Spočítejte si...

Zavřít

Z redakční schránky: Zdravotní sestry to nemají jednoduché

Pracovat, nebo jít do přečasného důchodu? Kolik si mohu v důchodu přivydělat a jak odečíst z daní americkou hypotéku? Kdo proplatí zdravotním sestrám povinné semináře, které musejí absolvovat? Odpovědi na vaše otázky, které nám do redakce píšete.

Když je do důchodu daleko

Prosím o radu. Jaké mám možnosti odejít ze zaměstnání? Buď na úřad práce jako nezaměstnaná, nebo do předčasného důchodu co nejdříve – to naše zákony umožňují. Je mi 54 let, pracuji stále od 18 let, mám dvě děti. Nyní pracuji jako vychovatelka v dětském domově. Cítím se již velmi unavená, psychicky již na svou práci nestačím, objevují se zdravotní potíže. Mám pocit, že se důchodu ani nedožiju. Chtěla bych mít už od všeho pokoj a konečně začít trochu žít po svém. V práci současné to už nemohu vydržet. Pokud bych šla do předčasného důchodu, kolik bych si mohla přivydělat? (Irena)

Odejít ze zaměstnání na úřad na práce je možné kdykoliv a je to rozhodně výhodnější varianta než odcházet do předčasného důchodu. Nehledě na to, že u vás ještě ani není splněna podmínka možnosti odchodu do předčasného důchodu.

Budu-li předpokládat, že věku 55 let dosáhnete v roce 2008 (původní věková hranice pro odchod do důchodu pro ženu, která vychovala 2 děti), potom váš důchodový věk je momentálně 59 let a 4 měsíce. Tzn., že ho dosáhnete až za přibližně 5 let. 

Odchod do předčasného důchodu je však možný nejdříve tři roky před dosažením stanoveného důchodového věku. Byl-li přiznán předčasný starobní důchod, nenáleží jeho výplata osobám, které mají příjem z výdělečné činnosti, tzn. osoby v předčasném důchodu si nemohou přivydělat na základě žádné pracovní smlouvy ani dohody podle zákoníku práce, ani nemohou být osobami samostatně výdělečně činnými. (Romana Juříčková)

Kolik si přivydělat bez placení pojištění

Jakou finanční částku si mohu vydělat v předčasném odchodu do důchodu, aby nespadala do povinnosti platit sociální pojištění? (Petr)

Nezáleží na výši částky, ale na zdroji, z něhož takový příjem plyne. Bude-li dosažen na základě dohody o provedení práce, vůbec vám povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění nevzniká. Na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti je povinnost odvádět sociální pojištění bez ohledu na výši příjmu. Jako OSVČ si můžete vydělat částku, která se stanoví jako 2,4 násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 (který zatím nebyl vyhlášen) a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2007 byla tato částka 48 333 Kč, pro rok 2008 se bude jednat o částku o něco vyšší.
Podle § 37 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, však nenáleží výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok odchodem do předčasného starobního důchodu, až do dosažení důchodového věku osobě, která vykonává výdělečnou činnost. Zákon přitom nerozlišuje, zda závislou nebo samostatnou. (Romana Juříčková)

S americkou hypotékou do nákladů

Četl jsem článek o amerických hypotékách. Je možné americkou hypotéku započítat jako odečitatelnou položku do podnikání? Jeho předmětem je nákup a prodej aut. Anebo, pokud bude použita účelně na nákup nemovitosti, tak je možné odečítat její úroky z daní? V článku to není vyloučeno.

Zákon o daních z příjmů nerozlišuje mezi hypotékou americkou a klasickým hypotéčním úvěrem. Podmínky, za nichž nelze úroky z úvěru nebo půjčky uznat jako daňový výdaj, jsou uvedeny v § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů.
Nicméně hypotéka v žádné podobě není odčitatelnou položkou ve smyslu § 34 zákona o daních z příjmů. Těmito odčitatelnými položkami jsou např. uplatnění ztráty z minulých let, výdaje na výzkum a vývoj + od roku 2008 vypořádání majetkových podílů.
Pokud bude americká hypotéka, resp. účel, na který byla využita, splňovat podmínky podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů, potom je možné o zaplacené úroky snížit základ daně jako o nezdanitelnou část základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. (Romana Juříčková)

Zdravotníci si svoji práci musejí zaplatit

Moje manželka pracuje v malé okresní nemocnici jako zdravotní sestra. Její zaměstnavatel jí dává letáky, které informují o povinném školení. Jednou věcí je účast na školení a druhou věcí je povinnost zaměstnavatele svého zaměstnance uvolnit a proplatit mu náklady. Pracuji v energetické firmě a běžně mi školení firma platí a mám to i v rámci pracovní doby. Naopak, manželce nemocnice neplatí nic, musí na školení dojíždět z Prostějova do Prahy a vše si platí z čisté mzdy, a ta se s mojí absolutně nedá srovnat. Spíše jde o almužnu než o mzdu. Pokud školení neabsolvuje, nebude moci práci vykonávat. Jak to je s proplacením? A nemůže si ty náklady dát alespoň do daní? (Václav)

Jestliže zaměstnavatel svého zaměstnce vyšle na školení, ze své podstaty jde o placený čas v rámci pracovní doby a zaměstnavatel hradí nejen náklady na školení, ale například i stravné nebo cestovné. Z vašeho dotazu ovšem usuzuji, že máte na mysli povinné vzdělávání zdravotníků. Problém tzv. celoživotního vzdělávání zdravotních sester a obecně nelékařských pracovníků souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie. Ta zpřísňuje kvalifikační předpokady pro výkon těchto povolání a dřívější studium na střední škole již není dostatečnou kvalifikací. Tuto problematiku dále rozvádí § 47 zákona 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. Například zdravotní sestra, která chce pracovat samostatně bez odborného dohledu, musí během 3 let nasbírat tzv. 40 kreditů. Ty získá účastí na školeních a seminářích, jejichž průměrná cena se pohybuje okolo 500 Kč bez dopravy a probíhají převážně ve větších městech. Jeden seminář znamená získání v průměru 3 kreditů. V praxi jde v průměru o 12 seminářů, to odpovídá 4 seminářům ročně. Pro dojíždějící zaměstnance mohou jít náklady za jeden seminář do tisíců korun. Je logické, že kredity jsou nutné, protože o zdravotní sestry bez tohoto oprávnění žádný zaměstnavatel v nemocničním zařízení zásadní zájem nemá.
Z praxe je známé, že zdravotnická zařízení tato povinná vzdělávání nelékařským zaměstnancům neproplácejí a ze zákona ani nemusejí. Naopak, tito zaměstnanci je musejí (ze zákona povinně) absolovat ve vlastním volnu a na vlastní náklady. Při průměrné mzdě nelékařského pracovníka je tato povinnost, například bez možnosti si tyto náklady odečíst alespoň z daní, naprosto tristní, a jen ukazuje na žalostný stav celého zdravotnictví. Vůči těmto zaměstnancům je to nespravedlivé a není se co divit, že zájem o tato povolání upadá. Je mi to líto, ale nezbývá vám nic jiného, než se stávající situací smířit. Pokud vaše manželka nadále chce toto povolání vykonávat, musíte být připraveni nést náklady na další vzdělávání spojené s časem, které vám nikdo nezaplatí.
Do budoucna bych v této oblasti viděl velkou šanci pro zaměstnavatele, kteří by mohli své nelékařské zaměstnance motivovat například proplácením těchto nepříjemných nákladů, případně takto formulovat i zaměstnanecké výhody. Další možností by bylo tyto náklady pojmout jako daňově uznatelné. Obávám se však, že v této oblasti je to jen moje sci-fi vize. (Dalibor Z. Chvátal)

Anketa

Měl by stát umožnit dát povinné školení a vzdělání do nákladů?