Vyznejte se v exekuci: Co zůstane ze mzdy dlužníkovi a kolik dostanou věřitelé?

Nezabavitelné minimum patří povinnému dlužníkovi. Z dalších až 9177 Kč ale dostane jen jednu nebo dvě třetiny. Podrobné příklady, jak se v exekuci ze mzdy/platu vyznat.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Nezabavitelná částka na povinného činí 6118 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1529,50 Kč. Celkovou nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Ve zkratce

  • 6118 Kč – nezabavitelná částka na povinného
  • 1529,50 Kč – nezabavitelná částka na vyživovanou osobu
  • 9177 Kč – částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení

Postup srážek – po třetinách

  • Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
  • Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.
  • Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9177 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9177 Kč je 3059 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.)
  • Částka přesahující hranici 9177 Kč se srazí bez omezení.
  • 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  • 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
  • 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.
  • Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.Částka přesahující hranici 9177 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9177 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Co jsou přednostní pohledávky

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Příklad 1 – bez dětí

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6118 Kč.

Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 402 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3059 Kč.

Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 Kč (čili 12 402 – 9177) tedy 3225 Kč.

Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6284 Kč (3059 Kč + 3225 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6118 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 × 3059 Kč čili 6118 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 236 Kč.

Představme si, že zaměstnanec uvedený v předchozím příkladu končí zaměstnání z organizačních důvodů a obdrží odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku 62 000 Kč čistého. Tip: Odstupné 2012: Tři platy až po dvou letech práce.

Srážky ze mzdy tak budou prováděny z celkového příjmu zaměstnance za poslední měsíc, včetně odstupného, tj. 80 520 Kč.

Nezabavitelná částka na povinného zůstává i v tomto případě 6118 Kč.

Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí její zbytek 74 402 Kč.

Pro uspokojení exekučně vymáhané pohledávky se použije 1/3 z 9177 Kč čili 3059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9177 (čili 74 402 – 9177) tedy 65 225 Kč. Celková srážka tak činí 3059 Kč + 65 225 Kč = 68 284.

Zaměstnanci zůstane znovu jen 12 236 Kč. Tip: Jak na exekuci, když máte dostat odstupné?

Příklad 2 – s dětmi

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč.

Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6118 Kč, na vyživované osoby 3 × 1529,50 Kč, tedy 4588,50 Kč, celkem tak 10 706,50 Kč čili po zaokrouhlení 10 707 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.

Ze mzdy pak zbudou 9813 Kč (20 520 – 10 707).

Z toho 636 Kč (9813 – 9177) lze srazit bez omezení, přiřadí se ke druhé třetině.

Částka 9177 Kč se rozdělí na třikrát 3059 Kč.

Z první třetiny (3059 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3059 Kč) a 636 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3059 Kč) dostane povinný zaměstnanec.

Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 766 Kč (nezabavitelná částka 10 707 Kč + třetí třetina 3059 Kč; 6754 Kč (636 Kč + 2 × 3059 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

Konkurence více exekucí – pohledávek a jejich pořadí

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. (Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.)

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.

Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí:

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně.

Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6118 Kč na osobu povinného a 1529,50 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7648 Kč.

Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 872 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3059 Kč. Zbývá 3695 Kč (12 872 – 9177), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3059 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2441 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení.

A z té zbude 1254 Kč (3695 – 2441).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3059 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy 1254 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3059 + 2441), na přednostní daňovou pohledávku 4313 Kč (3059 + 1254). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7648 + 3059).

Příklad poměrného uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě (příkladu) jako je ten předchozí, doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná.

90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč.

Poměrné číslo stanovíme podílem částky 3059 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01911875; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1720,6875 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1338,3125 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč.

Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1338 Kč.

Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1721 Kč a část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5500 Kč (3059 + 2441), na daňový dluh 2975 Kč (1721 + 1254) a na soukromoprávní dluh 1338 Kč.

Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7648 + 3059).

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2015 19:04