Využíváte zaměstnanecké výhody?

Být zaměstnaný má své výhody. Kromě platu můžete získat i různé zaměstnanecké výhody, jejichž rozsah záleží hlavně na tom, kde jste zaměstnáni, a zpravidla i na vaší nepostradatelnosti pro zaměstnavatele a významnosti funkce, kterou zastáváte. Co je v nabídce?

reklama

Zaměstnanecké výhody neboli benefity jsou jedním ze způsobů, jimiž se zaměstnavatelé snaží získat a udržet si zaměstnance. Zároveň se je takto snaží motivovat k dobré pracovní kázni a vysokým výkonům. Nemusí se přitom jednat jen o obligátní stravenky. Někde můžete získat třeba služební automobil, mobilní telefon anebo notebook i k soukromým účelům, příspěvek na penzijní připojištění, rekreaci nebo i jiné účely, nadstandardní zdravotní péči, ubytování nebo třeba volnou jízdenku.

Proč to zaměstnavatelé dělají?

Poskytování benefitů je dnes obvyklé ve většině středních a velkých soukromých podniků a leckde se dokonce stalo důležitou součástí personální politiky a řízení lidských zdrojů. Zaměstnanci drobných podnikatelů se bez benefitů bohužel často musejí obejít, protože jejich zaměstnavatel se v dané problematice neorientuje a obává se třeba navýšení administrativy. Ve státním sektoru jsou odlišná struktura benefitů i způsob jejich poskytování dány jiným charakterem organizací a podniků, historickými důvody i platnými právními předpisy.

Důvodů, proč zaměstnavatelé benefity svým zaměstnancům poskytují a neřeší vše prostým navýšením platu, je přinejmenším několik:

  • odměňování formou benefitů je výhodné pro zaměstnavatele i zaměstnance díky úsporám na daních a odvodech na sociální a zdravotní pojištění,
  • stabilizační a motivační efekt vhodně zvolených a zaměstnancům prezentovaných benefitů může být vyšší, než kdyby se vše řešilo v rámci platu,
  • poskytování benefitů je obvyklé u většiny zaměstnavatelů a jejich absence by mohla být při získávání a stabilizaci zaměstnanců vnímána jako konkurenční nevýhoda.

Benefity – pro každého něco

Výběr benefitů poskytovaných zaměstnancům je limitován jen platnou legislativou a nápaditostí každého zaměstnavatele. Existují už dokonce i firmy, které benefitní program připraví na míru třeba formou tzv. balíčků. Co a za jakých podmínek tedy mohou zaměstnanci získat?

Stravenky jsou snad nejrozšířenějším benefitem, který poskytuje většina zaměstnavatelů plošně všem svým zaměstnancům. Zaměstnavatel totiž má podle zákoníku práce umožnit svým zaměstnancům během pracovní doby stravování. Pokud neprovozuje vlastní stravovací zařízení, podporuje většinou stravování svých zaměstnanců prodejem stravenek.

V praxi to funguje tak, že od firmy, která se vydáváním stravenek zabývá, zakoupí s malou provizí příslušné množství stravenek, které pak se slevou prodá svým zaměstnancům. Ti jimi mohou zaplatit v restauraci nebo prodejně potravin, která daný druh stravenek přijímá. Stravenky nakonec od restaurace či prodejny vykoupí zpět po odečtení provize firma, která je vydala.

Výhodné je to pro všechny zúčastněné: pro firmu vydávající stravenky je to díky provizím dobrý business, restaurace a obchody získají i zákazníky, kteří by se u nich za vlastní hotové peníze nestravovali, pro zaměstnavatele je příspěvek až do 55% hodnoty stravenky (nejvýše však 49 Kč) daňově uznatelným nákladem a zaměstnanec tak získá příjem nepodléhající dani z příjmu ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Dlužno dodat, že nominální hodnota stravenky není v podstatě limitována a zaměstnavatel může zaměstnancům přispívat i víc než stanovených 55 % hodnoty stravenky, ale už jen ze svého zisku po zdanění (v praxi to bývá ze sociálního či jiného fondu).

