Hlavní navigace

Význam penzijního připojištění v Česku roste

25. 9. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Bude-li Česká republika zbytečně otálet s realizací důchodové reformy, vzroste během několika let její deficit veřejných financí na neúnosnou mez. Řešením by mohlo být vytvoření soukromých důchodových systémů, jejichž součástí bude mimo jiné i penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Pokud Česká republika výrazně nepokročí s důchodovou reformou, hrozí jí vážné problémy se splácením závazků, varuje aktualizovaná zpráva o dopadech stárnutí populace na státní finance, kterou minulý týden zveřejnila mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s. Nebudou-li provedeny zásadní změny ve financování důchodového účtu, dosáhne v roce 2050 čisté zadlužení vlády ve vztahu k hrubému domácímu produktu až 388 procent! Ostatní státy na tom nebudou o mnoho lépe, ovšem jen Řecko a Japonsko na tom budou hůře než ČR. Jedinou možností, jak tomuto scénáři předejít, je okamžitě začít s hlubokými reformami.

Současný demografický vývoj v zemích střední a východní Evropy již mnohé státy k jistému reformnímu úsilí přiměl. Průběžné financování důchodových systémů se stává méně důležité, na významu naopak nabývají penzijní připojištění a penzijní fondy.

Téměř každému čtvrtému přispívá na důchod zaměstnavatel

V České republice v současné době působí 11 penzijních fondů, které k 30. červnu letošního roku dohromady evidovaly více než 3,8 milionu aktivních účastníků penzijního připojištění, což představuje více než 60 procent ekonomicky aktivních obyvatel. Na účtech připojištěných bylo ke konci června vykázáno přes 150,1 miliardy korun, přičemž meziročně se suma příspěvků účastníků zvýšila o více než 25 miliard korun.

Celkový zisk všech penzijních fondů v prvním pololetí letošního roku dosáhl 2,6 miliardy korun, což je o celých 56 procent více, než kolik fondy vykázaly ke konci téhož pololetí loňského roku. Penzijní fondy si přitom i nadále udržují spíše konzervativní investiční strategii. Z celkového objemu finančních prostředků účastníků bylo ve druhém čtvrtletí letošního roku celých 77 procent umístěno v relativně bezpečných dluhopisech a 6,3 procenta na účtech a termínovaných vkladech. Naopak pouze 7 procent peněz bylo investováno do rizikovějších akcií.

Počet účastníků, kterým na penzijní připojištění přispívá jejich zaměstnavatel, rok od roku roste. K 30. červnu letošního roku jich bylo již 880 602, příspěvek zaměstnavatele tedy obdržel téměř každý čtvrtý připojištěný. Průměrná výše příspěvku zaměstnavatele také postupně roste. Zatímco ke konci roku 2005 činila 462 korun měsíčně, ke konci roku 2006 to bylo již 497 Kč měsíčně. Průměrná výše příspěvku účastníků, kterým zaměstnavatel nepřispívá, přitom v roce 2006 dosahovala pouze 431 korun měsíčně. Účastníci, které podporuje zaměstnavatel, také na svůj důchod spoří v průměru více.

Penzijní připojištění jako faktor motivace zaměstnanců

Penzijní připojištění hraje stále větší roli v personální politice tuzemských zaměstnavatelů. K tomuto závěru dospěl nedávný průzkum Penzijního fondu Komerční banky, do něhož bylo zapojeno 50 společností různé velikosti a z odlišných ekonomických oborů. I když je až 90 procent dotázaných tuzemských firem přesvědčeno, že příspěvek zaměstnavatele má dopad na snížení fluktuace zaměstnanců a na jejich pracovní motivaci, nepřispívá většina zkoumaných společností zdaleka každému.

52 procent firem nabízí příspěvek na penzijní připojištění pouze zaměstnancům, kteří splní určité podmínky, kterými mohou například být počet odpracovaných let v dané společnosti, práce na více než poloviční úvazek nebo doporučení nadřízeného. 5 procent společností umožňuje získání příspěvku zaměstnavatele pouze selektivně určené skupině zaměstnanců, nejčastěji managementu společnosti. Zbytek firem jej nabízí všem pracovníkům bez omezení.

Ale mají zaměstnanci o příspěvek zaměstnavatele skutečně zájem? Pokud jej firma nabízí, zaměstnanci ho zpravidla využívají. U 41 procent dotázaných firem využívá tento benefit 76 až 100 procent zaměstnanců, u 38 procent společností jej pobírá více než polovina a méně než tři čtvrtiny pracovníků a 21 procent zaměstnavatelů jej vyplácí méně než polovině zaměstnanců.

Výše příspěvku zaměstnavatele je u 55 procent zkoumaných firem určena pevnou částkou v Kč a u 45 procent procentem z vyměřovacího základu (hrubé mzdy). Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky, se domnívá, že je určení příspěvku zaměstnavatele procentem z vyměřovacího základu pro zaměstnance společnosti více motivační. Zaměstnanec totiž dostává příspěvek i z případných ročních (případně čtvrtletních nebo měsíčních) odměn a příspěvek mu stoupne při každém zvýšení mzdy. Zaměstnavatelům zase podle něj tento způsob určení příspěvku přináší snazší kontrolu daňově uznatelných nákladů a lehčí administraci.

Průzkum Penzijního fondu Komerční banky se také snažil odpovědět na otázku, proč 8 firem z uvedeného vzorku svým zaměstnancům na penzijní připojištění vůbec nepřispívá. Nejčastěji byly uváděny tyto důvody:

  • management společnosti se domnívá, že legislativa není v této oblasti ještě ustálena, firmy čekají na konkrétní podobu penzijní reformy v České republice,
  • nedostatečný zájem ze strany zaměstnanců,
  • management společnosti má prozatím jiné priority,
  • firma již přispívá na jiný produkt, např. životní pojištění.

Podoba penzijní reformy v České republice

I když penzijní reforma jako celek zůstává více méně nejasná, některé záměry ministerstva práce a sociálních věcí jsou známy již teď. V rámci druhé etapy důchodové reformy se chce ministerstvo v oblasti soukromých fondů (hlavně penzijního připojištění se státním příspěvkem a životního pojištění) zaměřit zejména na:

dan_z_prijmu

  • oddělení majetku akcionářů a klientů,
  • zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,
  • povinné zachování garance nezáporného meziročního výnosu u jednoho (bezpečného) produktu,
  • zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,
  • zvýšení participace zaměstnavatelů,
  • podporu čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.

Zdroj: MPSV


Třetí etapa důchodové reformy by se podle ministerstva práce a sociálních věcí měla zaměřit na diverzifikaci zdrojů pro příjmy ve stáří. Občané by měli mít možnost částečně se vyvázat ze základního důchodového pojištění (tzv. možnost „opt-out”). Mohli by si tedy vybrat, zda jejich důchod bude plynout pouze ze současného průběžně financovaného základního důchodového pojištění, nebo částečně i z dobrovolného spořícího pilíře důchodového systému založeného na možnosti „opt-out”. To ovšem neznamená, že by si pojištěnci volili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění. Pouze si budou moci vybrat, jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů.

Považujete příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění za nástroj motivace zaměstnanců?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).