Hlavní navigace

Reklamy bank nás vodí za nos. Neříkají úplnou pravdu

15. 2. 2017
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Aktualizováno 16. 2. 2017 11:30
Garance nejlepší úrokové sazby. Nulové poplatky. Odpustíme vám splátky. Odpustíme vám úroky. Mažou vám med kolem úst, ale nebuďte přehnaně důvěřiví. Ukázka, jak bankovní reklamy fungují v praxi.

V televizi je vysílána řada reklam mnoha obchodních bank na jejich nejrůznější produkty. Jedná se o vysoce profesionálně zpracované spoty, některé z nich však v sobě skrývají nějaký „háček“ a na ty bych chtěl v tomto článku upozornit. Jde mi pouze o to, aby klienti nebyli přehnaně důvěřiví a aby byli schopni věcně zanalyzovat příslušné reklamní sdělení.

Odpuštění několika splátek úvěrů

Několik obchodních bank ve svých reklamách říká, že pokud klient dobře splácí poskytnutý úvěr, odpustí mu jednu, nebo dokonce více splátek.

Nejdříve je ovšem nutné konstatovat, že splátka úvěru se skládá z platby úroku a ze splátky jistiny úvěru (neboli z úmoru). Pokud by tedy banka skutečně klientovi odpustila celou splátku úvěru, znamenalo by to, že nedostane zpátky celou částku poskytnutého úvěru. To by znamenalo, že tuto nesplacenou částku musí odepsat ze svých rezerv s negativními dopady do jejího hospodářského výsledku (zisku).

Opravdu se domníváte, že banka může být vůči svým klientům takto velkorysá? Jistě není a ani nemůže být. Ve skutečnosti svým klientům může odpustit část úroků z poskytnutého úvěru a také to v těchto případech dělá – je ovšem otázkou, nakolik si tuto svoji blahovůli předem nezapočítá do úrokové sazby poskytnutého úvěru.

Samo o sobě je toto „odpuštění úroků z úvěrů“ naprosto korektní a nelze proti němu vůbec nic namítat. Osobně se ovšem domnívám, že je poměrně nekorektní mást potencionální klienty „poněkud zavádějící“ či velmi nepřesnou reklamou.

Aktualizováno 16. 2. 2017, 11:30 hod.

Vladimír Komjati, tiskový mluvčí Air Bank, napsal do redakce nesouhlas se spojitostí výše uvedeného videa s nekorektním matením reklamou. Jeho reakci proto zveřejňujeme:

Citace z textu: Pokud by tedy banka skutečně klientovi odpustila celou splátku úvěru, znamenalo by to, že nedostane zpátky celou částku poskytnutého úvěru. To by znamenalo, že tuto nesplacenou částku musí odepsat ze svých rezerv s negativními dopady do jejího hospodářského výsledku (zisku). Opravdu se domníváte, že banka může být vůči svým klientům takto velkorysá? Jistě není a ani nemůže být. Ve skutečnosti svým klientům může odpustit část úroků z poskytnutého úvěru a také to v těchto případech dělá.

Air Bank: Autor má pravdu, že splátka se skládá z úroku a jistiny. U nás ale mají klienti dvě sazby – vyšší základní a nižší bonusovou pro případ, že klient svou půjčku bude splácet včas. A zatímco splátky počítáme z té vyšší základní sazby, na pozadí počítáme úvěr s úrokovou sazbou nižší (bonusovou), ale se stejnou splátkou. Klient tak v případě řádného splácení zaplatí celou jistinu dřív (neboť ze splátky se v případě bonusové sazby započítává větší poměr splátky na jistinu) a skutečně mu tak některé poslední splátky odpustíme (půjčka skončí dřív, než by jinak skončila, kdyby řádně nesplácel a doplatil tak půjčku podle základní sazby).

Citace z textu: Je ovšem otázkou, nakolik si tuto svoji blahovůli předem nezapočítá do úrokové sazby poskytnutého úvěru.

Air Bank: Pro zajímavost: tímto způsobem odpouštíme klientům splátky už od roku 2012 a naše sazby byla v letech 2013 a 2014 pravidelně označovaná jako nejnižší reálná (tedy taková, kterou klient při žádosti skutečně dostane) sazba na trhu – a mezi nejnižší patří dál.

Citace z textu: Samo o sobě je toto „odpuštění úroků z úvěrů“ naprosto korektní a nelze proti němu vůbec nic namítat. Osobně se ovšem domnívám, že je poměrně nekorektní mást potencionální klienty „poněkud zavádějící“ či velmi nepřesnou reklamou.

Air Bank: Tohle tedy v našem případě neplatí, naše reklama říká to, co skutečně děláme.

Reakce autora článku: Přiložená reakce Air Bank potvrzuje údaje uvedené v mém článku – klient nejprve splatí jistinu úvěru a teprve potom mu řeknou, že další úroky už nemusí splácet.

Spotřebitelský úvěr s nulovou úrokovou sazbou

Pro klienty je jistě velice lákavou televizní nabídka na poskytnutí spotřebitelského s nulovou úrokovou sazbou. V reklamě ovšem není uvedena ani např. maximální výše poskytnutého úvěru s nulovou sazbou, ani výše poplatků, resp. tzv. RPSN (roční procentní sazby nákladů), které určuje, kolik klient zaplatí „navíc“.

Každý zájemce o tento typ úvěru by se proto měl nejdříve podívat na webové stránky dané obchodní banky, resp. se zeptat příslušných bankovních pracovníků. Tímto způsobem může např. zjistit, že RPSN daného spotřebitelského úvěru se pohybuje např. ve výši 3,5 % ročně. To samozřejmě vůbec není špatná nabídka, ale osobně se mi nelíbí, že někdo se mi snaží vsugerovat, že za poskytnutý spotřebitelský úvěr nezaplatím prakticky nic navíc, tedy že mi jej banka poskytne úplně zadarmo (a tudíž že na mně banka nic nevydělá).

Je ovšem velmi zajímavé, že takovéto poplatky klientům zřejmě nevadí, i když v jiných případech říkají, jak je obchodní banky „nestydatě odírají“ právě na poplatcích.

Garance úrokové sazby z depozitních produktů „na věčné časy“

Obchodní banky také mohou říkat, že budou vždy nabízet vyšší než obvyklou úrokovou sazbu u depozitních produktů (běžných či spořicích účtů nebo u termínovaných vkladů), resp. že garantují, že „na vždy“ bude tato sazba nejvyšší nebo jednou z nejvyšších na trhu. Což o to, po nějakou dobu tomu tak skutečně jistě bude, ale garantovat to navždy je příliš „odvážné“ a reálně skutečně nedosažitelné.

Pozn. red.: Air Bank už také klienty dělí, a to na ty, kteří každý měsíc provedou platební kartou 5 plateb (lepší úrok), a na ty, kteří kartu nepoužijí (žádný úrok).

Především se totiž ekonomika vyvíjí do značné míry nezávisle na přání obchodních bank. To může např. znamenat, že úrokové sazby z poskytnutých úvěrů „půjdou dolů“ – a protože zisk bank je z větší části tvořen rozdílem mezi placeným a přijatými úroky (z hlediska banky), je tak vytvářen tlak na snižování depozitních úrokových sazeb. To se ovšem týká všech bank a nemá vliv na nabídku bank, že jejich úrokové sazby budou mezi nejvyššími na trhu. Tato situace ovšem výrazně ovlivní příslib konkrétní a vysoké úrokové sazby.

Další vliv na výše uvedený příslib bank má tvorba vnitřních plánů a rozpočtů konkrétní obchodní banky. Každá banka totiž velice pečlivě stanovuje svoje rozpočty a důsledně je kontroluje a příp. také upřesňuje. Jinak řečeno si banka naplánuje výši veškerých svých nákladů a výnosů, a tudíž také svého zisku. V rámci toho plánování si banka stanovuje také celkovou výši nákladových úroků, tj. úroků, které plánuje zaplatit svým vkladatelům z depozitních produktů. Tato částka souvisí jednak s úrokovou sazbou, jednak s počtem klientů a zůstatky na jejich běžných účtech.

Napořád = do změny podmínek ze strany banky.

Pozn. red.: Slib Air Bank držet úrokovou sazbu mezi 3 nejvyššími nabídkami vydržel do 31. 12. 2016. Psali jsme v článku Air Bank chystá novinky. Zruší ale TOP3 garanci a zdražila kurzy

Takže v okamžiku, kdy proplacené úroky přesáhnou určitou (plánovanou) hranici, je banka ekonomicky tlačena ke změně úrokové sazby „směrem dolů“. Na tom není vůbec nic špatného nebo dokonce nekalého, resp. protizákonného. Problém je v tom, že bankovnictví neznalí klienti, kteří tomuto slibu uvěří, jsou rozčileni a viní všechny okolo z „nekalého jednání“. Jedná se ovšem o naprosto korektní změnu obchodních podmínek – problém ovšem osobně vidím v dlouhodobě nesplnitelném slibu.

Naším cílem není jen získat zákazníky, ale vytvářet banku pro ně – tak, aby v tomto snažení měli svůj podíl. Pracujeme na projektu banky, jakou jsme si sami přáli: bez poplatků za příchozí či odchozí platby, s vedením konta zdarma, nejlepším spořícím účtem na trhu či vždy dostupným elektronickým bankovnictvím, které funguje spolehlivě a pohodlně… A to jsme teprve u toho úplného základu – vychytávek bude následovat mnohem víc…

Konkurence také nespí… A i když třeba říká, že pro ně nejsme žádnou hrozbou, my víme své. A vaše reakce nás v tom utvrzují. Můžou možná zvýšit sazbu, ale model – ten nám vezmou těžko, to se totiž nedá udělat tak jednoduše. V komentářích si můžete zkusit tipnout, jakou sazbu bude mít (už za pár dní) náš spořící účet :) Mimochodem, bude k němu reklama, jakou v ČR ještě žádná banka zcela určitě neměla!

