Využíváte švarc systém? Hrozí vám pokuta až 300 000 Kč

Zaměstnavateli často využívaný švarc systém neleží na hraně legálnosti, on ji doslova překračuje. Přečtěte si analýzu našeho experta na právo.

Zlidovělý a hojně užívaný pojem „švarc systém“ se v minulosti vžil mezi odbornou i laickou veřejností. Označuje se jím situace, kdy zaměstnavatel předstírá, že se svým zaměstnancem má obchodní (dodavatelsko – odběratelský) vztah dvou podnikatelů (dvou osob samostatně výdělečně činných), a zastírá tak skutečný stav vztahu závislé práce. Uvedený systém začal uplatňovat jako jeden z prvních na počátku devadesátých let minulého století podnikatel Švarc a dal mu také jméno. Uplatnění švarc systému vede k úspoře zejména na pojistných odvodech, které jsou tak protiprávně zkracovány. Jde tedy o ilegální počínání, které se právní úprava postupně snažila, resp. snaží různými opatřeními postihnout.

Prakticky vždy se formálně jedná o obchodněprávní vztah poskytovatele (dodavatele) služeb (fyzické osoby – pracovníka) a odběratele (objednatele) služeb (osoby fyzické nebo osoby právnické), kteří však jsou fakticky ve vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Přitom je taková „služba“ poskytována obvykle o pracovní době, s nástroji, pomůckami či za použití materiálu odběratele služeb, na základě jeho pokynů, v místě jeho podnikání a za pravidelnou měsíční odměnu. Vykazuje tedy znaky závislé práce, která má být vykonávána nikoliv v obchodněprávním, ale v pracovněprávním režimu. (Pokud by poskytovatelem služeb byla osoba právnická a nikoliv osoba fyzická – člověk, o švarc systém by se nejednalo.)

Švarc systém je pro zaměstnavatele (odběratele) méně zavazující – smluvní vztah lze kdykoliv snadno ukončit (není třeba hledat výpovědní důvod a zejména případně platit odstupné), zaměstnanec (poskytovatel) nemá nárok na placenou dovolenou nebo různé mzdové příplatky (přesčasy atd). Celkové osobní náklady jsou pro zaměstnavatele nižší, neplatí totiž příslušné pojistné odvody. Zaměstnanec může jako osoba samostatně výdělečně činná uplatňovat příslušný nákladový paušál, čímž rovněž snižuje příslušné odvody a získává ve výsledku vyšší čistou odměnu.

Nový zákoník práce na to jde jinak

Od 1. ledna 2007 došlo k zásadní změně v koncepci právní regulace resp. potírání švarc systému. Nově byla namísto regulace veřejnoprávní, v zákoně o zaměstnanosti, zvolena cesta soukromoprávní regulace skrze definici závislé práce v novém zákoníku práce ve spojení se sankcemi upravenými v zákoně o zaměstnanosti – vizte již zrušené (do 31. prosince 2006 účinné) ust. někdejšího § 13, jakož i platné ust. § 139 odst. 1 písm. c) a § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a ust. § 2 odst. 4 ve spojení s ust. § 3 a ust. § 2 odst. 5 aktuálního zákoníku práce – zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce, popř. podle jiného zvláštního právního předpisu (např. služebního zákona). Základními pracovněprávními vztahy podle zákoníku práce jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce.

Definice závislé práce:

Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.

(Některé znaky závislé práce byly obsaženy již v ust. § 35 odst. 1 písm. b) někdejšího – již zrušeného – zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. prosince 2006, podle něhož platilo, že zaměstnanec je povinen ode dne, kdy pracovní poměr vznikl, konat osobně práci podle pokynů zaměstnavatele ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň.)

Osobní výkon práce

Vztah nadřízenosti a podřízenosti znamená, že zaměstnanec je povinen respektovat a plnit pokyny zaměstnavatele k výkonu sjednaného druhu práce. Zaměstnavatel přitom uděluje zaměstnanci pokyny k výkonu práce prostřednictvím vedoucích zaměstnanců. Ekonomická a právní rizika, náklady a odpovědnost za zaměstnávání nese zaměstnavatel. Dalším významným pojmovým znakem závislé práce je osobní výkon této práce.

(Zdůrazňujeme, že osobní výkon práce zaměstnancem se týká nejen pracovního poměru, ale i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Podle někdejšího ust. § 233 odst. 1 písm. b) již zrušeného zákoníku práce – zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31. prosince 2006,  mohly být práce sjednané v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr vykonávány nejen osobně zaměstnancem, ale případně i za pomoci jeho rodinných příslušníků uvedených v dohodě; toto v současnosti již možné není!)

Agenturní zaměstnávání

Za závislou práci se považují také případy, kdy zaměstnavatel, který je agenturou práce, dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Může tak učinit na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti. Tím se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele. Zaměstnanec se zároveň zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

Podnikání definuje riziko

Definici podnikání obsahuje obchodní zákoník. Rozumí se jím soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Asi nejvíce odlišuje činnost podnikatelskou provozovanou v obchodněprávních vztazích od závislé činnosti vykonávané v pracovněprávním vztahu požadavek samostatnosti.

O samostatnou činnost jde tehdy, jestliže samostatně podnikající osoba (typicky živnostník) rozhoduje o své činnosti samostatně a sama ji organizuje. Podnikající osoba není závislá na pokynech a příkazech svých nadřízených. Není proto možné za samostatnou považovat činnost v závislém (podřízeném) postavení, zejména pak činnost, která je vykonávána pro jedinou osobu (jediného odběratele), která určuje a řídí podstatné složky jejího provádění.

Požadavek provozování podnikání na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko, naproti tomu zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance. Zaměstnanci neodpovídají za hospodářská rizika (např. případný podnikatelský neúspěch) zaměstnavatele.

Zaměstnance však je možné si najímat

Nic nebrání tomu, aby zaměstnavatel závislou práci v rámci svého provozu zajišťoval zaměstnanci jiného podnikatele, ať už to bude osoba fyzická nebo právnická. Klíčové je, aby závislou práci nevykonávaly fyzické osoby (zaměstnanci) samy v postavení podnikatelů (osob samostatně výdělečně činných), nýbrž v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanci.

Delikt za 300 000 Kč

Vykonává-li fyzická osoba pro zaměstnavatele práci (pracovní činnost) vykazující znaky závislé práce, musí to být na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. Jestliže je pracovní činnost vykonávána na základě živnostenského oprávnění, ale přitom fyzická osoba pracuje na pracovišti zaměstnavatele a její činnost má všechny znaky závislé práce, jedná se o zastřený pracovně-právní vztah.

Uplatnění švarc systému může případně posoudit orgán inspekce práce jako delikt (přestupek zaměstnavatele – fyzické osoby nebo správní delikt zaměstnavatele – právnické osoby) porušení povinnosti při vzniku, změně nebo skončení pracovního poměru dle zákona o inspekci práce. Za to pak může uložit pokutu až 300 000 Kč. V oblasti daní a pojistných odvodů hrozí případné doměření daně nebo pojistného příslušným orgánem.

Použitá literatura: 

Smejkal, L.: Výkon závislé práce v souvislosti s dočasným přidělováním zaměstnanců, Právní rozhledy č. 1/2008, C. H. Beck, org. složka; Hrouzková, V.: K definici závislé práce, Linde – PSK č. 4/2007, LINDE nakladatelství; Jouza L.: Závislá činnost – praktické příklady, Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 5/2007, Poradce s.r.o.,  Erényi, T.: Švarcsystém – pomoc i právní rizika, Linde – PSK č. 3/2010, LINDE nakladatelství

Anketa

Setkali jste se v praxi se švarc systémem?

97 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 4. 2013 14:25