Vyúčtování sociálního pojištění - týká se vás?

Už jenom pár dnů zbývá osobám samostatně výdělečně činným na podání přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení. Posledním termínem je pondělí 2. května. Netýká se tato nemilá povinnost náhodou i vás? Víte, jak se s ní vypořádat?

Daně, zdravotní a sociální pojištění se mezi výdělečně činnými osobami těší asi tak stejně velké oblibě jako pohlavní choroby. Těm se však lze účinně bránit. Od odvodů do státní pokladny vám ale nepomůže ani tak hrozná věc, jako je sexuální abstinence. Jste-li zaměstnanec, aspoň za vás skoro vše v této oblasti obstará váš zaměstnavatel. Pokud ale podnikáte nebo máte byť jen vedlejší příjmy z výdělečné činnosti, musíte se se sociálkou vypořádat sami nebo si najmout někoho, kdo se ve spleti zákonů a předpisů vyzná o něco lépe než vy.

OSVČ tvrdý chleba má…

Pan Vodička ve své nejznámější písni kdysi svým charakteristickým hlubokým hlasem zpíval, že „řidič, ten tvrdej chleba má“. V Česku to platí nejen pro řidiče, ale asi pro všechny osoby samostatně výdělečně činné. Pokud si nevzaly daňového poradce, každoroční kolotoč povinností pro ně začal podáním přiznání k dani z příjmů a zaplacením této daně do konce března. Pak měly osm dnů na to, aby své zdravotní pojišťovně předložily Přehled o zaplacených zálohách na zdravotní pojištění a zaplatily případný nedoplatek na pojistném.

Obdobnou povinnost, ovšem s měsíční lhůtou, mají OSVČ u sociálního pojištění. Letos nejpozději do pondělí 2. května musejí předložit své místně příslušné okresní či pražské správě sociálního zabezpečení vyplněný Přehled o příjmech a výdajích (dále jen Přehled). Do osmi dnů po podání Přehledu pak musejí doplatit pojistné, pokud jim vyšlo vyšší, než činily zaplacené zálohy. Pokud naopak budou mít na pojistném přeplaceno, mohou požádat o vrácení přeplatku, popř. jeho převedení do záloh na další období.

Koho se týká sociální pojištění

Sociální pojištění má dvě relativně samostatné složky – pro všechny povinné důchodové pojištění a pro OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění. Pro to, kdo a jak je povinen podávat Přehled a platit zálohy na sociální pojištění, je určující charakter a výše jeho příjmů. Ve stručnosti:

  1. Osoba bez příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (např. zaměstnanec, důchodce, bezdomovec, rentiér atd.) popř. s příležitostnými příjmy (např. autorské honoráře) – není povinně účastna sociálního zabezpečení, Přehled nepodává, zálohy neplatí.
  2. Osoba s přivýdělkem (ziskem) z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do 40 410 korun za rok 2004 (resp. 3 348 Kč měsíčně): podává Přehled za přivýdělek, sociální pojištění z něj platit nemusí, zálohy na další období platit nemusí.
  3. Osoba s přivýdělkem (ziskem) z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nad 40 410 korun za rok 2004 (resp. 3 348 Kč měsíčně): podává Přehled za přivýdělek, platí z něj sociální pojištění, platí zálohy na další období (min. 530 Kč měsíčně).
  4. OSVČ (hlavní činnost): vždy podává Přehled, platí z něj sociální pojištění (za rok 2004 min. 11 964 Kč), platí zálohy na další období (min. 1 192 Kč měsíčně).

Za osobu s vedlejší samostatnou výdělečnou činností se považuje OSVČ, která:

  • v roce 2004 vykonávala zaměstnání a jejíž příjem ze zaměstnání v tomto roce dosáhl aspoň částky 80 400 Kč (dvanáctinásobku minimální mzdy)
  • nebo měla nárok na výplatu starobního nebo invalidního důchodu
  • nebo měla nárok na výplatu příspěvku při péči o osobu blízkou
  • nebo měla nárok na výplatu rodičovského příspěvku
  • nebo vykonávala vojenskou (civilní) službu
  • nebo byla nezaopatřeným dítětem – studentem
  • nebo byla ve vazbě či výkonu trestu déle než tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce

a tuto skutečnost příslušné správě sociálního zabezpečení písemně oznámí a doloží (např. zaměstnanec potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu ze zaměstnání), a to v termínu pro podání Přehledu.

Povinnost podat Přehled na příslušnou správu sociálního zabezpečení má každá OSVČ, která vykonávala alespoň po část roku samostatnou výdělečnou činnost, ať už jako hlavní, nebo vedlejší, a to bez ohledu na to, zda dosáhla zisku. Přehled nemusejí podávat osoby, které nepodnikají na základě živnostenského listu a jejichž výdělečná činnost byla v uplynulém roce nesoustavná či doplňková (umělci, autoři atd.). Formulář Přehledu lze nejjednodušeji získat na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Kolik zaplatíme?

Vyměřovací základ za rok 2004 se stanoví jako 40 % zisku, tj. příjmů ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v tomto roce po odpočtu výdajů. Minimální vyměřovací základ pro rok 2004 činí 3 368 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost jako hlavní. V případě vedlejší činnosti činí minimální vyměřovací základ 1 684 Kč měsíčně. Maximální roční vyměřovací základ je v obou případech 486 000 Kč (tj. 40 500 Kč měsíčně).

V obou případech se při určení minimálního i maximálního vyměřovacího základu nezahrnují měsíce, v nichž OSVČ měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, pobírala z něj peněžitou pomoc v mateřství nebo vykonávala vojenskou (civilní) službu.

Sazba pojistného činí 29,6 % vyměřovacího základu a vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaplatit pojistné včas nebo ve správné výši se příliš nevyplatí, protože dlužník pak musí počítat s penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den, ve kterém trvá dluh na pojistném.

U zaměstnanců skrytě

Zaměstnanci se na rozdíl od OSVČ nemusejí o placení sociálního pojištění příliš starat. Odvody sociálního pojištění jsou sice rozděleny na zaměstnance (8 % z vyměřovacího základu) a zaměstnavatele (26 %), avšak odvody a celou agendu sociálního pojištění podle zákona zajišťuje zaměstnavatel.

Část odvodů na sociální zabezpečení placenou zaměstnavatelem zaměstnanec nikde vyčíslenu nenajde, takže si jen málokdo uvědomuje, že na sociálním pojištění za něj zaměstnavatel státu odvádí celkově více než třetinu jeho hrubého výdělku!

Má-li například zaměstnanec hrubou mzdu 10 500 Kč, na sociálním pojištění zaplatí 840 Kč a zaměstnavatel dalších 2 730 Kč! Pokud se k daním přičtou odvody na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, je celkové zatížení povinnými odvody vysoké nejen u OSVČ, ale i u zaměstnanců.

Ve své podstatě je to stejné jako u nepřímých daní, kdy poplatník daně na první pohled nevidí celkovou výši odvodů, které musí státu zaplatit, protože jejich plátcem je jiná osoba. U plateb sociálního a zdravotního pojištění je to ale obzvláště nečestné a nesportovní, jak by řekl Mirek Dušín z Rychlých šípů. Ale to by bylo na úplně jiný článek.

Vyplatí se OSVČ nemocenské pojištění?

Na závěr ještě pár vět na téma, zda si platit, či neplatit nemocenské pojištění. Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ může vybrat, zda si připlatí (4,4 % vyměřovacího základu, min. 178 Kč měsíčně), a bude tak mít nárok na státní nemocenskou, či nikoliv. Otázka je, zda se to vyplatí. Tomu, kdo marodí jen málo a kratší dobu, se nemocenská nevyplatí, protože denní dávka v době pracovní neschopnosti je zejména v prvních dnech nízká.

Příliš vysoká ale není ani v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti. OSVČ také například na rozdíl od zaměstnanců nedostanou nemocenskou za dobu, kdy pečují o nemocného člena rodiny. Na druhou stranu, bez nemocenského pojištění není po narození dítěte nárok na peněžitou podporu v mateřství. Ušetřit na placení nemocenského pojištění se tedy někdy vyplatit nemusí.

Alternativou ke státnímu nemocenskému pojištění může být pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti komerční pojištění, obvykle nabízené jako volitelné připojištění k životním a úrazovým pojistkám. Výše pojistného se odvíjí od zvolené výše denního odškodného a lhůty (karenční doby), po jejímž uplynutí začne být vypláceno. Pojistné lze uplatnit jako daňový náklad až do výše odpovídající částce za státní nemocenské pojištění, tedy 4,4 % vyměřovacího základu. Tak jako u všech pojištění, se i v tomto případě vyplatí před uzavřením pojistné smlouvy věnovat pozornost pojistným podmínkám.

Anketa

Musíte podat přehled správě sociálního pojištění?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 5. 2005 21:45