Penzijní připojištění se má stát jedním z pilířů důchodové reformy. Zaměstnavatel může na váš účet u penzijního fondu platit příspěvek až do výše 5 % vašeho měsíčního vyměřovacího základu na sociální pojištění, aniž byste z něj zaplatili daň z příjmů. Pro zaměstnavatele pak tento přípěvek bude daňově uznatelným nákladem do výše 3 % vašeho ročního vyměřovacího základu na sociální pojištění a je navíc osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění. Podle údajů Asociace penzijních fondů dostávalo v polovině loňského roku příspěvek od zaměstnavatele přes 650.000 účastníků penzijního připojištění, a to v průměrné výši 410 Kč měsíčně.

Životní pojištění obsahující kapitálovou či investiční složku je další z možností, jak si vytvořit finanční rezervy do důchodu. Zaměstnavatel vám na něj může přispět částkou až 12 000 Kč ročně, nepodléhající u vás dani z příjmů. Jako svůj daňový náklad přitom může uplatnit tento příspěvek do výše 8 000 Kč ročně a z této platby také neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Osvobození od daně však je v obou případech podmíněno tím, že výplata pojistného plnění je podle pojistné smlouvy možná nejdříve po 60 měsících trvání pojištění a současně nejdříve v roce, kdy dosáhnete 60 let věku. Pro úplnost dodejme, že je-li vaším zaměstnavatelem státní rozpočtová či příspěvková organizace, příspěvek na životní pojištění nezískáte, protože to platná legislativa těmto organizacím neumožňuje.

Sport, kultura, rekreace, zdraví a volný čas – od daně z příjmu jsou na straně zaměstnance osvobozena nepeněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem ve formě možnosti používat sportovní, vzdělávací, rekreační a zdravotnická zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní a sportovní akce. V případě poskytnutí rekreace včetně zájezdů je z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Benefity z této kategorie přitom může čerpat zaměstnanec i jeho rodinní příslušníci. Zaměstnavatel si však žádné tyto výdaje nemůže zahrnout do daňově uznatelných nákladů, ale platí je z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo prostě ze zisku po zdanění.

Školení a kurzy jsou jednou z cest, jak udržet a zvýšit svou kvalifikaci, a tedy i svou cenu na trhu práce. Máte-li na výběr, vyplatí se je absolvovat na účet zaměstnavatele, protože vy ušetříte na dani z příjmů a sociálním pojištění a on si zaplacenou cenu zahrne do daňových nákladů. Přitom nezáleží na tom, zda školení a kurzy poskytuje přímo zaměstnavatel, nebo někdo jiný, a to třeba i v zahraničí. Podmínkou je, aby školení či kurz tématicky souvisel s činností, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává nebo zamýšlí vykonávat. V mnoha případech tedy jde spojit příjemné s užitečným a nechat si místo prémií proplatit třeba jazykový kurz někde v cizině.

Přechodné ubytování je poměrně široký pojem, zahrnující jak lůžko na ubytovně, tak luxusní byt. Zaměstnavatel může přechodné ubytování poskytnout zaměstnanci i jeho rodinným příslušníkům jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště trvalé.

Zvýhodněné půjčky poskytnuté vám vaším zaměstnavatelem s nižším úrokem, než byste za stejných podmínek mohli získat od banky nebo dokonce bezúročně, vám mohou pomoci třeba dofinancovat bydlení. Od daně z příjmů je osvobozena takto zvýhodněná půjčka poskytnutá na bytové účely až do výše 100 000 Kč. U neúčelových půjček „na překlenutí tíživé finanční situace“ je to pak nejvýše 20 000 Kč. Pro případ, že byste žádali o půjčku v souvislosti s živelnou pohromou, která vás postihla, zákon uvedené maximální částky navyšuje na desetinásobek, tzn. 1 mil. Kč, resp. 200 tis. Kč. Nutnou podmínkou vždy je, že se jedná o půjčku návratnou, se stanovenou dobou splatnosti.

Volné jízdenky se týkají zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je podnik provozující veřejnou dopravu osob. Bezplatně či se slevou je může poskytnout svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Při rostoucích cenách veřejné dopravy se v součtu nemusí jednat o zanedbatelnou částku.