Adam Zbiejczuk     Adam Zbiejczuk / mBank
1. bankovní bloger v ČR
adam.zbiejczuk -zavináč- cz.mbank.eu

Pozn. red.: Výše uvedený text měla mBank na svém blogu 10. 10. 2007 a 11. 1. 2008. Úroková sazba jejího spořicího účtu začínala na 4 % p.a., pak klesla na 3,5 % p.a. Další snížení úrokové sazby přišlo po roce na 2,7 % p.a. V současné době je úroková sazba stejného produktu 0,05 % p.a. Pro lepší úrokovou sazbu je nutné splnit podmínky. Mnoho klientů banky však po řadu let žilo v iluzi, že stále mají úrokovou sazbu okolo 3 % p.a. A pokud jde o citovaný model mBank, konkurence v následujících letech v mnoha ohledech tuto banku předběhla. Ale to je už jiný příběh.

Pokud obchodní banka i při změně ekonomických podmínek stále poskytuje depozitní produkty s úrokovou sazbou výrazně vyšší než je obvyklé u ostatních bank, může to znamenat, že má problémy a že se snaží takto „přitáhnout“ nové klienty a jejich peníze. Takováto banka pak může (ale nemusí) zkrachovat, resp. jí může být odebrána bankovní licence Českou národní bankou. V tomto případě by ovšem klienti neměli vinit „všechny kolem“, že tuto banku „vyštípali“ z trhu, aby nemuseli sami nabízet (a platit) takto vysoké úroky svým klientům – jedná se pouze o chybné obchodní rozhodnutí neúspěšné banky.

Psali jsme:

Pozn. red.: Zahájení činnosti tehdejší Evropsko-ruské banky v dubnu 2009 provázel koncert v podání Dmitrije Malikova. Banka vydržela na trhu 7,5 let, ale poslední půlrok nesměla přijímat žádné vklady. Ze všech bank na trhu měla jedny z nejvyšších úrokových sazeb na depozitech, vyšší měly jen záložny.

Vedení běžných účtů zdarma, tedy bez poplatků

Zajímavá bývá reklama, která nabízí vedení běžného účtu bez jakýchkoli poplatků. Mít takovýto účet by bylo jistě prima, ovšem v reklamě už není uvedeno, že zmíněný „nulový poplatek“ se týká pouze těch klientů, kteří na daném účtu provedou např. stanovený počet transakcí. Jinak řečeno, na nulový poplatek za vedení běžného účtu si banka „vydělá“ jinými službami, které klient využívá a za které bance platí.

Pozn. red.: Na Ukonto UniCredit Bank je nutné měsíčně bezhotovostně poslat min. 12 000 Kč, jinak je poplatek 199 Kč měsíčně. Hotovostní vklady se do obratu nepočítají.

Pozn. red.: eKonto Smart od Raiffeisenbank je bez poplatku za podmínky, že na něj každý měsíc pošlete min. 15 000 Kč. Počítají se i hotovostní vklady. A k tomu musíte provést 3 odchozí transakce, např. převod, výběr hotovosti, platbu kartou atp. Jinak je poplatek 99 Kč měsíčně.

Pozn. red.: Reklama mBank z roku 2008 lákala na účet bez poplatků, transakce bez poplatků, výběry z bankomatů bez poplatků na celém světě a platební kartu bez poplatků. V současné době účet a transakce bez poplatků nadále jsou, ale platební karty a výběry z bankomatů jsou bez poplatků jen po splnění podmínek. U karty je potřeba měsíčně zaplatit objem min. 1500 Kč, jinak stojí 29 Kč měsíčně. Výběr hotovosti je bez poplatku až od objemu 1500 Kč, v zahraničí si navíc mBank účtuje velmi nevýhodné kurzy, tedy jinou formu poplatku.

Účet s číslem, které si sami vyberete

Některé banky dávají svým klientům zajímavý návrh – můžete si vybrat vlastní číslo účtu, které si tak snadněji zapamatujete. Tento pěkný návrh je však spojen se dvěma drobnými problémy. Především banka do klientem vybraného čísla musí ze zákona i z technických důvodů doplnit tzv. kontrolní číslo, což znamená, že se pak nejedná o stejný řetězec znaků. Kromě toho takovéto číslo účtu již může v databázi banky existovat, takže si klient musí vybrat znovu.

Pozn. red.: Číslo účtu „na přání“ umí založit Fio banka, ČSOB u Konta Premium, Komerční banka, Raiffeisenbank a Moravský Peněžní Ústav.

skoleni_15_4

Jinak řečeno, obchodní banky nejsou a ani nemohou být charitou, cílem jejich činnosti je vždy zisk. To je naprosto v pořádku, ale jde o to, aby klienti byli poučeni a „neskočili na špek“ některým reklamám na bankovní produkty. Banku nemusím mít rád, ale v každém případě musím rozumět jejím obchodům.

Odkazy na videa jsou redakční.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje tématům bankovních služeb.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).