý trest.

Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné majetkové společenství, tedy např. společné jmění manželů.

Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.

Propadnutí věci

Soud může uložit trest propadnutí věci,

  1. které bylo užito ke spáchání trestného činu,
  2. která byla ke spáchání trestného činu určena,
  3. kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo
  4. kterou pachatel byť jen zčásti nabyl za věc uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota věci uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná.

Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

Trest propadnutí věci může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

Na pachatele, kterému byl uložen trest propadnutí věci, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž byl tento trest uložen.

Anketa

Má stát pachatelům trestných činů zabavit majetek?