Za pár let do důchodu ... bude nám hej?

Odchodem do starobního důchodu nastává další životní etapa. Pokud nás čeká během několika následujících let, přinese jen samá pozitiva a sociální jistoty?

Mnoho z nás se těší na zasloužený starobní důchod. Pokud je odchod do penze záležitostí několika následujících let, jistě hledáme odpověď na otázku, co tato změna přinese z pohledu finančního zajištění. Budou to jen samá pozitiva a sociální jistoty, nebo je před námi život o chlebu a vodě?

Generace osob, v současné době a v následujících několika letech odcházející do důchodu, vyrůstala a byla vychovávána v duchu, že stát se o pracujícího člověka ve stáří postará. Doba téměř 22 let od společenských změn v roce 1989 leckomu nemusela stačit k poznání, že stát nebude ten, na koho radno spoléhat v zajištění ve stáří. Jistě už nás v takovém případě nemusí zajímat otázka důchodové reformy, ale odpověď na otázku, co nám zasloužený důchod v tomto případě přinese a zda je ještě možné se připravit, je důležitá. Čtěte více: Upsat či neupsat se penzijní reformě?

Statistika nuda je…(?)

Abychom mohli odpovědět, pomůžeme si některými statistickými daty. Prvním důležitým datem je průměrná výše mzdy. Podle údajů Českého statistického úřadu je v 1. čtvrtletí 2011 průměrná měsíční nominální hrubá mzda fyzické osoby 23 144 Kč. Bez započtení slev, se zálohou na daň 2695 Kč, sociálním pojištěním 1505 Kč a zdravotním pojištěním 1042 Kč to odpovídá mzdě 17 902 Kč čistého vyplacených zaměstnanci. Je třeba připomenout, že se jedná o průměrný statistický údaj a uvedená hodnota se netýká téměř dvou třetin populace, která na průměrný měsíční plat nedosáhne.

Minimální mzda je na úrovni 8000 Kč již od ledna 2007. Životní minimum (minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb) je v současné době pro jednotlivce v domácnosti 3126 Kč. Oproti tomu existenční minimum (minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití) činí pouhých 2020 Kč. Existenční minimum však nelze užít u poživatele starobního důchodu a u dalších, v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, stanovených osob.

Průměrný starobní důchod je podle údajů České správy sociálního zabezpečení ke dni 31.3.2011 10 511 Kč (z toho u mužů 11 672 Kč a u žen 9537 Kč). Dosahuje tak nyní téměř 59 % průměrné čisté mzdy. Mnohdy uváděný poměr kolem 45 % je zavádějící, neboť porovnává výši starobního důchodu (vypláceného v dané výši) vůči průměrné hrubé měsíční mzdě (která je však vyplácena v nižší výši z důvodu odvodů). Průměrný věk důchodců pobírajících samotný starobní důchod ke konci března 2011 byl 69 let (muži 70 a ženy 67 let). Čtěte také: Kdo vydělá na penzijní reformě a kdo by se jí účastnit neměl?

Útěchou dvou třetinám populace alespoň budiž, že čím nižší mzda, tím je poměr průměrné mzdy k vyplácenému důchodu vyšší. Naopak jedna třetina populace, jejichž mzda přesahuje průměr, má poměr průměrné mzdy k vyplácenému důchodu nižší. U minimální hrubé mzdy tento poměr přesahuje 95 %, naopak u průměrné hrubé mzdy 100 000 Kč měsíčně nedosahuje ani 25 %.

Z hlediska porovnání průměrného starobního důchodu, minimální mzdy a životního minima jednotlivce nevypadá opticky porovnání pro důchodce špatně. Prakticky by byla ale otázka, zda by byl jednotlivec z životního minima schopen přežít na společensky uznané hranici.

Jiný pohled může plynout z přehledu příjmů a vydání domácností v průměru za osobu na měsíc za několik uplynulých let (data Českého statistického úřadu) a to jednak z průměru všech domácností, v porovnání s domácnostmi zaměstnanců s dětmi a domácností důchodců bez ekonomicky aktivních (dále EA) členů:

 Rok Průměr na jednu osobu Domácnosti celkem Domácnosti zaměstnanců s dětmi Domácnosti důchodců bez EA členů
2010 čistý peněžní příjem celkem 12 120 Kč 10 796 Kč 10 919 Kč
čistá peněžní vydání celkem 10 861 Kč 9 442 Kč 10 690 Kč
rozdíl 1 259 Kč 1 354 Kč 229 Kč
2009 čistý peněžní příjem celkem 11 862 Kč 10 455 Kč 10 404 Kč
čistá peněžní vydání celkem 10 713 Kč 9 195 Kč 9 964 Kč
rozdíl 1 149 Kč 1 260 Kč 440 Kč
2008 čistý peněžní příjem celkem 11 453 Kč 10 133 Kč 9 852 Kč
čistá peněžní vydání celkem 10 336 Kč 9 029 Kč 9 450 Kč
rozdíl 1 117 Kč 1 104 Kč 402 Kč
2007 čistý peněžní příjem celkem 10 482 Kč 9 236 Kč 9 301 Kč
čistá peněžní vydání celkem 10 022 Kč 8 936 Kč 8 842 Kč
rozdíl 460 Kč 300 Kč 459 Kč
2006 čistý peněžní příjem celkem 9 713 Kč 8 498 Kč 8 573 Kč
čistá peněžní vydání celkem 9 006 Kč 7 925 Kč 8 213 Kč
rozdíl 707 Kč 573 Kč 360 Kč

Jak vidno, průměrnému důchodci do zpěvu rozhodně nebude. Rozdíl mezi čistým peněžním příjmem a čistými peněžními vydáními jednotlivce je u důchodců nejnižší v celém období a na rozdíl od zbývajících uvedených kategorií nemá rostoucí tendenci. Čtěte také: Je lepší důchod podle zásluhy, nebo naměřit všem stejně?

Lze se ještě připravit?

Aby si člověk zachoval životní úroveň jako před odchodem do důchodu, měl by v důchodu dosahovat příjmu kolem 80 – 85 % jako před odchodem do důchodu. To by v současné době znamenalo, s využitím výše uvedené výše průměrného starobního důchodu, že by imaginární „průměrný“ český důchodce potřeboval měsíčně ke svému starobnímu důchodu částku kolem 4000 Kč (!).

V relativním klidu může být zaměstnanec, jehož hrubá mzda dosahuje 13 000 Kč (10 915 Kč čistého), neboť se starobním důchodem cca 9300 Kč poměr činí optimálních 85 %. Při pohledu na výše uvedená data průměrných vydání domácností za osobu však bude klid opravdu jen relativní.

Pokud tedy v současné době odejde pracující člověk do starobního důchodu ve věku kolem 60 let a chce si zachovat životní úroveň jako v produktivním věku, má se co ohánět, zvláště když je předpoklad, že si důchodu bude „užívat“ minimálně 10 let. Samozřejmě se také může smířit s léty v české kotlině ustáleným a běžným údělem důchodce a „přežívat“. Pokud budeme stále spoléhat na první pilíř důchodového pojištění (základní, povinný a státní), jinak tomu nebude ani v budoucnu. 

Cestou k zachování životní úrovně tak pro současného důchodce může být např. přivýdělek ve formě zaměstnání, podpora ze strany dětí, nebo spolehnutí na úspory a rezervy vytvořené před odchodem do důchodu. U průměrně vydělávající osoby by v současné době tato rezerva musela činit přibližně 500 000 Kč na 10 let života v důchodu. Ideální by byla ve dvojnásobné výši. Filozofickou otázkou pro běžného člověka zůstává, kde na to vzít. Čtěte také: Jak na výpočet důchodu podle nových pravidel?

Tak jako je množství osob, které před starobním důchodem žijí z různých důvodů z ruky do úst (ztráta zaměstnání, nemoc, ale i špatně placené zaměstnání ap.) a tedy nejsou schopny si před důchodem ukládat prostředky na časy důchodu, na druhé straně existuje i početná skupina osob, která je schopna volné finanční prostředky několik let před odchodem do starobního důchodu kumulovat. Vzhledem k tomu, že rizikovější investice nebudou již vhodné, moc konzervativních možností nezbývá.

V následující tabulce je přiblíženo, jakou částku (zaokrouhleně na celé koruny) by bylo nutno přibližně měsíčně ukládat na spořicí účet (ale třeba i vkladní knížku), abychom v několika letech před odchodem do důchodu naspořili částku 500 000 Kč, 750 000 Kč nebo 1 milion Kč – při pravidelném vkladu na konci měsíce, úrok 2 % p.a.:   

Naspořená částka 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 roků
500 000 Kč 41 286 Kč 20 437 Kč 13 488 Kč 10 014 Kč 7 931 Kč
750 000 Kč 61 929 Kč 30 655 Kč 20 232 Kč 15 021 Kč 11 896 Kč
1000 000 Kč 82 572 Kč 40 874 Kč 26 976 Kč 20 028 Kč 15 861 Kč

 Naspořit částku 500 000 Kč během 5 let by bylo při průměrné výši měsíční mzdy možné. Pro většinu osob by to ale byl cíl z říše snů. Samozřejmě, pokud by byla doba spoření delší, byla by i nižší potřebná měsíční částka spoření. Na druhou stranu, úspory by výrazněji ovlivňovala výše inflace. Zatímco meziroční míra inflace v roce 2010 byla 1,5 % a v roce 2009 pouhých 1 %, v roce 2008 to bylo 6,3 %. Za posledních 5 let je průměrná meziroční míra inflace 2,8 %, za předcházejících 10 let byla 2,5 %. Průměrná meziroční míra inflace v období od roku 1995 do roku 2010 je 4,3 %.

Při započtení vlivu inflace bude reálná hodnota peněz na spořicím účtu po 5 letech tedy nižší. Určitým způsobem by bylo možné faktor inflace korigovat kombinací spořicího účtu s termínovaným vkladem, či využitím vkladní knížky s delší výpovědní lhůtou.

Na druhou stranu peníze na spořicím účtu jsou v případě potřeby ihned disponibilní. Při využití vkladní knížky s delší výpovědní lhůtou by bylo možné ve výpovědní lhůtou určených časových intervalech čerpat část vkladu jako pravidelnou rentu (důchod) k přilepšení ke starobnímu důchodu.

Do nedávné doby by bylo možné doporučit pro krátkodobé zhodnocení prostředků, resp. naspoření určité částky před odchodem do starobního důchodu, stavební spoření. Vzhledem k jeho nejisté budoucnosti (s ohledem na možnost změny povoleného využití naspořené částky, včetně státní podpory) by však jeho současné založení, s cílem naspořit prostředky před odchodem do důchodu, byla sázka do loterie.

Naopak lze doporučit a využít současný třetí pilíř důchodového pojištění – penzijní připojištění, neboť zde se negativní změny k tíži pojištěnců nepředpokládají. Pouze, pokud vládou navrhované změny projdou legislativním procesem, lze očekávat tlak na vyšší spořenou částku prostřednictvím výše státní podpory (ze současných 150 Kč ke spořeným 500 Kč, na 230 Kč ke spořeným 1000 Kč). Čtěte více: Kdo by si měl místo reformy spořit raději na penzijním připojištění?

Spořicí účty, stavební spoření nebo penzijní připojištění si pro přípravu na penzi můžete sjednat  přímo na našem serveru v sekci Chytrý Měšec

Za současných podmínek, při ukládání částky 7931 Kč (uvedené výše v tabulce) měsíčně na účet penzijního připojištění po dobu 5 let a předpokládaném zhodnocení 2 % p.a., lze v 60 letech počítat s částkou jednorázového vyrovnání po zdanění ve výši cca 506 325 Kč (oproti naspořeným 500 000 Kč na spořicím účtu).

Pro představu, jakých částek lze dosáhnout při využití penzijního připojištění, jsou v následující tabulce uvedeny přibližné částky jednorázového vyrovnání po zdanění, v závislosti na počtu let spoření a ukládané částce (státní podpora i zdanění podle současných podmínek, předpokládané zhodnocení 2 % p.a., bez příspěvku zaměstnavatele):

 Ukládaná částka 5 roků 10 roků 15 roků 20 roků 25 roků
500 Kč 40 727 Kč 85 083 Kč 133 447 Kč 186 237 Kč 243 911 Kč
1 000 Kč 72 055 Kč 150 532 Kč 236 099 Kč 329 496 Kč 431 536 Kč
1 500 Kč 103 383 Kč 215 980 Kč 338 751 Kč 472 755 Kč 619 160 Kč
2 000 Kč 134 711 Kč 281 429 Kč 441 403 Kč 616 014 Kč 806 784 Kč
2 500 Kč 166 039 Kč 346 877 Kč 544 055 Kč 759 273 Kč 994 408 Kč

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že na penzijní připojištění měsíčně ukládaných 500 Kč nám při odchodu do starobního důchodu trn z paty nevytrhne.

Starobní důchod žádné velké sociální jistoty (vyjma teoretické jistoty pravidelného příjmu) v současné době nepřináší. Ani v dalších letech tomu nebude jinak.

Pokud v následujících letech skutečně nebudeme chtít po odchodu do starobního důchodu žít o chlebu a vodě (a někteří ne jen obrazně), nezbude, než v produktivním věku odkládat část finančních prostředků stranou. Čím dříve, tím lépe. Dohnat to v několika letech před odchodem do starobního důchodu je sice možné, ale pro mnoho osob nereálné.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 8. 2011 23:22