Nepeněžní dary poskytnuté zaměstnavatelem ze zisku po zdanění jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně do výše 2 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele. V případě příspěvkových a rozpočtových organizací jsou přesně vymezeny příležitosti, k nimž lze takovýto dar poskytnout (významná pracovní a životní výročí, odchod do důchodu atd.). Nemusí se přitom jednat jen o dar – nedar typu obraz Jeleni v říji, ale třeba o dárkový šek, který poskytují stravenkové firmy, a zaměstnanec si za něj u smluvně zajištěných prodejců může nakoupit zboží dle vlastního výběru.

Motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, které vám zaměstnavatel poskytne bezplatně, úplně zadarmo mít nebudete. Kromě toho, že mu zaplatíte pohonné hmoty spotřebované na vašich soukromých cestách, vám zaměstnavatel musí připočíst k vašim příjmům částku ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí, minimálně však 1 000 Kč. Z této částky pak zaplatíte daň z příjmů.

Manažerské motivační programy se zpravidla týkají omezené skupiny vedoucích pracovníků ve velkých podnicích. Jsou součástí nadstandardních podmínek, které zaměstnavatel vytváří manažerům podávajícím nadstandardní výkony. Patří sem např. různé druhy pojištění, nadstandardní zdravotní péče, zaměstnanecké akcie a k nim se vážící opční programy atd.

U zaměstnaneckých výhod pozor na daň z příjmů

Zákon o daních z příjmů přesně stanoví, jaké příjmy peněžité, ale i nepeněžité povahy podléhají dani z příjmu, jaké nikoliv, popř. v jaké výši a za jakých podmínek jsou od daně osvobozeny. Pozor zejména na různá nepeněžitá plnění a zaměstnanecké slevy! Předmětem daně totiž jsou mj. i částky, o které je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté věci, služby nebo práva nižší, než je jejich cena obvyklá v daném čase a místě.

Předmětem daně z příjmů nejsou:

  • náhrady cestovních výdajů vyplácené podle zákona o cestovních náhradách a hodnota stravování poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci na pracovních cestách,
  • osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a desinfekční prostředky, hodnota nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, hodnota poskytnutého pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání a příspěvky na jejich udržování,
  • částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal,
  • náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce v maximální výši stanovené zákonem.

S benefity opatrně

Na poskytování benefitů může vydělat zaměstnavatel i jeho zaměstnanci. Neobratným postupem však lze i v této oblasti napáchat více škody než užitku. Hodně zlé krve například dokáže udělat necitlivé omezení benefitů jen na část zaměstnanců s obdobným pracovním zařazením i pracovními výkony. Pevně nadiktované čerpání benefitů bez možnosti jakéhokoliv výběru zase může být zaměstnanci oprávněně vnímáno jako omezení svobody jejich volby.

hypotéky_duben

       

Pro zaměstnavatele také není zrovna výhodné, když zaměstnanci nabudou dojmu, že na poskytování benefitů v plném rozsahu mají nárok bez ohledu na kvalitu a produktivitu jimi odváděné práce. Na výhody se totiž rychle zvyká. Zrušení již zavedených benefitů bez zjevného důvodu pak může být pro zaměstnance, jichž se týká, velmi demotivující.

Chcete vyšší plat? Zkuste na to jít od lesa!

Máte-li dojem, že byste si zasloužili dostat přidáno a zaměstnavatel o zvýšení mzdy nechce slyšet, protože je to pro něj drahé, možná byste mohli zkusit mu navrhnout, ať vám přidá formou benefitu. Pokud to udělá šikovně, dostanete přidáno a vy i zaměstnavatel nemusíte zaplatit nic navíc na daních ani odvodech. Škoda každé takové šance nevyužít, ale na druhé straně to chce jistou dávku obezřetnosti, protože daňové nedoplatky zjištěné až při kontrole finančního úřadu jsou drahá záležitost.

Anketa

Využíváte zaměstnanecké benefity?

       

Petr Bukač

Bukač Petr

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 3. 2005 0:08

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem