Vyvarujte se základních chyb při investování do drahých kovů

Investice do zlata, stříbra a dalších drahých kovů se stává populárnější. Než nakoupíte, ověřte si, jestli neděláte jednu ze základních chyb.

Máte určitý objem peněz, který chcete investovat, a ideálně očekáváte, že se vám za nějaký čas peníze zhodnotí. Jejich uložení do zlata nebo jiného drahého kovu je jednou z variant.

Základní pravidla

Mezi základní rady před uskutečněním investice patří prověření prodejce, od kterého si budete zlato kupovat. Najdou se i podvodníci, kteří slitek pouze pozlatí, ale peníze si samozřejmě naúčtují, jako by byl slitek pouze ze zlata. Vy nic netušíte a na skutečný stav věcí většinou přijdete až ve chvíli, kdy chcete slitek prodat s tím, že se vám zhodnotil.

Další pravidlo zní jasně: držet zlato fyzicky u sebe. Některé společnosti totiž nabízejí jinou variantu. Vy si koupíte investiční slitek zlata, ale dostanete pouze potvrzení, že jej vlastníte. V případě potřeby vám pak dle dokumentu společnost vaše slitky vydá. Pokud ale tato společnost zkrachuje, nemusíte dostat nic. Jistota je proto vždy vzít si fyzicky slitek výměnou za peníze a pak jej uložit na místo, které vám přijde ideální a máte k němu kdykoli přístup.

Kromě toho ale Češi dělají při investování do drahých kovů i jiné chyby, které už na první pohled tak zřejmé být nemusí. Upozornila na ně Asociace pro investiční kovy a mince.

Investice do mincí a medailí

Trh s mincemi má v České republice 834,3 milionu korun. Většinu z toho, a sice 706,3 milionu korun, vydala Česká národní banka. Zbytek je vydávaný v bance Novozélandské mincovny.

Na českém trhu je v současné době přibližně 100 subjektů, které s mincemi obchodují. Ve většině případů se ale jedná o drobné prodejce, jelikož 5 subjektů zde tvoří 70 % trhu.

Co se týče investice do mincí a medailí, je velice důležité rozumět její ceně. Mince jako taková má 4 hodnoty:

  • Základní cenu.
  • Investiční cenu.
  • Sběratelskou cenu.
  • Historickou cenu.

Základní cena je na určení nejjednodušší. Mince se zváží a podle váhy se určí její cena, která je stanovená trhem.

investiční ceny se u mince zohledňuje i autorský návrh. Může ji zvyšovat či nezvyšovat fakt, zda design navrhl starý sochař, který již má zkušenosti a dobré jméno, či začínající umělec, který není známý. Dále ji ovlivňuje:

  • druh ražby,
  • množství mincí či medailí, které bylo s tímto designem vydáno.

Při investování do drahých kovů vás mohou některé společnosti lákat na exkluzivitu dané medaile. Jako argument použijí, že bylo vydáno například 5000 – 10 000 kusů a mince či medaile je tudíž vzácná. To je ale omyl. Takové množství se již považuje za poměrně velké a mince není považována za vzácnou. Společnost v tomto případě uměle navyšuje cenu, kterou vy zaplatíte, ale mince vám ji zpátky nepřinese.

Investiční cena mince nebo medaile se ale stále dá odhadnout, a to právě podle výše uvedených parametrů. Naproti tomu sběratelská cena se určuje velice obtížně. Jde v podstatě o cenu za vášeň.

Představte si situaci, kdy se na trhu objeví vzácná mince, která je velice stará. A zatouží po ní dva sběratelé. Oba ji chtějí mít ve sbírce. O základní cenu mince v tomto případě vůbec nejde. Oni chtějí vlastnit minci, která je nesehnatelná. Jsou tedy ochotni nabídnout cenu, kterou mince ve skutečnosti nemá, ale výměnou získají něco, co se už nedá koupit. Tito dva sběratelé se navíc vzájemně nemají rádi. Do hry tedy vstupují i další, osobní faktory. Oba se o minci přetahují, čímž zvyšují její hodnotu. Výhra je v tomto případě otázkou prestiže. Z původní částky 10 000 Kč za minci udělají třeba 200 000 Kč, jen aby jeden přebil druhého.

Tento případ je ale ojedinělý. Jedná se o situaci, kdy se sejdou tito dva sběratelé, kteří se nemají rádi, a jeden chce trumfnout druhého. Pokud by se sešli jiní dva sběratelé, cena by se vyšplhala třeba jen na 20 000 Kč a poté by jeden z nich mohl říct, že minci nepřeplatí o více než dvojnásobek a ztrácí zájem.

