Spočítejte si...

Zavřít

Vyznejte se v úrokových sazbách: nominální, reálná nebo efektivní?

Jak zjistíte výhodnost úvěru po stránce nákladů nebo výnosnost investice? Dozvíte se tři druhy základních úrokových sazeb, které byste měli znát.

Pojem „úroková sazba“ je jednou z nejčastěji používaných frází při financování potřeb spotřebitelů, spoření nebo u tzv. fixed income investic (např. dluhopisy). Samozřejmě existuje několik druhů úrokových sazeb: reálná, nominální, efektivní, roční a tak dále. Rozdíly mezi různými druhy sazeb, jako jsou například nominální a reálné, jsou založeny na několika klíčových ekonomických faktorech. A zatímco se můžou tyto technické proměnné zdát nepodstatné pro finančně nevzdělanou veřejnost, úvěrové instituce a maloobchodníci využívali výhod obecné neznalosti těchto rozdílů, což jim mohlo zvyšovat zisk. Ti, kteří chápou rozdíl mezi nominálními a reálnými úrokovými sazbami, podnikli významný krok na cestě k získání statusu chytřejšího spotřebitele nebo investora.

Nominální úroková sazba

Nominální úroková sazba je koncepčně nejjednodušší typ úrokové sazby. Je to poměrně jednoduše uvedená úroková sazba daného dluhopisu nebo úvěru. Tento druh úrokové sazby je označován jako kuponová sazba pro tzv. fixed income investice, protože je to sazba, kterou garantuje emitent držitelům např. dluhopisů. Nominální úroková sazba je v podstatě skutečná peněžní cena, kterou dlužníci platí věřitelům za možnost použít jejich peníze. Pokud je tedy nominální sazba z úvěru 5 %, pak mohou dlužníci očekávat, že zaplatí 5 CZK na úrocích z každých 100 CZK, které si půjčí.

Reálná úroková sazba

Reálná úroková sazba je o něco složitější než ta nominální, ale stále je poměrně jednoduchá. Nominální úroková sazba neříká celý příběh, protože inflace snižuje kupní sílu věřitelů nebo investorů, takže si nemůžou koupit stejné množství zboží či služeb v době splatnosti tak, jak by mohli právě nyní. Reálná úroková sazba je tak pojmenovaná, protože představuje reálnou sazbu, kterou věřitel nebo investor obdrží při zohlednění faktoru inflace. Pokud má dluhopis 6% kupon za rok a inflace v daném roce byla 4 %, znamená to, že je reálná úroková sazba pouze 2 %. O reálné úrokové sazbě by se dalo říci, že je skutečnou matematickou sazbou, za kterou si investoři a věřitelé zvyšují kupní sílu s dluhopisy a úvěry. Ve skutečnosti je možné, že bude reálná úroková sazba záporná, pokud úroveň inflace převýší nominální úrokovou sazbu investice. Například dluhopis s 3 % nominální úrokovou sazbou bude mít tu reálnou –1 %, pokud bude úroveň inflace 4 %. Srovnání reálných a nominálních úrokových sazeb můžeme shrnout do této rovnice:

nominální úroková sazba – inflace = reálná úroková sazba

Z tohoto vzorce je možné odvodit několik ekonomických podmínek a obecných informací, kterí mohou věřitelé, dlužníci a investoři použít pro svá potenciální finanční rozhodnutí:

  • Reálné úrokové sazby můžou být nejen pozitivní nebo negativní, ale také vyšší nebo nižší než ty nominální. Nominální úrokové sazby převýší ty reálné, když je úroveň inflace pozitivní hodnota, což obvykle je. Reálné sazby však můžou také převýšit ty nominální během období deflace.
  • Jedna hypotéza tvrdí, že se míra inflace pohybuje v tandemu s nominálním úrokovými sazbami v průběhu času, což znamená, že v delším časovém úseku se reálné úrokové sazby stávají stabilní. Investoři s delším časovým horizontem proto můžou být schopní přesněji posoudit návratnost jejich investic na bázi očištěné o inflaci.

Efektivní úroková sazba

Dalším druhem úrokové sazby, kterou by měli investoři a věřitelé znát, je takzvaná efektivní sazba, která využívá sílu složeného úročení. Pokud například spoření vyplácí 6 % na roční bázi a úroky se počítají pololetně, pak vy jako střadatel, který sem na začátku uložil přesně 1 000 CZK, obdržíte 30 CZK na úrocích za prvních šest měsíců (= 1 000 × 0,03) a 30,90 CZK za dalších šest měsíců (= 1 030 × 0,03). Za rok obdržíte na úrocích celkem 60,90 CZK. Všimněte si, že nominální úroková sazba je 6 % a sazba efektivní je 6,09 %. Matematicky řečeno, rozdíl mezi nominální a efektivní sazbou narůstá se zvyšujícím se počtem období pro výplatu, které se započítávají do složeného úročení během vymezeného časového intervalu.

Praktické uplatnění

Hlavní výhoda poznání rozdílu mezi nominální, reálnou a efektivní sazbou je, že to samozřejmě umožňuje spotřebitelům dělat lepší rozhodnutí o jejich úvěrech či investicích. Spoření s četnějším počtem období pro složené úročení (např. každý měsíc) bude výhodnější než to, který se takto skládá pouze jednou ročně, pokud budou samozřejmě výchozí roční sazby stejné.

Také dluhopis, který vyplácí 1 % reálné úrokové sazby ročně, nemusí být v očích investorů tak zajímavý, pokud chtějí zvýšit vlastní aktiva v průběhu času. Tyto sazby efektivně odhalují skutečný výnos, který budeme mít k dispozici přes například spoření, a skutečný náklad, který poneseme při zapůjčení peněžních prostředků jako jednotlivci nebo naše podniky.

Investoři, kteří hledají ochranu proti inflaci v oblasti fixed income investic, se můžou porozhlédnout po instrumentech typově jako TIPS (Treasury Inflation Protected Securities), které vyplácí úrokovou sazbu vázanou na úroveň inflace. Navíc některé podílové fondy investují své finanční prostředky do dluhopisů, hypoték nebo zajištěných seniorních úvěrů, které v sobě sice nesou plovoucí úrokové sazby, ale jsou navíc pravidelně nastavovány, či lépe řečeno upravovány na základě aktuálních sazeb.

Úrokové sazby mohou být rozděleny do několika podkategorií, které zahrnují různé faktory: například v podobě inflace. Chytří investoři vědí, že se musí podívat za hranice nominální či kuponové sazby z úvěru či dluhopisu, aby poznali, zda výsledek opravdu vyhovuje jejich investičním cílům. Je proto dobré tyto rozdíly brát v potaz a být též schopni je interpretovat. Neměli bychom zapomínat ani na vliv zdanění, které naše výnosy v tomto směru snižuje.

Inspirace pro překlad originálního článku od Marka Cussena