Za špatné daňové přiznání do basy

Snažíte se ušetřit na daních, sociálním a zdravotním pojištění či jiných zákonných poplatcích? Tak opatrně! Za krácení daně můžete vyfásnout až 12 let. Nemluvě o tom, že se i malé zpoždění plateb může pěkně prodražit.

Nezaplatí-li daňový dlužník splatnou částku daně nebo zálohy nejpozději v den její splatnosti, dostává se do prodlení s placením. V tom případě je povinen za každý den prodlení zaplatit penále ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Jestliže krácení daně zjistí finanční úřad, penále je dvojnásobné.

Možnost prominutí daňového nedoplatku připadá v úvahu tehdy, když by jeho vymáhání vážně ohrozilo výživu daňového dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku daňového dlužníka, při kterém by výnos z jeho likvidace byl nižší než daň jím vytvořená v příštím daňovém období; této možnosti však stát využívá jen zřídka, převážně v případě velkých průmyslových podniků.

Promlčecí lhůta je šestiletá, každým úkonem finančního úřadu se přerušuje a začíná běžet nová, daňové nedoplatky lze vymáhat nejpozději do dvaceti let.

Kdo nesplní povinnost nepeněžité povahy (například povinnost registrovat se v okamžiku, kdy se stane subjektem podléhajícím dani, nebo svou oznamovací povinnost) vyplývající z daňového zákona nebo uloženou rozhodnutím, může být pokutován až do celkové výše 2.000.000 Kč.

Zákon o přestupcích v části druhé nazvané Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě v ustanovení § 21 Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy uvádí, že:

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo … b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést, c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody… 

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.

Podstatné zde je, že na rozdíl od většiny přestupků upravených v přestupkovém zákoně je nutné úmyslné zavinění, jednání zaviněné z nedbalosti tedy přestupkem není.

Trestní zákon v ustanovení § 148 nazvaného Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby uvádí:

(1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou jim podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. 

(2) Stejně bude potrestán, kdo vyláká výhodu na některé z povinných plateb uvedených v odstavci 1. 

(3) Odnětím svobody na jeden rok až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. 

(4) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

Podmínkou spáchání trestného činu je, aby škoda dosahovala „většího rozsahu“, to v současnosti znamená, že odpovídá škodě nejméně 50.000 Kč, značnou škodou podmiňující uplatnění vyššího trestu je škoda nad 500.000 Kč, škodou značného rozsahu, za kterou je možné uložit trest od pěti do dvanácti let vězení, je škoda nad 5.000.000 Kč.

Všech uvedených trestných činů se lze dopustit pouze úmyslně, tedy tak, že pachatel chtěl čin popsaný v konkrétním ustanovení trestního zákona spáchat, nebo věděl, že jej může spáchat a byl s tím srozuměn, nepřipadá zde v úvahu možnost, že by čin spáchal z nedbalosti.

Stejně jako u některých jiných trestných činů je v případě krácení daně připuštěna možnost účinné lítosti, tedy že trestnost činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby zaniká v případě, kdy pachatel dobrovolně škodlivý následek trestného činu zamezí nebo napraví, což v praxi znamená, že nahradí škodu, kterou svým jednáním způsobil, zaplatí nedoplatek na dani, clu a podobně, a to včetně penále a jiných sankčních plateb (které je nutné v případě prodlení s placením hradit a stávají se tak součástí původní porušené povinnosti, jejíž nesplnění je třeba napravit). Smyslem tohoto opatření je, aby ten, kdo nezaplatil svou povinnost vůči státu, měl možnost to napravit, v zájmu státu je dostat zaplaceno a ne někoho věznit.

Můžeme si zde vzpomenout na historii. Ten, kdo ve středověku neplatil své dluhy (a to nejen vůči svému panovníkovi, potažmo státu), mohl si příslušné sumě odpovídající počet dní odsedět ve vězení pro dlužníky. Přísloví „mladí ležáci, staří žebráci“ dokládá, že bylo dokonce možné si někoho na toto odsezení dluhu najmout, tedy nechat za sebe někoho „ležet“, a varuje před tím, aby si takto někdo vydělával.

Účinnou lítost lze ovšem uplatnit jen u trestného činu podle § 148, ne podle následujících. Vyhnout se zaplacením trestnímu stíhání tedy nejde při porušení předpisů o nálepkách k označení zboží (tedy především kolků na cigarety) a při nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Jak se v případě nálepek může zdát nemožnost uplatněné účinné lítosti nesmyslnou (a tedy výzvou pro zákonodárce k obdobné úpravě možnosti nápravy jako u zkrácení daní, cel a podobně), u porušení oznamovací povinnosti je zcela namístě. V takovém případě totiž není možné daň či jiný poplatek vůbec vyměřit – jak tedy potom posoudit, zda byla škoda napravena? Tady totiž trestní zákon myslí v ustanovení § 148b nazvaném Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení na případ, že někdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně, a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání; podle výše škody opět připouští trest od šesti měsíců do pěti let.

Předpisů trestního práva upravujících daňové povinnosti by stát neměl zneužívat v případě, že selhává při stíhání jiných trestných činů; je známé, že když USA nedovedli mafiánům prokázat jinou trestnou činnost, uchylovali se k trestání z důvodu daňových deliktů. Naše právo však kvůli institutu účinné lítosti podobný případ do jisté míry vylučuje.

Anketa

Krátili jste daně či jiné poplatky?