Některé společnosti ale v letáčku často lákají na investice do mincí a používají právě výše zmíněný příklad. Nakoupíte minci za 10 000 Kč, prodáte za 200 000 Kč. Pokud se vám však nepodaří nastolit podobné podmínky, minci za dvacetinásobek nikdy neprodáte.

Poslední cenu, jakou mince může mít, je cena historická. I na tu často některé společnosti lákají. Jde v podstatě o cenu informace, kterou tato mince přináší. To se ale nikdy dopředu neví. Těžko se dá věřit tomu, když vám společnost nabízí ke koupi minci, o níž tvrdí, že bude mít jednou historickou hodnotu. Tu tvoří okolnosti, společenská situace v dané oblasti a podobně. Některé mince mají hodnotu třeba proto, že v době jejich ražby byl nedostatek kovu, ze kterého je mince vyrobena. Zda bude či nebude mít vaše mince jednou historickou hodnotu, se nikdy dopředu neví.

Trh se zlatem

Velikost celého trhu se zlatem v České republice je přibližně 3 miliardy korun ročně. Jedná se o fyzické zlato, slitky a mince dohromady. Aktuálně se zlatem obchoduje asi 400 subjektů, ale ročně jich více než 100 zkrachuje.

U nás do zlata investují jen 3 % Čechů. Oproti ostatním státům je to poměrně málo. V jiných státech je běžné, že do zlata ukládá peníze asi 20 % občanů. V Asii dokonce 30 %. Za tím, že Češi do zlata moc neinvestují, ale stojí historický podklad. Dříve se mince držet nesměly, každý směl vlastnit pouze jednu a členové České numismatické společnosti mohli vlastnit 3.

Postupně si ale Češi tuto investici oblíbili a procento těch, kteří ukládají peníze do zlata, stále stoupá. Výhodou zlata je jeho okamžitá likvidita. Pokud chcete investiční slitek prodat, ověří se číslo slitku, zlato jako takové a druhý den vám vyplatí peníze. Výhodou je i mobilita. Slitek můžete odvést do zahraničí a prodat jej bez obtíží i tam.

Obecně však platí, že nejlepší cenu dostanete u té společnosti, která vám slitek prodala. Jiná společnost jej od vás samozřejmě také vykoupí, ale cena bude nižší. Důvod je jednoduchý. Společnost musí následně tento slitek nechat přetavit, aby odpovídal jejich vzorci a modelu, čímž jí rostou náklady, které vám tímto naúčtuje.

Číslované dukáty

Můžete se setkat s tím, že vám budou nabízeny číslované dukáty jako vhodná forma investice. Jde o unikátní minci, která má zvláštní razidlo a každý kus je originál. Některé společnosti nabízí i dukáty z první republiky.

Investice se v takovém případě samozřejmě vyplatit může, ale pozor na nadsazování ceny. Dukát z první republiky je poměrně starý a při prodeji jej můžete dost dobře prodat za 10 000 Kč. To je velká přidaná hodnota, když uvážíme, že se jedná o dukát s váhou 3,5 g. Na co však společnosti lákají, je to, že se vám ho může podařit prodat i za 1 200 000 Kč. Jde ale o výše zmíněný případ dvou sběratelů. Jednou se někomu podařilo nastolit takové podmínky a dukát se za takovou cenu prodal. Není to ale běžné a opět platí – pokud nenastolíte stejné podmínky, dukát takto neprodáte.

V případě dukátu je doba zhodnocení poměrně krátká. Teoreticky by se vám po 3 letech mohlo podařit jej prodat za zmíněných 10 000 Kč.

widgety

Hodnota kovu je na maximu? Beru

To je velice oblíbená cesta mnoha Čechů. Rádi nakupují, když je cena komodit na historickém maximu. Za příklad může posloužit situace okolo brexitu. Před brexitem vložilo mnoho lidí své peníze do zlata, aby nedrželo libru, pokud by následně klesla. Cenou zlata to samozřejmě zahýbalo a po brexitu se ocitla na lokálním maximu. Do médií se dostane zpráva: zlato roste, nakupujte. Na to už je ale pozdě, viz článek Investiční pasti: Děláte to, co ostatní, ale proděláváte. Cena už je v tuto chvíli na maximu. Vy nakoupíte za draho a doufáte, že cena poroste ještě výše. K tomu už ale není důvod, naopak může časem dojít ke klesnutí, až se situace uklidní a lidé budou své peníze přesouvat jinam.

K takovému chování samozřejmě přispívají i matoucí letáčky společností, které se snaží na výhodnou investici nalákat. Na letáčku už ale není uvedeno, že výhodná investice je to pro ně, nikoli pro vás.

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 7. 2016 12:43