Spočítejte si...

Zavřít

Za socialismu jsme se neměli lépe

Stoupla od roku 1989 naše životní úroveň? Srovnali jsme platy a ceny.

Například chleba, rohlíky, máslo, pivo, vajíčka, kuře a cukr relativně zlevnily. Kupní síla průměrného Čecha, Moravana nebo Slezana od roku 1989 stoupla až o stovky procent.
Kolik stálo pivo za reálného socialismu? Trvá nám déle, než si vyděláme na chleba? Máme vyšší, nebo nižší kupní sílu, když jdeme pro rohlíky, vajíčka a kuřecí maso? Podobné otázky jsou pochopitelné. Před čtvrt stoletím neskončila jenom politická totalita, ale také centrálně plánovaná ekonomika a kromě svobody jsme chtěli materiální blahobyt. Úvodní otázky lehce zodpovíme, když porovnáme platy a ceny.

Český statistický úřad (ČSÚ) měří dřívější a současnou životní úroveň tuzemské populace prostřednictvím fiktivní postavy, které říká pan Průměrný. Jednoduše se podělí průměrná hrubá měsíční mzda a cena zvoleného výrobku. Výsledek pak ukazuje, kolik kusů, litrů, kilogramů se dalo za danou mzdu koupit, uvádí ČSÚ. Za tehdejší průměrnou mzdu šlo v roce 1989 pořídit například 720 kilogramů konzumního kmínového chleba. Nyní máme situaci složitější nebo výhodnější, záleží na úhlu pohledu. V tržní ekonomice soutěží o zákazníkovu přízeň obchodníci, kteří požadují různé ceny, i když někdy nabízejí stejné zboží.

Platy rostly rychleji než ceny

Během 3. kvartálu roku 2014 jsme několikrát obešli obchodní řetězce Kaufland, Tesco, Albert, Penny Market, Coop, Globus, Lidl, Billa, Interspar, a to ve městech různých velikostí: hlavním, krajském a okresním. Zajímaly nás nejnižší ceny, za které bylo možné nakoupit vybrané potraviny při každé návštěvě daného řetězce. Pan Průměrný nyní za svoji mzdu 25 500 Kč pořídí například 933 kilogramů kmínového chleba. Oproti komunistickému režimu si tedy polepšil. Také ceny dalších potravin ukazují, že kupní síla a životní úroveň pana Průměrného vzrostly.

Lze namítnout, že většina zaměstnanců má menší příjem. Posuďme tedy kupní sílu střední mzdy 21 385 Kč, která dělí všechny zaměstnance na chudší a bohatší polovinu. Také tentokráte pořídíme více chleba, rohlíků, másla, lahvového piva, vajíček, kuřecího masa a cukru, než za průměrnou mzdu v centrálně plánované ekonomice. Výjimku mezi sledovanými potravinami představuje mléko, které i po zohlednění vyšších platů zdražilo. Ceny většiny potravin tedy nerostly tak rychle, jako příjmy většiny obyvatel.

 Potravina 1989 2014 Rozdíl 2014 – střední mzda
Polotučné mléko (litr) 1585 1417 –11% 1188
Kmínový chléb (kg) 720 933 30% 782
Pečivo pšeničné bílé (kg) 473 669 41% 561
Máslo (kg) 79 199 152% 167
Lahvové pivo (ks) 1268 3627 186% 3042
1 slepičí vejce (ks) 2642 9011 241% 7557
Celé kuchané kuře (kg) 106 374 253% 314
Krystalový cukr (kg) 396 1399 253% 1173

Pozn.: Cenou daného výrobku dělíme průměrnou hrubou měsíční mzdu ve stejném roce. Tuzemské ceny v roce 1989 sledoval Státní statistický úřad, jehož nástupcem je ČSÚ, ceny ve 3. kvartále roku 2014 sledoval magazín KupníSíla.cz.

Průměrná hrubá měsíční mzda znamená podíl mzdových prostředků (včetně příplatků, odměn nebo náhrad) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc.

Střední mzda (medián) znamená, že polovina zaměstnanců bere více, a polovina méně. Pro rok 2014 používáme průměrnou a střední hrubou mzdu za 2. kvartál (25 500 a 21 385 Kč) podle ČSÚ, protože novější data zatím nejsou zveřejněná.

Ceny energií a nájmy jsou nadále ovlivňované státem

Abychom naplnili většinu běžného spotřebního koše, museli bychom přidat ještě energie a náklady na bydlení. Tyto položky nadále podléhají výrazné státní regulaci, anebo jsou ovlivňované sociální politikou. Cenu elektřiny můžeme sami upravit výběrem dodavatele jenom asi ze třetiny. Cena tepla z tepláren prochází vícestupňovým schvalovacím procesem, takže její konečná výše bývá Energetickým regulačním úřadem zveřejněná až ve druhé polovině následujícího roku.

Náklady na bydlení hradí slabším občanům po omezenou dobu stát, což někdy znamená ochranu před bezdomovectvím, jindy ale také zdražování ubytoven pro sociálně vyloučené skupiny. Navržené vládní nařízení pro rok 2015 přiznává samostatně žijícímu jedinci, který nemá žádný příjem, měsíční příspěvek na nájem 4730 Kč až 7623 Kč, podle velikosti obce. Pokud není starší 70 let nebo zdravotně postižený, může dávku pobírat maximálně 84 měsíců během posledních 10 kalendářních let.

138 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 10. 2016 23:16